Policejní rasismus v USA má hluboké kořeny

11. 6. 2020

Americká stanice Democracy Now! ve středu odvysílala rozhovor s historikem Khalilem Gibranem o historickém pozadí rasistického policejního násilí ve Spojených státech i dnešní situaci. Podle Gibrana jsme svědky chvíle, jaká tu byla naposledy nejméně před padesáti lety. Rýsuje se nová představa o vztahu mezi státními úřady a zdravím komunity. A zdraví komunity závisí i na pocitu bezpečnosti.

Historik soudí, že stávající systém „zajišťování bezpečnosti“ v USA má kořeny v době, kdy se bílí kolonisté snažili podmanit si domorodé kmeny a otroky. Systém otroctví vyžadoval použití násilí. Fungovaly otrokářské hlídky. Jenže násilné „zajišťování bezpečnosti“ pokračovalo i po skončení otroctví, kdy byla levná pracovní síla kontrolována hlavně prostřednictvím vězeňského systému. Reportér Juan Gonzáles dodává, že prakticky tentýž systém kontroly platil i pro domorodé Američany a Hispánce.

 

Tato smutná historie podle Gibrana reflektuje obrovské selhání ekonomického systému a zároveň zrcadlí rasistickou hierarchii, která je hluboce zakořeněna v americké společnosti. Pokud hovoříme o dějinách zajišťování bezpečnosti, musíme zároveň hovořit o historii bělošské nadřazenosti a rasistického kapitalismu, míní Gibran.

Gibran je skeptický vůči představě, že by se americká policie mohla reformovat. Zároveň odmítá, že by se vážně debatovalo o zrušení policejních sborů. Hovoří se o tom, že je třeba vytvořit seznam různých úkonů – od rušení veřejného pořádku přes zdravotní prohlídky až po násilnou činnost – a poté se rozhodne, co z toho by měli policisté vykonávat. Zbytek finančních prostředků by měl být investován do veřejných služeb.

Některé z činností, které dosud vykonávali policisté, nyní můžou provádět sociální pracovníci a zdravotníci z dané komunity. Takhle to funguje v zemích, kde nebyla policie militarizována a kde jí nebyly poskytnuty neomezené prostředky, aby se mohla vůči vlastním občanům chovat jako vojenská moc na okupovaném území. Lidé mohou své problémy vyřešit pouze ve zdravých a fungujících společenstvích, konstatuje Gibran.  

 

Celý rozhovor v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2938

Diskuse

Obsah vydání | 16. 6. 2020