Byl jsem ohromen arogancí paní Applebaumové

14. 7. 2020

 

Musím zareagovat na článek Britských listů "Co je příčinou ničivého populismu? V Česku, v Polsku, v Anglii, v USA?". Článek jsem si se zájmem přečetl a musím říct, že jsem byl ohromen, ba přímo šokován, samolibou arogancí a ignorantstvím paní Applebaumové i pana Cohena, píše Jan Railk.

 

 

Hned na několika místech mě totiž paní Applebaumová (a v návaznosti na to pan Cohen, který s ní nijak nepolemizoval, ale naopak téměř nadšeně přizvukoval) přesvědčila, že k jejím názorům nelze mít pražádnou úctu. Píšu to proto, že jsem měl tendenci si zrovna Anne Applebaumové vážit. Ale evidentně jsem ji vnímal spíš jako ctihodné jméno, aniž bych se hlouběji zabýval jejími názory. Bohužel jsem nyní pochopil, že Anne Applebaumová je se svým pohledem na svět spíše jednou z příčin současného marasmu. Ona a jí podobní jsou vůči současnému režimu v Polsku nebo v Británii tím, co byl Fulgencio Batista vůči Fidelu Castrovi. Nebýt Batisty, nebyl by ani Castro.

Jako první v celém článku mě šokoval tento odstavec: "Applebaumová se ironicky zasmála, když Cohen citoval tvrzení probrexitového novináře Davida Goodharta, že brexit je povstání "lidí z určitého místa" proti "lidem odnikud" - to je přece jen moderní varianta starého komunistického odsudku "kosmopolitů bez kořenů."

Tohle má být kritika? To je reductio ad Hitlerum! Jakýkoliv současný problém můžeme shodit ze stolu s tím, že vytáhneme nějakou paralelu z nacistického Německa nebo Stalinova Sovětského svazu! Úplně stejně se můžeme zachovat ve vztahu k problematice kouření (Vždyť Hitler byl nekuřák!), abstinence (Hitler brojil proti alkoholismu!) až po ochranu zvířat (I tím se vyznačoval vrah 15 milionu lidí.). Vážně se paní Applebaumová nemohla alespoň pokusit o hlubší, ale věcnou a kultivovanou polemiku, alespoň na podobné úrovni, jakou dokázal na stránkách Guardianu Jonathan Freedland v roce 2017, viz https://www.theguardian.com/books/2017/mar/22/the-road-to-somewhere-david-goodhart-populist-revolt-future-politics.

Kdyby ale jediným šokujícím místem celého článku byl výše citovaný odstavec, nijak bych na daný článek nereagoval. Co mě ale nesrovnatelně víc šokovalo, byla skutečnost, že paní Applebaumová dnes, v roce 2020, chválí meritokracii. Respektive prohlašuje, že až do nástupu konzervativní, antiliberální pravice v Evropě a v USA reálně existovala meritokracie, a že tento stav byl žádoucí. Netřeba dodávat, že ona sama se za součást této meritokracie evidentně považovala...

Proboha, to je taková šílenost, že člověk neví, jestli se má smát, nebo plakat. Na tomto výroku je špatně úplně všechno! Kde jen začít? Především je dost neoriginální, když si vládnoucí establishment, a paní Applebaumová samozřejmě byla jeho součástí, myslí, že má nárok na vládnutí. Proč? Protože je přesvědčen, ó jaký to div, že je lepší než ostatní! Po celá staletí byli o svém právu vládnout přesvědčeni evropští králové, šlechtici, bolševici, nacisté, zkrátka kdokoliv byl u moci. Ti všichni byli přesvědčeni, že jsou lepší než ostatní, byť pokaždé z jiných důvodů. Král vládl z boží milosti, šlechtic se mohl pochlubit starobylostí svého rodu, bolševik pochopil zákonitosti dějin, nacista patřil k panské rase... Argument takzvaných meritokratů je vlastně ve srovnání s argumenty jiných skupin, nárokujících si nadřazenost, docela primitivní: "Jsem chytřejší než ostatní." Vtipné. Zvláště když dotyčný meritokrat vzápětí řekne nějakou pitomost...

Především ale meritokracie, tedy vláda těch nejschopnějších, bez ohledu na sociální původ, neexistuje a nikdy neexistovala. Iluzi o meritokracii velmi přesvědčivě vyvrátil už v roce 2014 Greg Clark ve své publikaci "The Son Also Rises", viz https://www.amazon.com/Son-Also-Rises-Surnames-Princeton/dp/0691168377, kdy na základě zkoumání rodinných příjmení a sociálního postavení jejich nositelů v Anglii, Spojených státech, Švédsku, Indii, Číně, Tchaj-wanu, Japonsku, Koreji, a Chile, dokázal, že zhruba od pozdního středověku až do současnosti se bariéry mezi jednotlivými společenskými vrstvami, či chcete-li třídami, nijak nerozvolnily. Sociální mobilita není v současné době větší, než byla ve středověku a v raném novověku.

Podobný objev přinesla studie ekonomů Guglielma Baroneho a Saura Mocettiho z italské centrální banky, kteří srovnali data o florentských daňových poplatnících z roku 1427 s údaji z roku 2011, viz https://plus.rozhlas.cz/bohaci-ve-florencii-pochazeji-ze-stejnych-rodin-jako-pred-600-lety-6535310. Výsledek? Rodiny, které byly "nahoře" kolem roku 1450, jsou nahoře dodnes.

Ale proč se prokousávat údaji starými přes půl tisíciletí? Že nic takového jako meritokracie reálně neexistuje, ukázaly více než názorně nedávno odhalené podvody na elitních amerických univerzitách, viz https://a2larm.cz/2019/05/podvody-na-elitnich-americkych-univerzitach-a-sarada-meritokracie/.

Jak proboha může paní Applebaumová, tato příslušnice elity, dnes, v roce 2020, hovořit o meritokracii?!! Ale žádné strachy. Jak jsem zjistil, i Anne Applebaumová může své tvrzení podložit tvrdými fakty (myšleno ironicky). Zajímalo mě totiž, jestli ty své žvásty vůbec něčím podložila, tak jsem zkusmo vygooglil: "Anne Applebam meritocracy". A výsledek? Hleďte na ten gejzír nezpochybnitelných faktů:

"In fact, American universities staved off that particular populist wave in the 1970s by expanding their admissions to include women and minorities, while keeping standards high. The result of that expansion is now with us: Barack Obama, brought up by a single mother, graduate of Columbia and Harvard Law School, is president."

Tento žvást, tuto srajdu (nedovedu to nazvat jinak) vyplodila paní Applebaumová už v roce 2010, viz https://www.anneapplebaum.com/2010/10/12/the-rise-of-the-ordinary-elite/. Anne Applebaumová je buď naprostá demagožka nebo naprosto hloupá. Nehodlám jí podsouvat zlé úmysly, tak se přikláním k tomu, že je prostě hloupá. Obama jako argument! Z Obamy, syna keňského ekonoma a politika a americké antropoložky, jejíž rodinný původ lze charakterizovat jako „White Anglo-Saxon Protestant“ („WASP“), udělá syna svobodné matky! Proboha, těžko byste hledali prezidenta s ještě elitnějším původem, než byl Obama (Byť samozřejmě byli prezidenti se srovnatelně elitním původem: Roosevelt, Kennedy, Bush. Řada prezidentů, namátkou Eisenhower, Nixon nebo Reagan, měli ale jednoznačně skromnější původ.).

Nejhorší na tom všem je ale fakt, že samotná myšlenka meritokracie je naprosto zvrácená. Všem, kteří by se chtěli o meritokracii dozvědět něco víc, doporučuji přečíst publikaci od Daniela Markovitse "The Meritocracy Trap: How America's Foundational Myth Feeds Inequality, Dismantles the Middle Class, and Devours the Elite", viz https://www.amazon.com/Meritocracy-Trap-Foundational-Inequality-Dismantles/dp/0735221995. Paní Applebaumová, tato obhájkyně meritokracie (rozuměj svého jistého teplého místečka zajišťujícího podíl na moci a vlivu) se se čtením této publikace evidentně neobtěžovala.

Ostatně, samotný termín „meritokracie“ byl vymyšlen v roce 1958 sociologem Michaelem Dunlopem Youngem jako označení nikoliv utopie, nýbrž dystopie. Je pikantní, že zrovna o této skutečnosti paní Applebaumová evidentně ví (viz odkaz na její výše uvedený článek), a přesto je schopna meritokracii obhajovat.

Zkusme se zamyslet, na čem je vlastně založena myšlenka meritokracie. Kdyby něco takového, jako meritokracie, někdy existovalo, jednalo by se o systém, kde je bohatství, moc a vliv chápáno jako přirozená odměna za píli a inteligenci, zatímco chudoba a bezmoc jsou vnímány jako přirozený trest za lenost a neúspěšnost. V reálu, jak bylo výše řečeno a podloženo, meritokracie neexistuje. Pokud bychom ale nějakou společnost vnímali jako meritokratickou (a meritokracii jako optimální zřízení), pak by ti její členové, kteří jsou chudí, slabí a zranitelní, nebyli hodni žádného soucitu ani empatie, nýbrž jen hlubokého opovržení. „Jsi chudý? Tak se koukej víc snažit, abys byl bohatý! Za chudobu si můžeš sám, protože jsi líný a neschopný.“ To je prosím meritokracie. Naprosto nesolidární společnost, kde vítězům soutěže, tj. bohaté a úspěšné menšině (vítězové každé soutěže představují menšinu, jinak to není žádná soutěž) patří veškerý obdiv a uznání, zatímco poražená většina nemůže počítat s žádným soucitem či milosrdenstvím. Když o tom člověk přemýšlí, meritokracie je vlastně eufemismus pro sociální darwinismus.

Na základě výše uvedeného bych si troufal tvrdit, že by snad bylo lepší paní Applebaumovou ignorovat. Ze současného marasmu nám její myšlenky nepomůžou. Kdo chce kritizovat Fidela Castra, neměl by omlouvat Fulgencia Batistu.



4
Vytisknout
6131

Diskuse

Obsah vydání | 21. 7. 2020