Zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Mark Lowcock v Radě bezpečnosti OSN varoval, že čtyři miliony Jemenců, kteří až dosud získávali humanitární pomoc, už tuto pomoc nedostávají, a to kvůli nedostačujícím finančním prostředkům od různých dárců. Země se tak může ocitnout na pokraji masového hladovění, informuje Juan Cole.

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Nejvíce budou v těchto dnech asi diskutována opatření proti šíření Covidu a zvládání jeho důsledků. Budeme probírat, jak nejlépe uhasit požár.

Nezapomeňme prosím nikdy na to, že tento požár nevznikl bleskem z letní oblohy. Náš dům byl podpálen, podpálil jej žhář a má jméno. Jmenuje se Andrej Babiš - ten který to tu všechno řídí a vede, který na sebe urval veškeré rozhodovací pravomoci. Ten, který měl před měsícem a půl k dispozici jasnou analýzu, jak to dopadne, pokud nespustí přísná opatření už někdy od září - a nespustil ho, protože nechtěl prohrát ve volbách. A dopadlo to.

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Proč by to zrovna v téhle době mělo být jinak? Až chudí budou ještě chudší (pokud se to v krizi stane a předpokládat se to díky historickým zkušenostem asi dá), tak co jim zbude? Až nebudou mít třeba na jídlo nebo na bydlení nebo na otop v zimě? Třeba proto, že nad nimi visí dluhy, exekuce a další nejrůznější ekonomické hrůzy, za které mohou sice třeba částečně oni, ale výrazně jim také uškodil obecně přijímaný způsob života v posledních letech, kdy peníze jsou modlou a často poukázkou na vše, včetně moci. Budou říkat "nemáme na rohlíky, to je ale smutné, no ale co dělat, holt nebude na rohlíky, tak se zase uskromníme" si možná ještě stále myslí někteří tupí nepřiměřeně zbohatlí. Alespoň mi to tak přijde podle viditelných částí způsobu jejich chování. Přijde mi jako by se nikdy nezabývali ani těmi nejzákladnějšími zkušenosti našich dějin. Patrně žijí v tak dokonalé izolaci, že jsou přesvědčeni, že jejich výlučnost je uchrání od jakéhokoliv společenského pohybu – sociálních nepokojů - vždycky. Že si koupí, zaplatí, zařídí, cokoli a kdykoli to bude třeba. Zkrátka "no problem".

Americký senátor Bernie Sanders pogratuloval Bolívijcům k tomu, že vytrvali v jejich obtížném, rok trvajícím boji za nastolení demokracie – poté, co socialistický kandidát Luis Arce přesvědčivě zvítězil v prezidentských volbách. Je tomu už rok, co byl vojenským pučem od moci odstaven Evo Morales a nastolena pravicová junta.

Sám Sanders byl jedním z prvních členů Kongresu, jenž puč v této jihoamerické zemi odsoudil; puč, který naopak uvítali republikánští zákonodárci, jakož i prezident Donald Trump. Bernie Sanders uvedl, že Luis Arce ve funkci Moralesova ministra financí pomáhal radikálně snížit chudobu a příjmovou nerovnost v Bolívii.

V rámci projednávání vládního návrhu zákona na úpravu státních záruk úvěrů předložil pirátský poslanec Tomáš Martínek dva pozměňovací návrhy. Jak prodloužení moratoria na odložení splátek hypoték a jiných úvěrů tak i návrh na transparentní zveřejňování poskytnutých záruk v programu Covid Plus poslanci zamítli.

V nejhorším scénáři si lze představit přesun mas napříč Evropou k fašismu ve jménu odporu k opatřením proti covidu, pokud ta budou trvat příliš dlouho a povedou k bídě a sociální a psychické frustraci.

Pozn. JČ: Jaktože epidemie španělské chřipky r. 1918, při níž po světě zemřelo 50 milionů lidí, nezatížila ekonomiku tak drsně jako dnešní covid?

V neděli v Otázkách V. Moravce jsme mohli vidět nová data preferencí politických formací v České republice. Hnutí Ano se propadlo na své minimum od voleb 2017, tedy na 24,5%, což je ale pořád vysoké číslo. Žádný masivní exodus voličů od Ano neprobíhá.

Nicméně nějací voliči zjevně odcházejí. Podle komentáře pana Ranochy ve zmíněném pořadu České televize jsou takoví voliči v zásadě ve třech skupinách: jedna odešla k pirátům, druhá neví, kam jít, třetí se rozptýlila mezi jiné strany. V každém případě návrat ke starým stranám levice se nekoná, minimálně ne v takové míře, aby jim pomohl do Sněmovny: KSČM má 4,5% a ČSSD 4%.

Informační centrum OSN v Praze

21. října 2020

Lidem na celém světě vzkazuje: než budete něco sdílet na sociálních sítích, nejdřív několik vteřin přemýšlejte

Praha, 21. října (Informační centrum OSN) - Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres zahájil celosvětovou on-line kampaň, ve které vyzývá lidi na celém světě, aby nejdřív přemýšleli o obsahu zpráv, které se chystají sdílet na sociálních sítích. Kampaň „Pause“ (Dej si pauzu) je součástí širšího konceptu, který se zaměřuje na změnu chování s cílem vytvořit novou normu sociálních médií a pomáhat v boji proti rostoucímu vlivu virálně se šířících dezinformací.

Nezisková organizace NESEHNUTÍ vyzývá ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka k okamžitému zastavení vývozu zbraní z České republiky do Turecka. Turecko je nyní  na straně Ázerbájdžánu zapojeno do ozbrojeného konfliktu v oblasti Náhorního Karabachu. K výzvě se připojují další neziskové organizace Amnesty International, Česko proti chudobě a nerovnostem a Ekumenická akademie.

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Prezentace Cyrila Broma, Matematicko-fyzikální fakulta UK

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Pokud stát řídíte jako firmu, nehledě na to, že se přitom vesele obohacujete na úkor ostatních, není divu, že nemůžete úspěšně čelit veřejnému ohrožení, kdy je proti pandemii nutno postupovat společnými silami a kompetentně. A za to, že jsme první vlnou propluli takřka s grácií, vděčíme v podstatě náhodě, jak dokazuje příběh o excelové tabulce bývalého ředitele České pojišťovny Pavla Řeháka, která přiměla vládu jednat. Co by se asi stalo, kdyby se pan Řehák neznal s vicepremiérem Hamáčkem a kdyby svůj matematický model nedokázal prosadit?

Prohlášení Evropské sítě proti chudobě v České republice v době pandemie COVID19 k  Mezinárodnímu dni za odstranění chudoby

Od roku 1992 je na základě usnesení Valného shromáždění Organizace spojených národů 17. říjen připomínán jako Mezinárodní den za odstranění chudoby. Evropská síť proti chudobě v České republice (EAPN ČR) se při příležitosti tohoto dne v roce 2020 obrací k veřejnosti a politikům s následujícím prohlášením:

Vizuálně potvrzené arménské ztráty v obnoveném karabašském konfliktu: 144 obrněných bojových vozidel (z toho 101 tanků T-72), 51 dělostřeleckých systémů (včetně 11 samohybných), 46 mnohonásobných raketometů (včetně 41 BM-21), 17 odpalovacích zařízení pozemních protivzdušných raket (včetně dvou S-300), 6 radarů a rušiček, 233 nákladních vozidel a džípů.