Prezentace Cyrila Broma, Matematicko-fyzikální fakulta UK

Vizuálně potvrzené arménské ztráty v obnoveném karabašském konfliktu: 144 obrněných bojových vozidel (z toho 101 tanků T-72), 51 dělostřeleckých systémů (včetně 11 samohybných), 46 mnohonásobných raketometů (včetně 41 BM-21), 17 odpalovacích zařízení pozemních protivzdušných raket (včetně dvou S-300), 6 radarů a rušiček, 233 nákladních vozidel a džípů. 

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Pokud stát řídíte jako firmu, nehledě na to, že se přitom vesele obohacujete na úkor ostatních, není divu, že nemůžete úspěšně čelit veřejnému ohrožení, kdy je proti pandemii nutno postupovat společnými silami a kompetentně. A za to, že jsme první vlnou propluli takřka s grácií, vděčíme v podstatě náhodě, jak dokazuje příběh o excelové tabulce bývalého ředitele České pojišťovny Pavla Řeháka, která přiměla vládu jednat. Co by se asi stalo, kdyby se pan Řehák neznal s vicepremiérem Hamáčkem a kdyby svůj matematický model nedokázal prosadit?

Prohlášení Evropské sítě proti chudobě v České republice v době pandemie COVID19 k  Mezinárodnímu dni za odstranění chudoby

Od roku 1992 je na základě usnesení Valného shromáždění Organizace spojených národů 17. říjen připomínán jako Mezinárodní den za odstranění chudoby. Evropská síť proti chudobě v České republice (EAPN ČR) se při příležitosti tohoto dne v roce 2020 obrací k veřejnosti a politikům s následujícím prohlášením:

Poslední týdny můžeme pravděpodobně označit za tu nejhorší část prezidentství Donalda Trumpa, nevychází mu totiž nic. Nejprve špatný výkon v debatě, pak sám onemocněl COVIDem-19 a navíc výrazně ztrácí ve volebních průzkumech, a to jak celonárodně, tak v každém klíčovém státě. Jako ještě větší rána se pak zdálo, když minulý pátek republikánský šéf Senátu Mitch McConnell prohlásil, že je „nepravděpodobné“, že do voleb projde Kongresem nový balíček ekonomických stimulů. Trump navíc už pár dní předtím oznámil, že skončí vyjednávání s opozičními demokraty o jeho podobě. Nyní se však zdá, že boj o přijetí tohoto zákona ještě nekončí.

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Jako je popření, pštrosí taktika a planá naděje, že naše průšvihy odskáče někdo jiný, společná naprosto všem zásadním problémům dneška, včetně covidového, stejná je i bláhovost a naivita ze strany té menšiny, která průšvihy reflektuje, přijímá jako existující a alespoň proklamativně je chce řešit.

V čem spočívá ona pomýlenost? V technooptimismu a megalománii, technokratické to víře, že všechny problémy světa mají technické, vědecké, nebo technologické řešení. Výhonkem této nejrozšířenější ideologie na světě je datový fetišismus.

Včera jsem viděl výtečnou debat odborníků na téma koronavirus - 3. diskusní fórum PřF UK k tématu Covid -19. Setkala se v ní řada specializovaných expertů z dotčených oborů.

Vědci tvrdí, že vysoké teploty oceánu mají vliv na velké i malé korály v hluboké i mělké vodě.

Nová analýza přichází se zjištěním, že živé koráli, které kdysi tvořili australský Velký bariérový útes, umírají kvůli klimatické krizi tak rychle, že za posledních 25 let jich zahynulo více než 50 procent.

Badatelský tým v letech 1995 až 2017 zkoumal korálová společenství a jejich velikost po celé délce útesu. Výzkumníci zjistili úbytek malých, středních a velkých korálů v hluboké i mělké vodě, a to prakticky u všech druhů.

Útes – zapsaný ve světovém dědictví UNESCO – byl velice těžce postižen rekordními teplotami, které v letech 2016 a 2017 způsobily masivní bělení korálů, informuje list Independent.

Americké úsilí o odříznutí Íránu od zbytku světa je kruté. Totéž platí i pro íránský režim, který odmítá propustit všechny politické vězně.

Počet obětí Covidu-19 v Íránu – nejvíce postižené zemi na Blízkém východě – i nadále stoupá. Trumpova administrativa však nemá s touto zemí slitování. Americká vláda nesouhlasí s tím, aby Írán podal u Mezinárodního měnového fondu žádost o půjčku ve výši pěti miliard dolarů na boj proti pandemii. Trumpův kabinet na tento stát navíc uvaluje nové sankce. Mezitím počet nákaz v Íránu překročil půl milionu a počet mrtvých činí více než 27 tisíc. Teherán měl však už dříve problémy s nákupem esenciálních léků, stojí psáno v editorialu New York Times. 

Reakce jednotlivých států na koronavirovou pandemii se různí. Spousta zemí znovu otevírá pracoviště, školy a uvolňuje zákazy společenského setkávání – a zároveň se snaží adaptovat na novou ekonomickou situaci. Jiné země se pokoušejí potlačit přenos těžkého respiračního onemocnění (Covid-19) opětovným zavíráním podniků, průmyslových odvětví a škol. Mezitím se čeká na vakcínu a další léčebné metody, píší v časopise The Lancet Juliet Bedford, Delia Enria, Johan Giesecke a další.

Asi jste zaznamenali "Velkou Barringtonskou Deklaraci" [1] – pokud náhodou ne, tak o ní jistě mnoho uslyšíte.

Můj osobní názor: jde především o povedenou PR akci think-tanku AIES zapojeného v síti vlivových institucí bratrů Kochových. Cílem je vyvolat dojem, že ohledně strategií co dělat s COVIDem-19 existuje zásadní "odborný spor", "experti se neshodnou" – a jsou tu dva podobně početné tábory, kde jeden radí přísná opatření, druhý promořit. PR akce se povedla, píše na Facebooku Jan Kulveit, vědec zabývající se globálními riziky na Oxfordské univerzitě.

AC24, Aeronet, Nová republika, Parlamentní listy, Protiproud, Sputnik

Pandemie koronaviru jako téma sledovaných dezinformačních webů z agendy ustoupila po několika měsících, kdy patřila k dominantním tématům, v průběhu června, kdy se situace v Evropě začala pozvolna vylepšovat. Téma se začíná vracet přibližně ve třetím červencovém týdnu.

Hlavními tématy, která se začala v červenci objevovat, jsou:

A do diskuze se můžete zapojit i Vy! Pokud máte na naše hosty otázku, tak se neváhejte zeptat! Napište nám ji během živého vysílání do komentářů k videu a my otázku položíme našim hostům.

Druhý den konference Forum 2000, probíhající v letošním roce online, přinesl diskusní panely a přednášky, týkající se mimo jiné situace v Bělorusku po zmanipulovaných prezidentských volbách či budoucnosti zahraniční politiky USA po skončení pandemie. Se svým příspěvkem vystoupila též vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská nebo ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček. 

„Chceme od našich úřadů respekt, chceme, aby byla respektována také naše práva, jsme si však vědomi, že pro naše úřady jsme nikdo. ... Neusilujeme o moc, myslíme jen na budoucí Bělorusko bez násilí, bez režimu, bez diktatury,“ pronesla během své řeči Svjatlana Cichanouská. Na její slova pak navázal Tomáš Petříček, který řekl: „Naše podpora běloruské občanské společnosti musí zůstat setrvalá. Občané Běloruska musí vědět, že za nimi stojíme. … Měli bychom však být také připraveni na možnost, že Lukašenko ještě nějakou dobu zůstane u moci. A musíme i nadále podporovat lidi, jako je Sviatlana, v jejich boji.“ 

Vážený pane premiére, vážení páni ministři,

Na tiskové konferenci dne 12.10.2020 jste vyhlásili uzavření všech kolejí pro studenty, kteří mají trvalé bydliště na území České republiky. Chápeme, že dnešní doba vyžaduje razantní opatření, avšak uzavření kolejí je už za hranicí únosnosti, důvodů je hned několik.

První z důvodů je důvod ekonomický. Mnoho studentů si platí ubytování a všechny související výdaje sami a toto vyhlášení jste vydali až v půlce měsíce, to znamená, že většina studentů již má ubytování na celý měsíc zaplacené. Uhradí nám vláda naše výdaje za ubytování, které máme zaplacené, ale nesmíme využívat? Nebo budete tyto peníze vymáhat od samotných ubytovacích zařízení?

tisková zpráva

Lesníci a biologové apelují na ministerstvo: Podpora těžby uschlých stromů lesu nepomáhá

Lesníci, botanici, ekologové a vědci zabývajícími se houbami či hmyzem zaslali výzvu Ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi a dalším zodpovědným politikům. Reagují tak na nevhodné nastavení dotací, které vlastníky vedou k samoúčelné těžbě uschlých stromů, která lesu nepomáhá.

Jestliže chceme budovat demokracii, měli bychom se poučit tam, kde s budováním demokracie již mají zkušenosti. Mnozí si jistě dobře pamatují, jak nám toto bylo po roce 1989 vřele doporučováno.

Velmi poučné jsou například základy demokratické státnosti Uruguaye. Spočívají na vyhlazování a kolonizování původních obyvatel. Poslední skupina indiánů kmene Charrúa byla vyhlazena v roce 1831, a jejich poslední rodinu pak ukazovali po jarmarcích ve Francii. Potom v Uruguayi nastoupila demokracie.

Dne 13. října 1990 byl bývalý prezident České republiky Václav Klaus zvolen na sněmu v Praze – Hostivaři prvním a zároveň posledním předsedou Občanského fóra, což zásadně změnilo českou historii. Na den přesně třicet let poté, paradoxně na Mezinárodní den přírodních katastrof, mezi které lze nepochybně zařadit i celosvětovou pandemii COVID-19, vydal jménem svého Institutu Václava Klause (IVK) zásadní prohlášení s nadpisem „Nejsme ve válce, nepotřebujeme drakonická opatření“.

V něm pan exprezident v úvodu uvádí, že vývoj koronavirové epidemie nesmí být podceňován a ani IVK ho nepodceňuje. To je však zřejmě jediná chvályhodná věta v celém prohlášení, které lze spíše vnímat jako výzvu k občanské neposlušnosti.