Přečetli jsme jinde

Svědectví o řízeném ničení sociální reality v českém kyberprostoru

4. 6. 2020

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

"Asi po třech měsících přišel šéf s tím, že budu dělat další projekt a že je k tomu potřeba, abych si vytvořila falešné účty na Facebooku - čím víc, tím líp. To se mi moc nezdálo, nevěděla jsem, kde brát například fotky, které na účtu musí být. Dal mi tip na nějakou ruskou stránku, která generuje fotky tak, že na základě algoritmu poskládá obličej z několika různých obrázků, aby nebylo dohledatelné, že je fotka ukradená existujícímu člověku," popisuje.

Vytvořila si tedy falešný profil,ž k němuž našla na internetu fotku, kterou následně ještě pro jistotu upravila ve fotoeditoru. "Šéf a další kolegové měli falešné účty vytvořené taky, jen si s tím nedávali tolik práce - fotky na nějakém facebookovém profilu prostě ukradli a použili s jiným jménem. Někteří lidé, kterým ty fotky patřily, je dokonce nahlašovali nebo jim psali zprávy, ať je stáhnou. Ale jim to bylo jedno, nereagovali na to. A když byl některý z účtů zablokován, vytvořili si nový," říká Jarmila.

Bob Kartous: Server Aktuálně.cz přinesl svědectví zaměstnankyně komunikační agentury o praxi šíření tzv. malinformací, tedy jakéhosi digitálního pomlouvání konkrétních osob, skupin, organizací či projektů. Jde o velmi rozšířenou dezinformační taktiku, která má svůj předobraz v agresivních politických antikampaních a jež našla díky internetu velmi účinný nástroj k šíření neautentického, manipulativního obsahu. Úzce souvisí s konspiračními teoriemi, které na dezinformační scéně vesměs útočí na reprezentanty liberální demokracie. Cílem je poškodit důvěru a vyvolat obavu z toho, že "svět není v pořádku", předložit alternativu, kterou vesměs představují autoritářské a či totalitní režimy. Dopady mohou být zcela destruktivní a jsou nekontrolovatelné.  

(...)

Poté, co falešné účty nějakou dobu fungovaly a vypadaly věrohodně, založili pomocí nich Jarmila s kolegy stránku a skupinu o jedné z pražských částí, které se měly tvářit jako sousedské sdružení rezidentů. "Nejdřív to bylo takové nevinné a přátelské. Přidávali jsme třeba fotky, jak některá místa vypadala před lety a jak dnes, sdíleli tipy na kulturní akce, které se tam konají… Lidé poměrně dobře reagovali, někteří nám posílali své fotky, jiní prosili, jestli bychom neinformovali o akci, kterou pořádají," uvádí.

Po čase ale začaly příspěvky být agresivnější a více orientované politicky, mířily především proti vedení tamní radnice i konkrétním zastupitelům. Jarmile vadilo především to, že šlo o negativní kampaň, která na některé politiky "házela špínu". "Neměla bych problém s tím, kdyby to byly pozitivní příspěvky o tom, co se komu povedlo. Kolegové mi ale tvrdili, že to by bylo podezřelé. Lidi si radši zanadávají a řeknou si, co je špatně a jak by to oni udělali líp. Proto to asi jde touhle cestou, je to autentičtější," povzdychla si. Příspěvky pak sami správci z několika profilů komentovali, podněcovali pod nimi diskusi a navzájem se podporovali.

Text na serveru Aktuálně.cz.

0
Vytisknout
2951

Diskuse

Obsah vydání | 9. 6. 2020