Kamikadze po česku

8. 6. 2020 / Karel Dolejší

I šedá eminence polské nacionalistické politiky Jaroslaw Kaczyński dávno vyhlásila podporu členství v EU za vlasteneckou povinnost. Polská vláda s opozicí soupeří o to, kdo bude více proevropský a státní média jásají nad sumami z evropského rozpočtu, které Polsko dostane. Naproti tomu Babišistánu, jehož veškeré aliance se nyní ztenčily na orbánovské Maďarsko utápějící se ve sto let starých křivdách, zásadně vadí celá evropská koncepce postpandemické solidarity s jižním křídlem unie.

Jako by podnájemníci ve Strakovce nedokázali pochopit, že pokud by mělo být možné umýt si ruce nad Itálií či Španělskem, tím spíše by se pak v Bruselu nikdo nezdržoval úplným odepsáním Česka.

Smutnou pravdou je, že Babišova vláda nemá naprosto žádnou zahraničněpolitickou a zahraničněobchodní koncepci, která by vůbec stála za nějaké analyzování. Řítí se tak samospádem do ruské a čínské sféry vlivu. Postoji vlády jako v jiných systémech neomezené osobní moci prostě nekontrolovatelně zmítají emoce, hamižnost a hormony vrchního činovníka. Něco mu přeletí přes nos - a dlouhodobé zájmy země musí stranou. Jeho osobně tlačí bota - celá země musí kulhat. Vivat avaritia, pereat mundus.

Česká ekonomika jako celek realizuje asi 3/4 svého vývozu na jednotný evropský trh a přináší jí to ročně cca 180 miliard korun. Protievropské poštěkávání a dokonce žaloby proti tomu, že si evropské orgány dovolí řešit Babišovy zlodějiny ohledně evropských dotací, nejsou ani dost málo v zájmu celé české ekonomiky. Rozpad jednotného evropského trhu nebo potrhlé vystoupení z Unie a la Británie by české výrobce nakonec zatížily cly a postavily je na roveň s řadou jiných neunijních konkurentů, přičemž technologicky opravdu nepatříme k nějaké světové špičce, což by nás mohlo konkurence zbavit - takže velká řada českých firem by poté prostě přišla o odbytiště. Ocitly by se zčistajasna zhruba tam, kde byly během Klausovy transformace, po ztrátě východních trhů na počátku 90. let. Ovšem s tím rozdílem, že žádné jiné trhy, na které by se teď mohli čeští výrobci přeorientovat, už prakticky neexistují.

Řečeno jazykem, kterému snad rozumějí i absolventi "vysoké školy života", šlo by o neskutečný ekonomický průser.

Jenomže Babiš odjakživa na zájmy české ekonomiky a státu zvysoka kašle, protože se stará jen o svou osobní moc a ekonomické zájmy holdingu Agrofert, který "nevlastní".

Dokud budou jeho voliči tento zcela zásadní fakt přehlížet, i na nich bude spočívat nepopiratelná odpovědnost za to, že zemi, kterou prý údajně tolik milují, vede jejich vláda vstříc neblahým koncům.

V mezičase se ovšem nepřestanou navzájem poplácávat po rameni za "realismus" spočívající v naprosté rezignaci na jakékoliv ambice - a chválit se za to, jak se jim ve smrádečku a teploučku Babišových PR kampaní příjemně daří. Dáte si koblihu? Ruská Máša není česká Dáša!

Quos vult Jupiter pendere, dementat prius.

0
Vytisknout
5047

Diskuse

Obsah vydání | 11. 6. 2020