Přichází sociální a ekonomická katastrofa. Jak budeme reagovat?

8. 6. 2020



Británie, stejně jako celá řada další zemí, čelí v důsledku uzamčení země hospodářské katastrofě. Postihuje to lidi, kteří dosud vždycky pracovali - často na volné noze. John Harris v deníku Guardian upozorňuje, že středostavovští občané v médiích a na sociálních sítích si neuvědomují, co se děje, a zabývají se podružnostmi. Postiženi jsou řemeslníci: elektrikáři, malíři, opatrovnice dětí.  Samozřejmě lidé pracující v restauracích, v hotelích, v turistickém sektoru a mnoho dalších. Tito lidé nikdy dosud nebyli nezaměstnaní a netuší, kam se obrátit.

Naprosto tytéž problémy hrozí v České republice. Částečně na ně reaguje hnutí Milion chvilek za demokracii. Měli bychom se nad nimi vážně zamyslet stejně jako anglický komentátor.

Fascinuje mě, že když požádáme o pomoc instituce či nevládní organizace, které by měly pomoci lidem, kteří jsou v ČR v opravdovém průšvihu, neozve se nikdo. Hlavně, že se řeší blbosti jako Mariánský sloup, Koněvova socha či údajní traviči z Ruska. (JČ)

Harris pokračuje:

Je něco opravdu podivného, když v severní Anglii o tomhle mluvíte s lidmi, a pak se podíváte na sociální sítě, kde najdete názory téměř na všechno, ale na tuhle krizi ne. Jde o dva naprosto oddělené světy.
 
Jde o to, že mnoho z nás vůbec netuší, jak jiní lidé žijí -  a vypovídá to o tom, čím se Anglie stala. Jestliže bylo referendum o brexitu r. 2016 důsledkem skutečnosti, že jedna část obyvatelstva nevěděla vůbec nic o druhé a o utrpení velké části země, na něž nikdo nikdy nereagoval, zdá se, že sociální katastrofa, kterou způsobil COVID-19, bude mít stejné dopady. Nerovnost, konec konců, se projevuje kulturně i ekonomicky: částečně je to tím, že lidé ignorují nebo zanedbávají osud jiných lidí, čímž se sociální nerovnost ještě zhoršuje.

Posledních deset týdnů karantény to výmluvně dokazuje: lidé, jejichž zkušenost s uzamčením země je příjemná, dokonce rozmarná, odvracejí oči od situace lidí, kteří prožívají skutečnou noční můru. Tyhle postoje nemají nic společného s ideologickým přesvědčením: často jsou nejhlubší u bohatých lidí, kteří si o sobě myslí, že jsou naprosto liberální a v podstatě zastávají levicové postoje. Jak se naše sociální a hospodářské vyhlídky propadají do katastrofy, zdá se, že tato izolace lidí, kteří tím nejsou postiženi, brání řádnému pochopení toho, co se vlastně děje, koho to postihuje a co se proti tomu musí udělat.

Jde o vnitřní města a o postindustriální oblasti. Je zjevné, že pro pomoc těmto lidem bude zapotřebí masivní akce státu. Zdá se však, že Johnsonovi konzervativci toho nejsou schopni. Měla by vzniknout éra komunitního aktivismu: lidi by si měli začít navzájem pomáhat. A mělo by se na tom podílet co největší množství občanů.

Prosím, odložte své mobilní telefony a uvažte, co jaké situace jsme se dostali. Hrozí sociální a hospodářská katastrofa. Co proti tomu uděláme?

Kompletní text v angličtině ZDE 

 
-1
Vytisknout
5406

Diskuse

Obsah vydání | 15. 6. 2020