Proč učebnice češtiny více děsí než těší americké studenty

20. 8. 2019 / Karen von Kunes

Autorka vyučuje českému jazyku a české literatuře a kultuře na Yale University v USA

Tento článek je reakce na komentáře k příspěvku “Jak učebnice češtiny děsí americké studenty” z 29. 7. 2019. Analyticky nejzajímavějším je komentář Jiřího Holého. Pan profesor Holý píše, že zmíněné dialogy “připomínají Járu Cimrmana, ale patrně bezděčně.” Jisté je, že ne “patrně,” ale absolutně bezděčně. Tím slůvkem “patrně” (v tomto kontextu vyjadřujícím opovržení nad neznalostí amerického studenta české kultury) Jiří Holý poukazuje (bohužel dogmaticky) na to, že předpokládá, že téměř každý má znát Járu Cimrmana a to nejen v Čechách, v Evropě, ale i jinde na světě. Proč by lidé v Americe, Číně či Austrálii měli znát jakéhosi Járu Cimrmana?


A tím jsme zase—ať chceme či nechceme—u myšlení českého národa (připomeňme si polemiku Milana Kundery a Václava Havla z roku 1968-69 nebo T.G. Masaryka: “Problém malého národa je problém národa českého”). Lidé v jiných zemích, např. v Singapuru, Thajsku nebo Barmě, nepředpokládají, že nějací Češi (o jejichž existenci asi většina lokálních občanů ani neví, pokud se tyto země nestaly turistickými centry pro Čechy) znají jejich kulturní představitele, národní hrdiny, atd. Co opravňuje Čechy k předpokladu, že jejich kultura má být známá (byť ne dominantní) po celém světě?

24301

Proti zapomnění a manipulaci: O co šlo v roce 1968

20. 8. 2019

◄ Editor svazku "Jaro 1968: Čítanka pro děti a mládež" (1988) Antonín Liehm (84) ve Skotsku v dubnu 2008.

"Na co se tu stojí?" - "Na svobodu, paní."
Pavel Kohout
Jak se posílalo Poselství ZDE

Všeobecné znalosti toho, co se v Československu dělo v šedesátých letech a zejména v období tzv. Pražského jara 1968, jsou značně omezené. Mladá fronta Dnes a Lidové noviny publikují o tomto období naprosté nesmysly, Jan Hřebejk a Filip Renč točí o něm filmy, které jsou o Československu na jakési jiné planetě. Málokdo se začte do toho, o co v té době v Československu skutečně šlo. Přitom je to zajímavé a dodnes aktuální.

V době posledního velkého kulatého výročí Pražského jara, v roce 1988, sestavil novinář, kritik a autor A.J. Liehm reprezentativní antologii nejzávažnějších více než 130 textů, publikovaných během jara 1968 v rámci tehdejší celospolečenské diskuse. Dal ji ironický podtitul "Čítanka pro děti a mládež". Této Čítanky je dnes zapotřebí možná ještě o mnoho více, než tomu bylo před třiceti lety. Člověk by měl znát své kořeny.

Ve spolupráci s A.J. Liehmem a za pomoci historika Viléma Prečana jsme tuto antologii významných textů zprostředkovali i mladším generacím a předkládáme ji tímto pro studijní účely kompletní v digitální formě. ČTĚTE! │Jan Čulík

Publikace má tento úvod:

Milé děti, jinoši a dívky

před dvaceti lety bylo v Čechách i na Slovensku jaro. Mnozí z vás nebyli ještě na světě, jiní se sotva batolili, ostatní teprve rozum brali. Dnes se ptáte, jak to vlastně bylo, co bylo a proč. Tak jsme pro vás sestavili čítanku, abyste si mohli přečíst aspoň něco z toho, co se tenkrát myslelo, psalo a dokonce říkalo nahlas, ba i v rozhlase, v televizi a do telefonu. Najdete tu tříšť textů, která není, ani nechtěla být úplná, ani nemá být historickou dokumentací či úplným přehledem. Prostě průřez, čítanka, jak se ji podařilo dát dohromady v nesnadných podmínkách. Ať je vám k užitku i radosti, k poučení i pobavení. A možná, že po ni sáhnou se vzpomínkou na vlastní školní léta i tatínek s maminkou.

Kdyby se vám zdálo, že to či ono připomíná něco z vaší vlastní zkušenosti, vězte, že jde o podobnost čistě náhodnou.

S přáním pěkného jara 1988.

Redakce.

P.S. Texty jsme řadili chronologicky, abyste nezapomněli, že historie probíhá v čase. Proto také vlastní čítanku uvádějí texty projevů na Sjezdu československých spisovatelů v červnu 1967, které mohly být uveřejněny teprve na jaře 1968. Poslední texty jsou z 15. 8. 1968. O pár dnů později, 21. srpna, začalo nové dějinné období, jehož čítanku už budete muset pro svoje děti a vnuky sestavit vy.

Rozhovor Britských listů 233. Petr Pithart: Proč byli politikové Pražského jara tak zbabělí?

16. 8. 2019



(For English, scroll below. This interview is in Czech with English subtitles)

Při příležitostí třicátého výročí pádu komunismu přinášíme tři exkluzivní rozhovory s Petrem Pithartem, prvním postkomunistickým premiérem České republiky. V tomto druhém rozhovoru s Janem Čulíkem mluví Petr Pithart - právem - velmi kriticky o zbabělství Alexandra Dubčeka a ostatních čelných politiků Pražského jara. Pozoruhodnou bystrost prokázal Zdeněk Mlynář, autor Akčního programu KSČ v roce 1968, když v 5. ledna 1968 dvacet minut po Dubčekově jmenování předvídal sovětskou okupaci. 21. srpna 1969, letos před padesáti lety, Dubček brutálně zradil československé občany, když na demonstranty, protestující proti sovětské okupaci, poslal vojsko a policii. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 16.. srpna 2019.

On the occasion of the thirty years' anniversary of the fall of communism, we broadcast three exclusive interviews with Petr Pithart, the first Prime Minister of the post-communist Czech Republic and a close collaborator of Czechoslovak President Václav Havel. In this, second, interview, Petr Pithart is - rightly - highly critical of the cowardice of Alexander Dubček and the other leaders of the Czechoslovak CP during and after the 1968 Prague Spring. Pithart testifies to the remarkable perspicacity of Zdeněk Mlynář, the main strategist of the Prague Spring and the author of the 1968 Czechoslovak CP Action Programme. Within 20 minutes of Dubček being appointed leader of the CzCP on 5th January 1968, Mlynář predicted the Soviet invasion of Czechoslovakia. Fifty years ago this month, in August 1969, Dubček brutally betrayed Czechoslovak citizens who protested against the Soviet invasion, chanting his name. He sent the army and the police to suppress them. The interview is being broadcast by the Czech cable TV station Regionalnitelevize.cz from Friday 16th August, 2019.

K tomu: 



See also:



Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Ideální kandidát hradu na ministra kultury je pan Birke

20. 8. 2019 / Boris Cvek

Pan Šmarda už rezignoval. Jde to opravdu rychle. Tak dlouho za něj premiér orodoval u prezidenta, tak dlouho se ČSSD bila v prsa, že jiného kandidáta nebude hledat, ba dokonce pan Šmarda ještě před několika dny říkal, že kdyby rezignoval na svou kandidaturu, byla by to zrada – a ejhle, v pátek premiér místo boje s prezidentem zkusil bojovat se sociální demokracií, odmítl jejího kandidáta Šmardu, a v pondělí je po Šmardovi.
30458

Babiš i ČSSD chtěji pokračování vlády, nějak se nejspíše dohodnou

20. 8. 2019 / Boris Cvek

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Během víkendu jsem dospěl k přesvědčení – možná mylnému – že premiérovi opravdu nejde jeho útokem na pana Šmardu, kandidáta ČSSD na ministra kultury, o vyhnání sociální demokracie z vlády. Naznačují to i jeho vyjádření. Rozhodl se situaci obrátit, aby se už nedalo mluvit o Ústavě, o prezidentovi, o kompetenční žalobě. Prezidenta potřebuje, prezident se ukázal neústupný, tak logicky tlačí na ČSSD.

Trumpova "mírová dohoda" je zradou Afghánistánu i jeho obyvatel

20. 8. 2019



Po dlouhých měsících rozhovorů mezi USA a Talibanem chystá Amerika nikoliv mírovou dohodu, ale stažení vojsk. Dojde k tomu, co prezidentský kandidát Trump chce nejvíce - návrat 14 000 amerických vojáků před příštími americkými prezidentskými volbami. Neposlouží to zájmu afghánského lidu. Naopak je toto špinavé spiknutí ponechá na pospas krutému konfliktu, který si od roku 2001 vyžádal desetitisíce civilních životů, píše Simon Tisdall.

Konec afghánské mizérie je na dosah ruky

20. 8. 2019 / Daniel Veselý

Zní to možná neuvěřitelně, ale Trumpova administrativa hodlá brzy zveřejnit smlouvu s Tálibánem, která by mohla ukončit 18 let trvající konflikt v Afghánistánu. Podle dohody by se americká armáda z Afghánistánu postupně stahovala a Tálibán by naopak zajistil, aby se tato země nestala základnou pro extrémisty plánující útoky proti Spojeným státům a jejich spojencům v Kábulu. Je zcela zbytečné debatovat o tom, zda Spojené státy válku prohrály, či vyhrály: po letech zbytečného krveprolití je nutno akcentovat mírové inciativy. A to se bytostně týká i české diplomacie. 

 

Vědecký konsenzus ohledně globálního oteplování čelí dezinformační kampani fosilního průmyslu

20. 8. 2019

V současnosti je patrné, že americká veřejnost stále více důvěřuje vědcům, kteří považují antropogenní změny klimatu za prokázaný fakt. Nicméně jen jeden z pěti Američanů si uvědomuje, že více než 90 procent klimatologů (nyní je to více než 99 procent klimatologů) dospělo k názoru, že člověkem způsobené změny klimatu se skutečně dějí. Dokonce i Američané, kteří jsou silně znepokojeni klimatickou změnou, se domnívají, že jde pouze o 80procentní konsensus. Tento fakt ilustruje, jak široce je rozšířeno podceňování názorové shody mezi klimatology, píše v akademickém časopise Bulletin of the Atomic Scientists Dana Nuccitelli.

České dráhy aneb cestování v zatlučené rakvi

20. 8. 2019 / Václav Jamek

Jel jsem včera rychlíkem č. 942 ve voze č. 368 z Hradce Králové do Prahy. Vůz měl být klimatizovaný, z kterýchžto příčin byla všechna okénka zaplombována, aby nešvarní cestující klimatizaci svými rozmary nenarušovali.

Problém tkvěl v tom, že klimatizace byla veškerá žádná, a vzduch se ani nepohnul. Několik mladých mužů postupně lomcovalo uzamčenými okýnky, poté zpoceni a vysíleni padali zpět na vyhřáté sedadlo.

Trump se opět mýlí: Větrné elektrárny na moři představují „novou průmyslovou revoluci“

20. 8. 2019

Americký prezident Donald Trump je ignorant a tlučhuba, když útočí proti větrné energii. Trump říká, že pokud jste závislí na větrné energii, vaše televize nebude fungovat, když vítr přestane zčistajasna foukat. Není to pravda. Trump také tvrdí, že větrná energie škodí lidskému zdraví. Opak je přitom pravdou, píše Juan Cole.

Vezměte si takové Dánsko. Vítr běžně generuje více než polovinu elektrické energie této malé evropské země. Dánsko exportuje elektřinu získanou z větrné energie do Německa, ale vzhledem k tomu, že letos v létě v Německu vypukl „větrný boom“, dodávky elektřiny se snížily.

Trumpovi jestřábi utrpěli zásadní porážku: Gibraltar propustil zadržovaný íránský tanker

20. 8. 2019

Íránský tanker, který převážel ropu v hodnotě 140 milionů dolarů a který byl 4. července zadržen gibraltarskými úřady, tento týden britské území na jihu Pyrenejského poloostrova opustil. Plavidlo bylo zadrženo kvůli podezření, že porušuje sankce EU uvalené na Sýrii. Gibraltarský soud odmítl vyhovět příkazu amerického soudu dál íránský tanker zadržovat .

Spěchá Donald Trump na stažení amerických vojsk z Afghánistánu?

20. 8. 2019

Hovoří se o přelomové smlouvě mezi USA a Tálibánem, která by mohla stát u zrodu nového Afghánistánu. Americký prezident Donald Trump naznačuje, že chce z této země stáhnout americký kontingent čítající 14 tisíc vojáků.

Potenciální smlouva počítá s tím, že Tálibán zajistí, aby se Afghánistán nestal základnou pro militanty, kteří by prováděli útoky v zahraničí. Americká armáda i vojska NATO se úplně stáhnou ze země, zatímco bude uzavřeno trvalé příměří a realizován interní dialog mezi znesvářenými afghánskými skupinami.

Zdá se, že Spojené státy a Tálibán mají nyní největší šanci dospět k dohodě, která by mohla ukončit válečný konflikt v Afghánistánu trvající už 18 let.

Američtí představitelé říkají, že účastníci jednání uskutečnili významný pokrok. Donald Trump, jeho zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který je zkušeným diplomatem, a přední bezpečnostní poradci o možné smlouvě diskutovali minulý pátek.

Tálibán a Spojené státy spolu opakovaně jednaly v Kataru. Nicméně afghánští radikálové se odmítali stýkat s představiteli afghánské vlády, které považují za „americké loutky“. Příští měsíc se v Afghánistánu mají uskutečnit prezidentské volby, proti nimž však tálibové ostře vystupují.

Nabízí se samozřejmě otázka, zda plánovaná smlouva ukončí trable, jež dlouhé léta tuto zemi sužují.

 
30050

Hodnotový konflikt české oligarchie se západem

České elity a asijské hodnoty

19. 8. 2019 / Albín Sybera


Problematika elit v kontextu současné České republiky je zároveň kardinální otázkou pro zkoumání povahy demokracie v této (měřítkem EU) malé až středně velké zemi. Elity přitom nejsou jenom celebrity z oblasti sportu nebo showbyznysu (nebo dokonce kultury). Z klasického marxistického pohledu je třeba hledat elity tam, kde se rozhoduje o podobě českého hospodářství.

Českou elitou tak je například mj. Jaromír Soukup včetně těch, kdo rozhodují o bytí a nebytí jeho mediální stáje. Je jí samozřejmě Andrej Babiš, stejně jako ředitel Dezy Zbyněk Průša, který „Agrofert ovládá jakožto svěřenský správce svěřenského fondu AB private trust“ a vedení bank úvěrujících tento zemědělsko-chemický konglomerát (v současnosti částkou necelých 50 miliard Kč více ZDE).

Elitou je především Petr Kellner, nedávno se pasující do role osvíceného obhájce „tradičních hodnot“, a jeho spolupracovníci. A takto bychom mohli jmenovat dál a pozastavovat se u jmen jako Pavel Tykač, či Daniel Křetínský, jejich spolupracovníků a někdy přitom zmínit i nejviditelnější emisary elit v politice, jako prezidenta Zemana, či otevřená hnízda propojující „tradiční hodnoty“ a  extremisty jako Okamurova SPD (podrobná analýza zprávy Ministerstva vnitra ZDE).

Dezinformace šíří i údajně seriózní sdělovací prostředky

19. 8. 2019 / Daniel Veselý

Britské listy často informují o excesech a nesmyslech, jež s železnou pravidelností šíří manipulativní média. Již dříve jsem psal o tom, že alarmistické weby získávají na síle také díky systematickým selháváním tradičních sdělovacích prostředků. Pravda, je prakticky nemožné, aby v digitálu, kdy se na nás valí jedna (dez)informace za druhou, klasické mediální domy dokázaly rozklíčovat všechny hoaxy a polopravdy. Nicméně v některých případech můžeme směle hovořit o trestuhodném pohrdání fakty zavánějícím poplašnou zprávou.
30478

Řešení je v rukou ekonomické elity, je nutné ji motivovat k odpovědnosti

Dezinformační ochromení může být (je) fatální

19. 8. 2019 / Bohumil Kartous

V postfaktické době nelze dojít ke konečnému konsensu. Realita se stává naprosto nesoudorou směsicí protiřečících si narativů, jež existují paralelně pro různá publika a jejichž "reálnost" je určena čistě počtem věřících a mírou oddanosti jejich náboženství. Jde o stav dissensu, v němž nelze nalézt shodu, jelikož nedochází k diskusi, nýbrž k paralelně se odehrávajícímu, permanentnímu potvrzování určitého dogmatu. Volání po kritickém uvažování či mediální gramotnosti, jež by umožnily tuto paralelnost překonat, chápu, na druhou stranu považuju za naprosto nemožné, aby se podařilo nabýt čehokoliv podstatného v tomto směru v krátkém horizontu. Pokud nebudou ekonomické elity ochotny přijmout odpovědnost za současný stav blížící se úplněmu racionálnímu zatmění, není v krátkém horizontu možné dělat nic. Přitom právě v krátkodobém horizontu může dojít k dalším katastrofám typu brexit. Jednoduše. Stačí nechat to být...
30470

Hospodaření OSBL za červenec 2019

1. 8. 2019

V červenci 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 85 598,97 Kč, výdaje byly 106 131,50 Kč. MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, děkujeme také za mnohé vzkazy podpory - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu, situace se trochu zlepšila, avšak trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu. 

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

O destabilizaci Evropy

19. 8. 2019


Vyhnání menšinového obyvatelstva ze zemí středovýchodní Evropy po roce 1945 je zdrojem tamější dnešní nenávisti vůči přistěhovalcům

Peter Gattrell, The Unsettling of Europe,  Allen Lane, Londýn (£30)

Když jsem kolem roku 2000 pracoval v britské vládě na problematice týkající se imigrace, dostal jsem dopis od šéfa komunálního úřadu v hrabství Kent, který si stěžoval, že "Kent nemá žádnou předchozí historii multikulturní rozrůzněnosti", píše profesor Jonathan Portes. Ve skutečnosti zastupoval hrabství Kent v londýnském parlamentu v 17. století Thomas Papillon, hugenotský uprchlík.

Tato historická zapomnětlivost je, jak se zdá, všudypřítomná, když lidé tvrdí, že na rozdíl od Spojených států amerických není Evropa kontinentem imigrace, a že vlny všech nových příchozích jsou dočasné, a tedy nevítané. Tuto představu likviduje Peter Gattrell ve své velmi aktuální a ambiciozní knize The Unsettling of Europe, Destabilizace Evropy.

Zapojte se, je vás třeba

Zprovozňujeme diskuse na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Panika v PPF

Situace se mění, česká oligarchie více na pranýři

19. 8. 2019 / Bohumil Kartous

V posledních měsících se v rámci mediální diskuse změnila jedna důležitá okolnost, a to přítomnost jména Petra Kellnera a jím většinově vlastněné skupiny PPF ve veřejném prostoru a ve veřejné diskusi. Tato změna je důležitá zejména proto, že dle informací z prostředí společnosti i dle svědectví mediálních insiderů bylo dlouhé roky úspěšnou taktikou společnosti vyhýbat se jakýmkoliv mediálním zmínkám, respektive zejména takovým, které by v sobě obsahovaly kontroverzi spojenou s podnikatelskými aktivitami v zemích, jako je Rusko a Čína, případně s napojením na politickou scénu s cílem podnikatelské aktivity tohoto typu podporovat. Situace se změnila diametrálně: z původního ticha do stavu, kdy uznávaná společenská autorita veřejně označí Home Credit za lichvářskou společnost...

Boris Johnson zuří, že byl zveřejněn britský vládní dokument varující před chaosem po brexitu

19. 8. 2019

Daily Telegraph: Volné cestování evropského obyvatelstva do Británie bude od 31. 10. zakázáno:


John Crace: Ti konzervativní poslanci, kteří hlasovali pro dohodu o brexitu s Evropskou unií, jsou nyní démonizováni!

Daily Telegraph: Za prozrazení dokumentu o chaosu brexitu mohou Hammondovi stoupenci setrvání Británie v EU! [Philip Hammond byl do minulého měsíce ministrem financí ve vládě Theresy Mayové - dnes je to "zločinec"!]

Úřad britského premiéra (čti Cummings, Johnsonův Rasputin) reagoval zuřivě na prozrazení oficiálního dokumentu, předpovídajícího Armageddon divokého brexitu. Obvinil nejmenovaného nepřátelského ministra navzdory tomu, že dokument je datován tento měsíc, kdy už byl Johnson v premiérské funkci


Úřad britského premiéra v Downing Street reagoval zuřivě na prozrazení oficiálního vládního dokumentu připraveného pod názvem Operation Yellowhammer, který varuje, že divoký brexit v Británii způsobí nedostatek potravin, léků a pohonných hmot. Úřad britského premiéra z prozrazení dokumentu obvinil "nepřátelského bývalého ministra", který prozrazením tohoto dokumentu "chce zlikvidovat návštěvu Borise Johnsona do Berlína a do Paříže tento týden".
30479

Lesy ČR v otevřené "válce"

19. 8. 2019 / Jiří Hlavenka

To jsme moc rádi, že se ani Lesy ČR nenechaly zahanbit zemědělci či dokonce zastrašit ekologisty. Podobně jako náš agroprůmysl na svých polích se rozhodly ve svých lesích hubit všechno co v nich létá, lozí a poskakuje. Ať je to komplet.

Že by třeba na leták napsali jaká účinná látka byla použita (ta pěšina na fotkách je naučná stezka u Rosic, během pěti minut tam prošlo pár skupinek, rodiny s dětmi, se psy atd), no to by tak hrálo, lidi tady nejsou od toho, aby něco věděli...
30480

Výjimka z krutosti průmyslové živočišné výroby...

19. 8. 2019

Nosnice jsou vyšlechtěné tak, aby za rok snesly přes 300 vajec. Potom snáška rychle klesá, dál se živit slepice nevyplatí, čili z velkochovu putují na jatka. Inciativa Slepice v nouzi namísto toho takové slepice zprostředkovává těm, kdo je chtějí nechat v klidu dožít. Takto putují do dobrých rukou i ze Statek Dvořák, kde se k nim i celý ten rok chovají slušně. Jde to, píše na Facebooku dokumentarista Ivo Bystřičan.

Dopis z Islandu do budoucnosti

18. 8. 2019

"Tento památník potvrzuje, že víme, co se děje, a víme, co je nutno udělat. Jen vy budete vědět, zda jsme to udělali."

Na Islandě se v neděli konala tryzna a odhalení pomníku za kdysi nezničitelný ledovec Okjökull, který roztál v důsledku globálního oteplování. Desítky dalších islandských ledovců jsou ohroženy.

Donedávna považovali Islanďané existenci ledovců za něco věčného, nadčasového a neměnného. Teď už vědí, že tomu tak není.


Tajné přípravy britské vlády na chaos brexitu

18. 8. 2019

 

Týdeník Sunday Times získal tajný dokument britské vlády, nazvaný "Yellowhammer", který obsahuje analýzu toho, co se stane po divokém brexitu

Potíž je, že stoupenci brexitu těmto varováním prostě nevěří. Podobně jako mnozí čeští občané, pevně věřící nesmyslům  a spikleneckým teoriím na internetu, navzdory faktům, tito lidé jsou v takové emocionální křeči, že fakta jsou jim nepřístupná, poznamenává Jan Čulík.

Británie bude čelit nedostatku pohonných hmot, potravin a léků. Vznikne po dobu tří měsíců naprostý chaos v britských přístavech. Vznikne tvrdá hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Dojde k občanské neposlušnosti a demonstracím. Britská vláda na chaos brexitu není dostatečně připravena, varuje tajná analýza.


O mýtu Eurabie: Jak ovládly lži o "muslimském dobytí Evropy" mediální mainstream

17. 8. 2019

Volební billboard německé ultrapravicové rasistické strany AfD, šířící nesmysly: "Aby se Evropa nestala Eurabií. Evropané volí AfD."

Americký antropolog Scott Attran podrobně zkoumal mentalitu mladých mužů, z nichž se stávají islamističtí teroristé: je to součinnost zraněné pýchy a nadšení, že patří k hnutí, které má globální, apokalyptický význam a tvoří ho vzájemní přátelé. Přesně tatáž dynamika funguje mezi ulrapravicovými aktivisty.

V červenci 2011 došlo v centru Osla k teroristickému útoku. Okrajové extremistické islamofobní servery to okamžitě označily za útok islamistických extremistů a radovaly se, že "válka evropské civilizace proti islámskému světu začíná". Ve skutečnosti vražedný atentát proti mladým Norům spáchal ultrapravičák Anders Breivik.

Jedním z ultrapravicových "komentátorů", radujících se nad masakrem 69 mladých lidí, byl jakýsi  Fjordman, pravým jménem Peder Are Nøstvold Jensen. Podařilo se mu vyhnout se svědectví při procesu s Breivikem, v důsledku zásahu drahých právníků, které na jeho obranu financovala ultrapravicová americká organizace Middle East Forum, která později začala sponzorovat anglického ultrapravičáka a násilníka Tommyho Robinsona.

Pak nám došel benzín. Pak jídlo. Pak voda. Pili jsme mořskou vodu. Každý další den umřeli dva lidi

17. 8. 2019


"Viděli jsme mnoho lodí. Křičeli jsme Pomoc, Pomoc! Mávali jsme a oni prostě jen pluli dál. Přiletěl vrtulník, podíval se na nás a zase odletěl."


Pak nám došel benzín. Pak jídlo. Pak voda. Pili jsme mořskou vodu. Každý den umřeli dva lidi.

Jediný uprchlík, který přežil, popsal jedenáct dní, které strávil v člunu ve Středozemním moři.

"V tom člunu nás bylo 15 a já jsem jediný, kdo přežil," říká Mohammed Adam Oga ze své nemocniční postele na Maltě.

Migranti všichni zaplatili pašerákovi 700 amerických dolarů ve snaze dostat se v palčivém horku centrálního Středozemí z Libye do Evropy.

Proč tolik Čechů blázní proti Gretě Thunbergové?

17. 8. 2019 / Jiří Hlavenka

Greta Thunbergová po čtyřech dnech: Zatím žádná mořská nemoc!

Sledovat cestu Grety Thunbergové můžete ZDE.

Jsme lhostejní k životnímu prostředí? Vůbec ne, naopak. Neznám člověka, komu by nevadila spálená a vysušená krajina, mrtvé lesy, špinavé řeky, záplavy monokultur, hraboši. Krajina je pro nás velkou hodnotou, tvoří dokonce nemalou část naší lásky k vlasti, chcete-li, vlastenectví.

Česká hymna neoslavuje národ, ale krajinu plnou lesů, vod a květů. Zatímco Angličan oslavuje svou královnu, Francouz revolucionáře a Němec ženy, svornost a zpěv, Čech jabloňový sad. Problémy domácí krajiny a přírody nás trápí, opravdu, autenticky, bez úsměšků.

Zvláštní ale je, jak se pohled dramaticky změní, začne-li se hovořit o světu.

Proč blbá česká média neohlupují své konzumenty alespoň něčím originálním?

17. 8. 2019 / Jan Čulík

Marek Beneš: Zajímavé je třeba, že v českých médiích se nikde nedočtete, jak vypadá světová ekonomika a co se tam děje. Pro nás klíčové Německo padá do recese, německá výroba aut padá a informace o tom žádné. A přitom je toto v podstatě nejdůležitější zpráva pro naši republiku. Lidé se nechávají v nevědomosti a šok bude masivní. Proč je v Česku tato mentalita, je podivné. Nejzajímavější je to, že to nepostihuje jen běžné lidi , ale i elity. Prosím, já neslyšel jediného českého politika, aby řešil hospodářskou situaci Německa. Na co se proboha čeká?

Nejtrapnější je, že nesmysly, jimiž česká média už řadu let systematicky ohlupují své čtenáře, diváky a posluchače, nepřínášejí ani jedinou originální myšlenku. Ty nesmysly jejich šiřitelé nemyslivě opisují z nejhloupějších zahraničních rasistických a ultrapravicových serverů. Tak například Viliam Buchert píše v odporné žumpě zvané Reflex článek s tímto pitomým titulkem: "Ekošílenství vrcholí: Vybijeme krávy, nebudeme se množit, bydlet budeme na elektrokoloběžce". Andrew Stroehlein, mediální ředitel  organizace Human Rights Watch v Bruselu k tomu dodává:

Kohout zase blázní v Lidových novinách

17. 8. 2019 / Boris Cvek

V České pozici LN lze dnes najít dlouhý článek Pavla Kohouta o liberalismu a socialismu... je tam spousta jmen různých filozofů a politologů a v zásadě se jedná o pláč nad pádem starého liberalismu, který podle Kohouta předpokládal, že stát je jakýsi nájemní dům, který vlastní občané. Ať už si to skutečně nějaký filozof klasického liberalismu myslel, nebo ne, v 19. století se ukázalo, že obrovské masy občanů nejen že nejsou žádnými spouvlastníky státu, ale jsou vykořisťovány a zatlačeny do naprosté bídy. Kohout 19. století a všechny jeho důsledky ignoruje. Stejně jako ignoruje, že nikdy liberálové, ani ti klasičtí, neměli za to, že právo bude vytvářet nějaký sbor vlastníků státu, nějaký sbor občanů. Taková představa je mnohem blíže Rousseaovi a jeho idealistickému socialismu a všem těm mýtickým představám, že lid vládne sám sobě nebo je zdrojem moci. Kohout nadává na práva, jako je právo na vzdělání, sociální práva, zákoníky práce, a všechno to mele v mlýnku ekonomických výdajů a pohádce o tom, že zlý stát nás nutí utrácet, více než můžeme, protože to není stát vlastníků státu, ale stát, který vládne. Ale stát musí vládnout, pokud má vládnout právo. A součástí práva jsou i takové věci, jako je právo na stávku, právo na vzdělání atd. právě proto, že máme za sebou zkušenost 19. století.


Např. nemůže být větší, propastnější rozdíl mezi pojetím práva a státu u Kohouta a Hayeka... u Hayeka je stát garantem abstraktních pravidel, která nejsou občanům intuitivně úplně srozumitelná, ale vyvinula se evolučně navzdory osobním vazbám ve tzv. velké společnosti jako způsob, jak zajistit efektivitu trhu a obecného soužití lidí, kteří se navzájem neznají, zatímco u Kohouta jsou občané jacísi sousedé, kteří rozhodují o fungování státu a jeho zákonech. U Kohouta je popřeno to, čemu Hayek říká "velká společnost" nebo Popper "otevřená společnost", tedy společnost abstraktních pravidel, která mají tím, že jsou neosobní a umožňují konkurenci a rozvoj poznání a technologií, umožňovat blahobyt a svobodu. Kohout myslí v logice středověkých cechů, v atavismech panujících před vznikem kapitalismu i liberalismu.

Jan Čulík: Kohout je neuvěřitelný blb a je politováníhodným svědectvím o drasticky nízké úrovni českého tzv. intelektuálního diskursu, že ho někdo vůbec publikuje.

V pravicovém Izraeli se smí mluvit o vážné hrozbě globálního oteplování, v "liberálním" Česku ne

17. 8. 2019 / Albín Sybera

Tady je docela hezky vidět jak se v “pravicovém” Izraeli může otevřeně a mainstreamově hovořit o globálním oteplování zatímco v “liberální” ČR je toto možné v A2, BL, při protestech, anebo když náhodou Respekt otiskne rozhovor se zahraničním klimatologem..., poznamenává Albín Sybera:



MOŘE BUDE TAK HORKÉ JAKO JACUZZI: JAK BUDE ŽIVOT V IZRAELI VYPADAT V ROCE 2100
Zima bude daleko kratší a ani noc neposkytne úlevu. Izrael se otepluje a koncem století prostě nepřežijeme bez klimatizace

"Jsem rád, že nebudu naživu," konstatuje Baruch Rinkevič z Izraelského oceánografického a limnologického výzkumu, který v současnosti pracuje na další zprávě panelu IPCC o oceánech a kryosféře.

"Po nás potopa, jak se říká. Lidi plně nerozumějí, o čem tady mluvíme. Myslí na tání ledovců a na lední medvědy, kteří nebudou mít kde žít. Nerozumějí, že se změní všechno: vzduch, který dýcháme, jídlo, které konzumujeme, voda, kterou pijeme, krajina, kterou vidíme, oceány, roční údobí, náš každodenní praktický život, kvalita života. Naše děti se budou muset přizpůsobit nebo zahyneme. Budou muset se oblékat jinak, chovat jinak, žít jinak. To není pro mě. Jsem rád, že tady nebudu."


Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Jak je možné číst Babišův obrat

17. 8. 2019 / Boris Cvek

Všechno je jinak. Až dosud premiér Babiš jako mistrovský obchodník orodoval u prezidenta za ČSSD, aby se uráčil jmenovat ministrem kultury jejího kandidáta Šmardu. Zdálo se, že to premiér dělá především proto, že stojí o pokračování současné vládní koalice. Dodržel koaliční smlouvu, navrhl prezidentovi Šmardu, a ten musel podle Ústavy jmenovat. Jenže nejmenoval. Veškeré mistrovství mistrovského obchodníka přišlo nazmar.

Strategie Šípkové Růženky

16. 8. 2019 / Karel Dolejší

Německý analytik Sven Ortmann upozorňuje, že díky zlepšené technologii navádění hlavic může Rusko po zániku Smlouvy o raketách středního a kratšího doletu (INF) vést ochromující konvenční úder střelami středního doletu na klíčové uzly západoevropské vojenské a civilní infrastruktury ZDE. Takový útok s použitím řádově stovek střel lze přitom podle Ortmanna pořídit zhruba za miliardu eur - částku srovnatelnou s ročními ruskými výdaji na nepřátelskou propagandu v zahraničí, čili zhruba za jednu šedesátinu ročních vojenských výdajů Ruské federace, neboli za jednu padesátinu ročních německých obranných výdajů.

Nyní je příležitost diskutovat o roli kultury v kapitalismu

16. 8. 2019 / František Řezáč

Ovšem musí se chtít a hlavně umět.

Stále jasněji si uvědomuju, jakým osudovým selháním bylo všeobecné oslnění kapitalismem po převratě v roce 1989. Podlehla mu i většina tzv. kulturních pracovníků, chceme-li intelektuálů. Kníže má k lidu blíže, byl jejich konečný výplod, když už bylo pozdě.

Když jsem promluvil v okruhu tzv šedé zóny neoficiální kultury několik měsíců před převratem o tom, jak důležitá bude kulturní politika, až to KSČ zabalí, sklidil jsem úsměšky a dokonce výzvy, ať už mezi ně nechodím. Konec konců bývalý komunista a "osmašedesátník", že...

Z toho se stala později skoro nadávka. Budiž...
20144