Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

V současnosti je patrné, že americká veřejnost stále více důvěřuje vědcům, kteří považují antropogenní změny klimatu za prokázaný fakt. Nicméně jen jeden z pěti Američanů si uvědomuje, že více než 90 procent klimatologů (nyní je to více než 99 procent klimatologů) dospělo k názoru, že člověkem způsobené změny klimatu se skutečně dějí. Dokonce i Američané, kteří jsou silně znepokojeni klimatickou změnou, se domnívají, že jde pouze o 80procentní konsensus. Tento fakt ilustruje, jak široce je rozšířeno podceňování názorové shody mezi klimatology, píše v akademickém časopise Bulletin of the Atomic Scientists Dana Nuccitelli.

Autorka vyučuje českému jazyku a české literatuře a kultuře na Yale University v USA

Tento článek je reakce na komentáře k příspěvku “Jak učebnice češtiny děsí americké studenty” z 29. 7. 2019. Analyticky nejzajímavějším je komentář Jiřího Holého. Pan profesor Holý píše, že zmíněné dialogy “připomínají Járu Cimrmana, ale patrně bezděčně.” Jisté je, že ne “patrně,” ale absolutně bezděčně. Tím slůvkem “patrně” (v tomto kontextu vyjadřujícím opovržení nad neznalostí amerického studenta české kultury) Jiří Holý poukazuje (bohužel dogmaticky) na to, že předpokládá, že téměř každý má znát Járu Cimrmana a to nejen v Čechách, v Evropě, ale i jinde na světě. Proč by lidé v Americe, Číně či Austrálii měli znát jakéhosi Járu Cimrmana?

A tím jsme zase—ať chceme či nechceme—u myšlení českého národa (připomeňme si polemiku Milana Kundery a Václava Havla z roku 1968-69 nebo T.G. Masaryka: “Problém malého národa je problém národa českého”). Lidé v jiných zemích, např. v Singapuru, Thajsku nebo Barmě, nepředpokládají, že nějací Češi (o jejichž existenci asi většina lokálních občanů ani neví, pokud se tyto země nestaly turistickými centry pro Čechy) znají jejich kulturní představitele, národní hrdiny, atd. Co opravňuje Čechy k předpokladu, že jejich kultura má být známá (byť ne dominantní) po celém světě?

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Během víkendu jsem dospěl k přesvědčení – možná mylnému – že premiérovi opravdu nejde jeho útokem na pana Šmardu, kandidáta ČSSD na ministra kultury, o vyhnání sociální demokracie z vlády. Naznačují to i jeho vyjádření. Rozhodl se situaci obrátit, aby se už nedalo mluvit o Ústavě, o prezidentovi, o kompetenční žalobě. Prezidenta potřebuje, prezident se ukázal neústupný, tak logicky tlačí na ČSSD.

Zní to možná neuvěřitelně, ale Trumpova administrativa hodlá brzy zveřejnit smlouvu s Tálibánem, která by mohla ukončit 18 let trvající konflikt v Afghánistánu. Podle dohody by se americká armáda z Afghánistánu postupně stahovala a Tálibán by naopak zajistil, aby se tato země nestala základnou pro extrémisty plánující útoky proti Spojeným státům a jejich spojencům v Kábulu. Je zcela zbytečné debatovat o tom, zda Spojené státy válku prohrály, či vyhrály: po letech zbytečného krveprolití je nutno akcentovat mírové inciativy. A to se bytostně týká i české diplomacie. 

Hovoří se o přelomové smlouvě mezi USA a Tálibánem, která by mohla stát u zrodu nového Afghánistánu. Americký prezident Donald Trump naznačuje, že chce z této země stáhnout americký kontingent čítající 14 tisíc vojáků.

Potenciální smlouva počítá s tím, že Tálibán zajistí, aby se Afghánistán nestal základnou pro militanty, kteří by prováděli útoky v zahraničí. Americká armáda i vojska NATO se úplně stáhnou ze země, zatímco bude uzavřeno trvalé příměří a realizován interní dialog mezi znesvářenými afghánskými skupinami.

Zdá se, že Spojené státy a Tálibán mají nyní největší šanci dospět k dohodě, která by mohla ukončit válečný konflikt v Afghánistánu trvající už 18 let.

Američtí představitelé říkají, že účastníci jednání uskutečnili významný pokrok. Donald Trump, jeho zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který je zkušeným diplomatem, a přední bezpečnostní poradci o možné smlouvě diskutovali minulý pátek.

Tálibán a Spojené státy spolu opakovaně jednaly v Kataru. Nicméně afghánští radikálové se odmítali stýkat s představiteli afghánské vlády, které považují za „americké loutky“. Příští měsíc se v Afghánistánu mají uskutečnit prezidentské volby, proti nimž však tálibové ostře vystupují.

Nabízí se samozřejmě otázka, zda plánovaná smlouva ukončí trable, jež dlouhé léta tuto zemi sužují.

Americký prezident Donald Trump je ignorant a tlučhuba, když útočí proti větrné energii. Trump říká, že pokud jste závislí na větrné energii, vaše televize nebude fungovat, když vítr přestane zčistajasna foukat. Není to pravda. Trump také tvrdí, že větrná energie škodí lidskému zdraví. Opak je přitom pravdou, píše Juan Cole.

Vezměte si takové Dánsko. Vítr běžně generuje více než polovinu elektrické energie této malé evropské země. Dánsko exportuje elektřinu získanou z větrné energie do Německa, ale vzhledem k tomu, že letos v létě v Německu vypukl „větrný boom“, dodávky elektřiny se snížily.

Íránský tanker, který převážel ropu v hodnotě 140 milionů dolarů a který byl 4. července zadržen gibraltarskými úřady, tento týden britské území na jihu Pyrenejského poloostrova opustil. Plavidlo bylo zadrženo kvůli podezření, že porušuje sankce EU uvalené na Sýrii. Gibraltarský soud odmítl vyhovět příkazu amerického soudu dál íránský tanker zadržovat .

This is 1.7 MILLION people protesting their government TODAY in Hong Kong.

We think this is what Washington, DC should look like RIGHT NOW as we protest the corruption & evil of the Trump administration and his cronies in the Republican-controlled Senate. pic.twitter.com/9EqpytL4yp

— Flip The Senate (@FlipTheSenate) August 19, 2019

Problematika elit v kontextu současné České republiky je zároveň kardinální otázkou pro zkoumání povahy demokracie v této (měřítkem EU) malé až středně velké zemi. Elity přitom nejsou jenom celebrity z oblasti sportu nebo showbyznysu (nebo dokonce kultury). Z klasického marxistického pohledu je třeba hledat elity tam, kde se rozhoduje o podobě českého hospodářství.

Českou elitou tak je například mj. Jaromír Soukup včetně těch, kdo rozhodují o bytí a nebytí jeho mediální stáje. Je jí samozřejmě Andrej Babiš, stejně jako ředitel Dezy Zbyněk Průša, který „Agrofert ovládá jakožto svěřenský správce svěřenského fondu AB private trust“ a vedení bank úvěrujících tento zemědělsko-chemický konglomerát (v současnosti částkou necelých 50 miliard Kč více ZDE).

Elitou je především Petr Kellner, nedávno se pasující do role osvíceného obhájce „tradičních hodnot“, a jeho spolupracovníci. A takto bychom mohli jmenovat dál a pozastavovat se u jmen jako Pavel Tykač, či Daniel Křetínský, jejich spolupracovníků a někdy přitom zmínit i nejviditelnější emisary elit v politice, jako prezidenta Zemana, či otevřená hnízda propojující „tradiční hodnoty“ a  extremisty jako Okamurova SPD (podrobná analýza zprávy Ministerstva vnitra ZDE).

To jsme moc rádi, že se ani Lesy ČR nenechaly zahanbit zemědělci či dokonce zastrašit ekologisty. Podobně jako náš agroprůmysl na svých polích se rozhodly ve svých lesích hubit všechno co v nich létá, lozí a poskakuje. Ať je to komplet.

Že by třeba na leták napsali jaká účinná látka byla použita (ta pěšina na fotkách je naučná stezka u Rosic, během pěti minut tam prošlo pár skupinek, rodiny s dětmi, se psy atd), no to by tak hrálo, lidi tady nejsou od toho, aby něco věděli...

Britské listy často informují o excesech a nesmyslech, jež s železnou pravidelností šíří manipulativní média. Již dříve jsem psal o tom, že alarmistické weby získávají na síle také díky systematickým selháváním tradičních sdělovacích prostředků. Pravda, je prakticky nemožné, aby v digitálu, kdy se na nás valí jedna (dez)informace za druhou, klasické mediální domy dokázaly rozklíčovat všechny hoaxy a polopravdy. Nicméně v některých případech můžeme směle hovořit o trestuhodném pohrdání fakty zavánějícím poplašnou zprávou.

V červenci 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 85 598,97 Kč, výdaje byly 106 131,50 Kč. MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, děkujeme také za mnohé vzkazy podpory - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu, situace se trochu zlepšila, avšak trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu. 

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.