Zabíjení černých Američanů: Ochromená pandemií, nezaměstnaností a hněvem vůči policii, Amerika se propadla do krize

30. 5. 2020

 

Globální pandemie už usmrtila více než 100 000 Američanů a způsobila nezaměstnanost 40 milionů osob. Znovu vypukly na celé řadě míst v USA protesty - některé násilné - proti zabíjení černošských Američanů americkou policií.

Donald Trump mezitím vede válku proti Twitteru, útočí na své politické oponenty, kritizuje volební praxi, kterou sám používá, a navrhuje, aby demonstranti, kteří rabují, by měli být stříleni.

Trvalá politická nefunkčnost a rasová nerovnost USA vyšly znovu tento týden jasně najevo: počet mrtvých na koronavirus přesáhl 100 000 a Američanům bylo znovu připomenuto, že policie usmrcuje velké počty černošských občanů. Celkem vytvářejí události deprimující obraz národa v krizi: národa, zjizveného násilím proti jeho občanům, ochromeného smrtící chorobou, která se dál šíří nezvládnuta, a zděšeného drtivou ranou jeho ekonomice, píše list Washington Post.

"Nitky našeho občanského života by se mohly začít trhat, protože všichni žijí na sudu prachu," konstatoval historik a profesor na Rice University Douglas Brinkley.
 
Barbara Ransby, historička na University of Illinois v Chicagu, poukázala na to, že pandemie koronaviru nově ukázala, jak obrovská je v USA rasová nerovnost. A pak záběry policejního násilí tyto nerovnosti jen drsně zdůraznily.

"Lidi zuří ohledně celé řady věcí," řekla Ransbyová. "V historii dochází k podstatným bodům obratu a krizím... Teď nastal jeden takový okamžik, ale ještě nevidíme, kam to povede."

Ve dnech poté, co zemřel v Minneapolis v rukou policie šestačtyřicetiletý černoch při incidentu zaznamenaném na video, vyšli do ulic demonstranti. V Minneapolis byla podpálena policejní stanice a celá řada podniků. V Coloradu se střílelo u státní budovy. Při demonstraci v Louisville bylo postřeleno sedm osob.

Někteří Američané se domnívají, že vzniklý chaos, v souvislosti s pandemií a hospodářským propadem, by mohl znamenat zásadní bod obratu v americké historii. Jiní se na to dívají skepticky.

Floydova smrt v Minneapolis následovala po vraždě černocha, Ahmauda Arberyho, který šel v Georgii běhat,    a po konfliktu v newyorském Central Parku, kde běloška povolala policii na černocha, který ji požádal, aby si dala psa na vodítko. Černý občan se tam díval na ptáky.    

Video:


 

Impeachment prezidenta, demonstrace ohledně vraždění policií i globální pandemie mají precedenty. Avšak jejich souhra během tak krátkého období - za vlády tohoto prezidenta, který neustále rozšiřuje hranice historických norem, spojovaných s prezidentským úřadem - prohloubil znepokojení amerického národa.

"Je přirozené, že si přejeme, aby se život prostě 'vrátil k normálu', když pandemie a ekonomická krize rozvracejí všechno kolem nás," konstatoval Barack Obama v prohlášení. "Ale musíme si uvědomit, že pro miliony Američanů, s nimiž je zacházeno jinak na základě jejich rasy, je tato diskriminace tragicky, bolestně, děsivě 'normální' - ať jde o přístup ke zdravotnictví, o interakce se systémem trestní spravedlnosti, o rozhodnutí jít běhat nebo jen dívat se na ptáky v parku."

Trump v pátek reagoval jako obvykle: útokem. Tweetem, který Twitter označil jako materiál porušující jeho předpisy, protože glorifikoval násilí, Trump zaútočil na primátora Minneapolisu, označil demonstranty za "KRIMINÁLNÍKY" a zapřísahal se, že vyšle Národní gardu.

Hodan Hassan, místní poslankyně, odpovědná za tu část Minneapolisu, která tento týden shořela, poukázala na to, že zničení podniků jen prohloubí hospodářskou krizi, kterou znají obyvatelé jižního Minneapolisu. "Tato komunita měla problémy v důsledku mnoha let odchodu kapitálu. Pak přišla pandemie. A teď se děje ještě tohle. Zdá se, že se z toho nedostaneme."

Brinkley poukazuje na to, že situace připomíná prezidentství Richarda Nixona, kdy byla země rozhádána ohledně války ve Vietnamu a Nixon útočil na tisk ohledně dokumentů z Pentagonu. Zdá se, že Trump považuje demonstrace za potenciálně nápomocné pro jeho znovuzvolení, pokud se dokáže prezentovat jako kandidát hájící zákonnost a stabilitu, který dokáže zlikvidovat anarchii a odvést pozornost od pandemie. V současnosti má Trump podporu 42 procent Američanů, Biden 49 procent.

Kompletní článek v angličtině ZDE

 


0
Vytisknout
4951

Diskuse

Obsah vydání | 2. 6. 2020