Sestřelili Íránci ukrajinské dopravní letadlo omylem?

8. 1. 2020

čas čtení 4 minuty




Aktualizace: Íránští vyšetřovatelé tvrdí, že letadlo zaznamenalo technický problém a pokusilo se vrátit zpět na letiště, než bylo pohlceno v plamentech. ZDE

Poté, co ve středu havarovalo těsně po startu na letišti v Teheránu ukrajinské letadlo směřující do Kyjeva, aniž by vydalo nouzový signál, Ukrajina zakázala vstup všech svých letů do íránského vzdušného prostoru. Totéž učinily skoro všechny hlavní světové letecké společnosti.

Írán tvrdí, že letadlo havarovalo v důsledku pravděpodobného selhání jeho motoru, Ukrajina nechává otevřeny i další možnosti vysvětlení, informuje Washington Post.

Nejméně jeden americký letecký expert konstatoval, že letadlo "se rozpadlo" už předtím, než dopadlo na zem. A bývalý šéf vyšetřování leteckých nehod z americké Federální správy pro letectví Jeff Guzzetti uvedl, že havárie má "všechny charakteristiky úmyslného činu". "Já prostě vím, že letadla se sama o sobě takhle nerozpadnou," řekl Guzzetti.

Írán: Trump ustoupil od dalších vojenských akcí

8. 1. 2020

čas čtení 3 minuty



Donald Trump ustoupil od další vojenské konfrontace s Íránem. Konstatoval, že se zdá, že Írán po raketových útocích na dvě irácké vojenské základny, na nichž jsou rozmístěny americké a koaliční jednotky, také neplánuje další útoky. "Žádné americké ani irácké životy nebyly zmařeny, v důsledku předběžných opatření a rozptýlení sil a systému varování, který fungoval velmi dobře."

Íránská státní televize tvrdila ve středu, že nejméně "80 amerických teroristů" bylo usmrceno íránskými raketovými útoky, navzdory tomu, že USA informovaly, že íránské raketové útoky nikoho neusmrtily ani nezranily.

Írán má dlouhou historii šíření státních dezinformačních kampaní, které se snaží ovlivňovat veřejné mínění v zahraničí. Facebook pravidelně vyřazuje z provozu íránské stránky, které šíří falešné a konfliktní informace zaměřené na publikum v Británii a v USA.

Twitter suspendoval účet, který lživě předstíral, že je účtem izraelského novináře Jacka Khouryho. Na tomto účtu se tvrdilo, že při útocích byly zraněny stovky amerických vojáků a že byli tito vojáci tajně dopraveni vojenskými letadly do nemocnice v Tel Avivu. "Falešný účet, předstírající, že je můj, šířil lživé informace. Byl na Twitteru suspendován," konstatoval skutečný Jack Khoury, který pracuje pro deník Haaretz. ZDE  

Rozhovor Britských listů 254. Jedná Andrej Babiš pro ČR, nebo jen pro sebe?

3. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta



Co se bude dít v české politice v roce 2020? Bude se dál populistům dařit strašit voliče neexistujícími nesmysly a odvádět pozornost od skutečných problémů, které je potřeba naléhavě řešit? O tom hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s politologem Jiřím Pehem. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 3. ledna 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE
 

Írán popisuje "13 scénářů odvety"

8. 1. 2020

čas čtení 2 minuty



Donald Trump a vedení íránského státu si vyměnili další hrozby ohledně odvetných útoků. Spojenci Ameriky začali stahovat své vojáky z bezpečnostních důvodů z Iráku


Tajemník íránské Rady národní bezpečnosti Ali Shamkhani uvedl, že Írán uvažuje o "13 možných scénářích odvety" za usmrcení Qassema Suleimaniho. I ty nejomezenější varianty "budou pro USA historickou noční můrou". "Sedmadvacet amerických základen v blízkosti íránské hranice jsou už ve stavu nejvyšší pohotovosti: vědí, že reakce bude prostřednictvím raket středního a dlouhého doletu."

Ukrajinský boeing se 176 cestujícími na palubě havaroval u Teheránu - všichni jsou mrtví

8. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta



Aktualizace: Írán nechce vydat černou skřínku havarovaného letadla firmě Boeing.  Ukrajinská vláda vymazala tweet, že havárie letadla byla nehoda. Obojí to vyvolává spekulace, že letadlo mohlo být sestřeleno Íránci, kteří ho považovali za americké vojenské letadlo.  Boeing hořel už na obloze. Íránci tvrdí,  že začal hořet motor. Velké letecké společnosti odklonily své lety z Íránu.


Dopravní letadlo Ukrajinských aerolinií se 176 osobami na palubě, směřující do Kyjeva, havarovalo několik minut po startu z mezinárodního letiště v Teheránu. Na palubě bylo 82 Íránců, 63 Kanaďanů, 11 Ukrajinců, 10 Švédů, 4 Afghánci 3 Němci a 3 Britové.

Bylo to letadlo Boeing 737-800. Katastrofa nemá nic společného s útokem Íránu proti americkým základnám.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Írán, země kultu osobnosti

8. 1. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Zdeněk Mlynář se v knize "Mráz přichází z Kremlu" podělil o osobní vzpomínky na Stalinův pohřeb, jehož byl svědkem během studií v SSSR. Píše o nefalšovaném smutku některých lidí nad smrtí jednoho z největších masových vrahů historie, ke kterému se ale ihned snadno přimísilo i kdeco dalšího zvěrského - to když se v pohřební tlačenici také "kradlo a sahalo pod sukně". Divného na takové kombinaci zdánlivě vysokých citů s nejnižšími pohnutkami ovšem není nic, jak nás důkladně poučuje třeba anatomie davovosti z pera nobelisty Eliase Canettiho ("Masa a moc").

Třikrát smrt; a pokaždé zcela odlišně „rámovaná“ souvislostmi

8. 1. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 6 minut


Asi je vhodné připomenout pokaždé odlišný rámec událostí, jež v konečné fázi vypadaly docela podobně. Mrtvému v níže zmíněných případech byly pokaždé především ze strany „Západu“ připisovány zločiny ústící mnohdy ve stěží přesně evidovatelné množství jemu přičítaných smrtelných obětí, a nejednou zcela mimo jenom výchozí angažovanost v uvažovaných souvislostech.

Evropský parlament vyjadřuje znepokojení nad osudem 3,3 milionů občanů EU v Británii

8. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

Foto: Občané EU demonstrující v Británii

Poté, co člen britské vlády pohrozil, že když občan Evropské unie nyní žijící v Británii nezažádá o povolení k pobytu, bude z Británie deportován, Evropský parlament se chystá vyjádřit "vážné znepokojení" nad osudem 3,3 milionů evropských občanů žijících v Británii.

Parlamentní rezoluce konstatuje:

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Sulejmání nebyl antiimperialistickým hrdinou

8. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Okamžitě po zprávě o zabití íránského generála Kásima Sulejmáního a iráckého miličního velitele Abú Mahdího am-Muhandise některé levicové kruhy na Západě prohlásily s velkou sebedůvěrou - už zase - že 3. světová válka je za dveřmi. Předtím byla stejná varování před globální zhoubou vyvolána, když Trump nařídil poněkud bezzubé nálety na vyprázdněné vojenské instalace v Sýrii a eskaloval svou rétoriku proti severokorejskému Kim Čong-unovi, upozorňuje Malak Chabkoun.

Boris Johnson odmítl o okolnostech zabití Suleimaniho informovat šéfa britské opozice

8. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Robert Peston, ITV: Je naprosto normální, aby šéf opozice požádal premiéra o důvěrné informace o americkém atentátu proti iránskému generálu Qassemu Soleimanimu. Johnson tuto schůzku odmítl.


Boris Johnson nepřednesl žádné prohlášení v Dolní sněmovně ohledně usmrcení Qaseema Soleimaniho. Odmítl svolat tzv. Privy Council (Tajnou vládní radu) a informovat o okolnostech tohoto atentátu šéfa opozice, konstatuje hlavní komentátor britské komerční televize ITV Robert Peston.

Toto odmítnutí vyvolává pochybnosti nejen o legálnosti atentátu proti Soleimanimu, provedeného na Trumpův příkaz, ale i o tom, zda britské bezpečnostní služby věří tomu, že Trump měl dobré důvody považovat Soleimaniho za jasnou a bezprostřední hrozby americkému personálu.

Corbyn nemá žádnou možnost jak proti tomu, že mu Johnson odmítl poskytnout jakékoliv informace, cokoliv učinit, v důsledku toho, že Johnson má v Dolní sněmovně velkou většinu. 

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Zapojte se, je vás třeba

Zprovozňujeme diskuse na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Uklidněte se: Po zabití Sulejmáního jsme ve větším bezpečí než dříve

8. 1. 2020

čas čtení 8 minut

Ve čtvrtek v noci, v aktu eskalace vůči Íránu, americké bezpilotní prostředky udeřily na konvoj vysoce postavených íránských a iráckých velitelů, zabily Kásima Sulejmáního, velitele oddělení zahraničních operací mocných a ideologicky oddaných íránských ozbrojených sil. Útok představoval bezprecedentní akt agrese ze strany USA na zodpovědnost Donalda Trumpa, píše v levicovém židovském listě Forward Elizabeth Tsurkovová.

Mezitím v Absurdistánu 114:

Rok 2020 - rokem změny v Polsku? Zatím však absurdita pokračuje

7. 1. 2020 / Tomasz Oryński

čas čtení 13 minut

Rok 2020 bude možná v Polsku rokem změny. Nejenže už jsou nyní obtěžováni kněží (jeden místní kněz z Varšavy sice požaduje, aby jeho sousedi změnili jméno své wífi sítě z Lucifera na něco přijatelného pro křesťanskou čtvrť!   - zjevně v životě neslyšel o Svatém Luciferu z Cagliari), avšak k překvapení všech oznámila úřadům těsně před Vánocemi katolická kurie v městě Świdnica, že vyšetřuje případ jednoho pedofilního kněze.   

V zemi, kde jsou všichni zvyklí na to, že katolická církev takové případy zametá pod koberec, se to dostalo do palcových titulků. Někteří vtipálci sice tvrdí, že se to stalo jen proto, protože si ten kněz dovolil obtěžovat jedno z dětí místního biskupa, ale já pevně doufám, že je to znamení změny.

Otázka svědomí

7. 1. 2020 / Marie H Kurfiřtová

čas čtení 8 minut

 

Milana Kunderučesko-francouzského spisovatele, který byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, není třeba představovat. Je známý jako intelektuál, který po Pražském jaru 1968 kritizoval komunistický režim ve svém rodném Československu a postavil se mu na odpor. Rozhodl se, že se usadí ve Francii. Literární kritikové ho často označovali za disidenta, což je nálepka, kterou on kategoricky odmítá. Prohlásil o sobě, že je hrdým Francouzem. Tvrdil: "Nejsem emigrant. Mým jediným domovem je nyní Francie."


K tomu:

A Matter of Conscience

7. 1. 2020 / Marie H Kurfiřtová

čas čtení 7 minut

Karen von Kunes, Milan Kundera’s Fiction: A Critical Approach to Existential Betrayals, Lexington Books of Rowman and Littlefield, 2019 

Milan Kundera, a Franco-Czech writer and Nobel Prize nominee, needs no introduction. Known as an intellectual who, after the Prague Spring of 1968, critiqued and defied the communist regime of his native Czechoslovakia (currently the Czech Republic), Kundera chose to live in exile in France. Literary critics have often considered him a dissident, a label he categorically refused. He declared himself to be a proud Frenchman, claiming: “I am not an émigré. France is my only real homeland now.”i

 14712

Blízký východ v době postsulejmánské

6. 1. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

Přede vším ostatním se sluší napsat: Americký útok na velitele jednotek Kuds íránských Revolučních gard Kásima Sulejmáního ze čtvrtka na pátek představoval na rozdíl od vojenských akcí z konce minulého roku velikou chybu. Nálety na proíránské milice podnikající útoky proti Američanům, to ještě byla jasná a uměřená zpráva fundamentalistickému teheránskému režimu, že existují věci, které si bez trestu nemůže dovolit. Zabití ikonické figury, která pro mnohé byla symbolem režimu samotného, znamená ovšem mnohem a mnohem více. Ajatolláhové si sotva mohou politicky dovolit podobný úder spolknout.

Erdoganova rošáda

6. 1. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Českými médii včera proběhla zpráva, že Turecko přesouvá vojenské specialisty - nutno upřesnit, že zejména klíčové specialisty na protivzdušnou obranu - do Libye ZDE ZDE ZDE ZDE. Méně nebo vůbec je zatím veřejnost informována o přesunu jednotek bývalých syrských povstalců na pomoc mezinárodně uznané libyjské vládě ZDE.

Solejmáního spektakulární mord aneb Klasické vrtěti psem?

6. 1. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Šokující politickou popravu Kásima Solejmáního a devíti dalších lidí na dálku řízeným robotickým zabijákem lze považovat za další vysoce nezodpovědný a rizikový krok Trumpova Bílého domu, který se nikterak netají tím, že chce teheránský režim svrhnout, nehledě na možné katastrofální následky pro celý blízkovýchodní region. Írán včera odstoupil od jaderné dohody (JCPOA), což bylo ostatně dlouhodobým cílem jestřábů Trumpova kabinetu. Ti mají nyní důvod k další eskalaci konfliktu. Na první pohled se zdá, jako by Trumpův tým neměl ucelenou protiíránskou strategii a jednal zbrkle a impulzivně. Jenže Donald Trump je všemi mastmi mazaný populista umně používající všelijaké distrakce a úhybné manévry, jemuž na domácí půdě notně teče do bot. A prezidentské volby se blíží.

Marie Benešová má dobrou zprávu pro českou justici

6. 1. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Když prezident Zeman nabízel šéfovi Nejvyššího soudu Pavlu Šámalovi pozici ústavního soudce, objevily se spekulace, že prezident chce Nejvyšší soud ovládnout svým člověkem. Jmenování šéfa Nejvyššího soudu je totiž výhradně v jeho kompetenci.

Pavel Šámal nabídku dlouho zvažoval a já osobně jsem doufal, že ji nepřijme. Pod jeho vedením se konečně Nejvyšší soud začal vyvíjet příznivým směrem a pro celou českou justici je právě tato instituce ta nejdůležitější. V rukou „Zemanova člověka“ by to mohlo dopadnout tak jako za dob soudce Pavla Kučery, kdy současná ministryně spravedlnosti Benešová, tehdy ve stínové vládě ČSSD, mluvila o tzv. „justiční mafii“.

Chaos ve Washingtonu ohledně budoucnosti americké armády v Iráku

7. 1. 2020

čas čtení 1 minuta


V pondělí nebylo jasné, jaká bude budoucnost amerických jednotek v Iráku, poté, co Američany vedená koalice bojující v Iráku proti Islámskému státu v pondělí, údajně omylem, doručila dopis iráckému ministerstvu obrany, že "okamžitě bude zahájen odsun amerických vojáků z Iráku bezpečným a efektivním způsobem". Brzo poté sdělil americký ministr obrany novinářům v Pentagonu, že ten dopis neodpovídá současné situaci a že jeho odeslání byla chyba.

Odchod koalice bojující proti Islámskému státu by dramaticky oslabil boj proti ISIS. Bylo by to strategickým vítězstvím pro Írán a ranou pro Trumpovu vládu, kteá naléhala na Bagdád, aby nevyháněl americké protiteroristické jednotky.

Rakouská vláda se stala terčem "státního" kybernetického útoku

7. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta

 

Poté, co rakouský kancléř za Lidovou stranu Sebastian Kurz oznámil, že utvoří koaliční vládu se Stranou zelených a nikoliv s ultrapravičáky ze Strany svobodných, podporujícími Rusko, staly se rakouské státní úřady terčem intenzivního kybernetického útoku, zřejmě "ze státních zdrojů".




Podrobnosti v angličtině ZDE

 

No a co Austrálie?

6. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

No a co Austrálie. Srala na to, fosil first, kokot premiér, co aj z hořící země jede na dovču na Havaj, chuj s nim aj s nima, si ho zvolili. Blokovali dohody o klimatu, jeli v uhlí, kašlali na uprchlíky odkudkoliv. Bohatá země fitnessu, joggingu, nezájmu, napsal Ivo Bystřičan na Facebooku.

K tomu poznamenává Jan Čulík: Je to trochu složitější. Australští voliči byli psychologicky zmanipulováni stejně jako voliči v Británii pro brexit, voliči v USA pro Trumpa a jak jsou nesmyslným strachem manipulováni prostřednictvím sociálních sítí i voliči v ČR a v celé středovýchodní Evropě. Viz k tomu:

Co je to proti nesrovnatelnější Africe, ze které se nedá zdrhnout, a kterou naše civilizace vyjebala na dřeň a nechala tam leda písek?

Dneska je to výhoda, nemá tam ani co hořet, na horko si dávno zvykli. Jenže právě proto je Austrálie tím pravým symbolem zkázy.

Termální kamera zaznamenala neuvěřitelný rozsah požárů v Austrálii

6. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta

"Jako obří rána, z níž teče krev do oceánu..."



Tříkrálová výzva: tři organizace zastupující města a obce vyzývají ministryni Dostálovou ke stažení stavebního zákona

6. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

tisková zpráva


Praha 6. ledna 2019: Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) a Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) dnes ve společném dopise vyzvaly ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, aby stáhla kontroverzní návrh nového stavebního zákona.

Stávající návrh stavebního zákona považují zástupci samospráv za natolik špatný, že je podle nich potřeba ho stáhnout a předložit návrh zcela nový.

Obscénní platy šéfů podniků v Británii

6. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

 

Typický šéf jednoho ze stovky nejvýznamnějších britských podniků (kótovaných na burze v žebříčku stovky nejvýznamnějších firem FTSE100) vydělal za pouhých 33 hodin více, než je typický roční plat průměrného zaměstnance. Průměrný plat typického britského šéfa je 117krát vyšší než plat zaměstnance v britském platovém mediánu. Průměrný šéf stovky nejvýznamnějších britských podniků vydělává 901.30 liber (28 000 Kč) za hodinu, neboli 3,46 milionů liber (102,8 milionů Kč) ročně.

Znamená to, že do pondělka 6.1. 2020 do 17 hodin vydělají ředitelé největších britských podniků více než je medián britského ročního platu 29 559 liber (73 158 Kč měsíčně). Britské odbory konstatovaly, že tato statistika by měla být "zdrojem celostátní hanby".

Rozdíl mezi platy ředitelů a zaměstnanců se bude v Británii v nadcházejících měsících veřejně zkoumat. Firmy, které mají více než 250 zaměstnanců, budou poprvé v historii povinovány ve svých výročních zprávách zveřejňovat poměr mezi platy nejlépe placených ředitelů a ostatními zaměstnanci.

Zdroj v angličtině ZDE 

"Íránské raketové jednotky v nejvyšší pohotovosti"

6. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta


Americký představitel sdělil agentuře Reuters pod podmínkou anonymity, že "týmy íránských raketových jednotek po celé zemi jsou v nejvyšší pohotovosti".

"Není jasné, zda pohotovost je [vyhlášena] z obranných důvodů, nebo aby byl Teherán připraven k útoku," dodal.

Zdroj v angličtině: ZDE

Trump se pokouší hájit své rozhodnutí bombardovat íránské historické památky

6. 1. 2020

čas čtení 3 minuty



Donald Trump se před reportéry pokusil ospravedlnit svou výhrůžku, že pokud Írán realizuje svou odvetu za usmrcení Qasema Solemaniho, Amerika bude bombardovat 52 íránských cílů, včetně kulturních památek. Řekl reportérům: "Jim je dovoleno zabíjet naše lidi. Jim je dovoleno mučit a zohavovat naše lidi. Jim je dovoleno používat pouličních bomb a vyhazovat naše lidi do povětří. A my se nesmíme dotknout jejich kulturních památek? Tak to nefunguje."

Bombardování kulturních památek je zakázáno mezinárodní konvencí, podepsanou v Ženevě a v Haagu. V roce 2017 schválila Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rezoluci odsuzující likvidaci historických památek. Bombardování, které navrhuje Trump, by téměř jistě znamenalo usmrcení civilistů.

Klimatické oscilace "byly iluzí"

6. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

Podle nové studie nemá cenu používat heslo "počasí není klima". Mezinárodní tým vědců identifikoval dlouhodobé oteplování v údajích o každodenním počasí, informuje Brooks Hays.

Chorvatsko zvolilo v druhém kole prezidentem levičáka Zorana Milanoviće

6. 1. 2020

čas čtení 1 minuta



Bývalý chorvatský premiér zvítězil v druhém kole prezidentských voleb v Chorvatsku nad dosavadní konzervativní prezidentkou Kolindou Grabar-Kitarovićovou

Bývalý levicový chorvatský premiér, Zoran Milanović, který přislíbil, že učiní Chorvatsko snášenlivější zemí a ohledně válečné minulosti Chorvatska obrátí list, se stane prezidentem Chorvatska poté, co v druhém kole prezidentských voleb porazil konzervativní prezidentku Kolindu Grabar-Kitarovićovou.

Milanović dostal 52,7 procent hlasů a Grabar-Kitarovićová 47,3 procent hlasů.

Krize v Íránu vrazí klín mezi Evropu a Washington

6. 1. 2020

čas čtení 5 minut

Zabití íránského generála Kásima Sulejmáního představuje bod obratu ve vztazích mezi Spojenými státy a Íránem. Posouvá také americké spojence v Evropě hlouběji do neklidných vod a hrozí, že se evropské síly v regionu ocitnou v křížové palbě mezi Teheránem a Washingtonem, varuje Ellie Geranmayehová.

Jak Johnson podlézá Trumpovi

6. 1. 2020

čas čtení 4 minuty

Britský premiér se vrací letecky z dovolené na karibském ostrově, kde se opaloval, díky svým milionářským přátelům, na jachtách, zatímco je Blízký východ v plamenech a Británie uprostřed bezpečnostní krize. Klíčový spojenec Velké Británie je obviněn z válečných zločinů na cizím území spáchaných v konfliktu s Íránem a jeho regionálními pomahači. Evropské názory se rychle upevnily kolem postoje, že obě strany by měly jednat uměřeně. Britskou reakcí je tento postoj odmítnout a podpořit válkychtivý přístup americké vlády. Deja vu? Zní to v každém případě jako něco, co už jsme zažili, píše redakční komentář deníku Guardian.

Byl rok 2006 a britským premiérem byl Tony Blair. Jeho tvrdošíjné odmítání požadovat příměří mezi Hezbollah a Izraelem v Libanonu uštědřilo, podle jeho vlastního svědectví, "fatální ránu" jeho premiérskému úřadu.

USA přesunují na Blízký východ 4 000 vojáků

6. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta


USA začaly přesunovat do Kuvajtu více než 4 000 vojáků ze sestavy 82. výsadkové divize se základnou ve Fort Bragg (ve státě Severní Karolína). Agentura AP v sobotu informovala, že jde o posílení americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě ve světle růstu napětí po zabití íránského generálmajora Kásima Sulejmáního v Iráku.

AP s odvoláním na oficiálního představitele 82. výsadkové divize podplukovníka Mika Burnse uvádí, že kolem 700 vojáků již tento týden odjelo do Kuvajtu. Následovat je má dalších 3 500 výsadkářů. Dokončení přesunu je očekáváno v několika dnech.

Navyšování vojenské přítomnosti USA na Blízkém východě odráží obavy Washingtonu ohledně pravděpodobné odvetné akce Íránu za smrt Sulejmáního.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Íránská armáda: USA chybí "odvaha" ke konfliktu

6. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Donald Trump varoval Írán, že bude "velmi tvrdě" zasažen, pokud Teherán provede odvetu za zabití generála Sulejmáního. Dodal, že cílem by se stalo 52 lokalit na íránském území. Avšak šéf íránské armády prohlásil, že USA chybí "odvaha" k zahájení konfliktu.

Moskva "již zahájila hybridní válku proti Bělorusku"

6. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Moskva si nemůže dovolit důsledky přímé vojenské invaze do Běloruska a také nemá dost zdrojů na to, aby si Minsk dokázala koupit, píše Aleksandr Vlancevič. Proto již začala proti Bělorusku hybridní válku, v níž se zemi snaží destabilizovat a odstranit prezidenta Lukašenka.

Hospodaření OSBL za prosinec 2019

6. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

V prosinci  2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 77 561.50 Kč, výdaje byly 91 481.50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


22349