Koronavirus: Otázky, na které by se měli ptát novináři odborníků

12. 9. 2020

Na poli nedávno narozeného koronaviru panuje množství nejasností, na které by měli vědci poskytnout nám laikům jasný názor, míní čtenář Petr Šťovíček. Nezávisle na politické objednávce! Řada lidí se teprve v poslední době seznamuje s úplnými základy zdravovědy, jaksi, nikdy v životě tyto znalosti nepotřebovala. Situaci zamotává i skutečnost, že se vědci nedrží svého korektivu a vyjadřují se k věcem, které nezkoumají, a zároveň jiní vědci nemají hned tu možnost se k těmto domněnkám vyjádřit. A to i proto, že selhávají média, která neznají důvěryhodné vědce, včetně zahraničních odborníků a nedokáží se zeptat.

K tomu:

Koronavirus: Proč české úřady informační kampaní jasně nevysvětlí lidem, o co jde? 

Články shrnující nejnovější vědecké údaje:



 

Jak jde čas, vynořují se nové a nové otázky, které překrývají ty staré, na které jsme vlastně žádnou odpověď nedostali. Buď to bylo z důvodu, že se jednalo o akademickou diskuzi, myšlenkový brainstorming, nebo, že byla otázka lépe formulovaná. Anebo? A tím se dostávám k meritu svého ptaní. Bylo by dobré rekapitulovat veřejné otázky z důvodu nešíření různých konspirací a na tyto otázky ve veřejném zájmu poskytnout slušnou odpověď. Původ tohoto viru nechávám záměrně stranou, neb se tato pandemie stala jednak politikum a hlavně je to již pro teď podružný dotaz, jehož zodpovězení ničemu nepomůže. Tuto otázku si mohou za pár let položit historikové.

Hlavní tázání spočívá v několika okruzích.

Ad 1 Změnil se virus nějak výrazně od zimy 2019/20?

- Ne. Vědci poukazují na to, že je pozoruhodně stabilní. (Na otázky kurzívou odpovídá redakce Britských listů na základě dávno běžně přístupných informací)

Ad 2 Znamená mírný průběh nemoci nějaké riziko trvalého poškození zdraví? Objevují se informace, že virus může nenávratně poškodit srdce, plíce, nervovou soustavu, co na to říká český výzkum?

- Český výzkum necitujeme, protože celá řada českých "odborníků" říká v českých médiích věci, které jsou v přímém rozporu s mezinárodně běžně dosažitelnými informacemi a dokonce i doporučeními Světové zdravotnické organizace. Vyskytla se řada případů, kdy i u lidí s mírným průběhem nemoci došlo k poškození srdce, viz MRI sken srdce vrcholných amerických fotbalistů-mladých univerzitních studentů. Ale je to jen několik desítek jedinců. Jiná studie, laboratorní, tvrdí, že i u bezpříznakových lidí může nastat trvalé poškození srdce. Není to prokázáno rozsáhlým vědeckým průzkumem, ale pracuje se na tom. Pravděpodobnost, že k tomu dochází, však existuje. Je neetické tvrdit, že nemoc není nebezpečná. Přesný rozsah nebezpečí dosud neznáme.

K tomu: Studie: 60 000 Britů trpí "dlouhým covidem" po dobu delší než čtvrt roku

Až pětatřicet procent vrcholných sportovců na Penn State University v USA nakažených koronavirem trpí zánětem srdečních svalů

Ultrafialovými paprsky proti koronaviru

Nová studie: I mírná verze Covidu-19 způsobuje poškození srdce

Jak koronavirus postihuje mozek

Koronavirus: Američtí lékaři zachránili život dvou bratrů, 15 a 16 let, jen s nejvyšším úsilím

Sílí důkazy, že děti hrají silnější roli v šíření koronaviru, než se dosud předpokládalo

Ad 3 Je termín promořenost naprosto nesmyslný v kontextu této nemoci? Patří termín promořenost pouze do říše proočkovanosti - vakcinace? Jinými slovy, je opravdu bezpečné byť jenom pomyslet na přirozené nakažení? Může vůbec člověk po prodělání této nemoci získat trvalou imunitu? Jak dlouho případně takováto imunita potrvá? Může se člověk nakazit tímto virem opakovaně?

- Vědci nevědí, jak dlouho trvá nemocí získaná imunita. Z dosavadního výzkumu vyplývá, že pravděpodobně jen dva až tři měsíce. Nemoc neexistuje dostatečně dlouho, aby se dalo s plnou jistotou určit, jak dlouho imunita trvá. Někteří vědci se domnívají, že vakcína může vyvolat déle trvající imunitu, jiní si myslí, že se očkování bude muset často opakovat. Několik málo pacientů bylo koronavirem - trochu jiné genetické verze - nakaženo po několika měsících napodruhé.

Koronavirus: Bylo potvrzeno, že dva pacienti v Evropě byli nakaženi koronavirem napodruhé

Ad 4 Může bezpříznakový nakažený nakazit někoho jiného?

- Ano. Největším problémem u koronavirové infekce je, že nakažení jsou infekční po dobu asi pěti dnů I PŘEDTÍM, než se u nich projeví příznaky a děti starší 10 let a mladí lidé jsou silně infekční, i když se u nich žádné příznaky vůbec nemusejí objevit. Proto to varování, v Británii, „Nezabíjejte svou babičku!“

Nošení roušky je způsob ochrany známý minimálně již od středověku, kdy lidé používali na místo dnešního termínu „kapénková infekce“ výstižné pojmenování „morové ovzduší“ a lékaři nosili zvláštní masky, svého druhu respirátory. Dnes se ohledně nošení roušek vedou ve společnosti velké debaty! Je asi již prokázané, že jakákoliv ochrana úst a nosu zmírňuje „nálož“ tohoto viru. Znamená menší nálož viru v důsledku nošení roušky mírnější průběh nemoci? V létě, zdá se, byl průběh nemoci mírnější, může za to větší přísun vitamínů, sluníčka jako zdroje vitamínu D? Případná vakcína bude mít trvalý účinek, nebo se budeme muset nechat každou sezonu znova proočkovat? Jinými slovy, dokáže lidstvo za pomocí vakcíny tuto nemoc vymýtit? (Podobně, jako pravé neštovice, dýmějový mor ….) Může mít člověk v jeden okamžik chřipku i koronavirus?

- Je prokázané, že roušky snižují nálož viru, a tedy těžký průběh onemocnění. V létě není průběh nemoci mírnější, je celá řada zemí s horkým podnebím (Indie, Brazílie), kde je rozsah infekce katastrofální. Hovoří se o tom, že nedostatek vitamínu D může průběh nákazy zhoršit. V létě mohla být nižší míra nákazy, protože na volném prostranství se šíří nákaza s menší efektivitou než v uzavřených místnostech. Proto je nesmírně důležité větrání, především v dopravních prostředcích mají být otevřená okna, což se v ČR většinou nedodržuje! To, zda lidstvo dokáže koronavirus prostřednictvím vakcíny vymýtit, není jasné, většina vědců varuje, že pomoc od vakcíny bude zřejmě jen částečná. Ano, člověk může mít chřipku i koronavirus.

Promořenost je absolutní nesmysl, znamenalo by to úmrtí obrovského množství lidí. I kdyby byla úmrtnost jen 1-2 procenta (v některých zemích je až 5 procent!), kdyby bylo nákazou promořeno 80 procent obyvatelstva v ČR (bez těch osmdesáti procent promořenosti stádní imunita nefunguje), 2 procenta mrtvých z 8 milionů Čechů je 160 000 úmrtí. Skutečně si to s promořeností risknete?

V současné době panuje v mainstreamových médií vlastně několik návodů, které se rozcházejí.

Promořenost versus trvalé následky i u mírného průběhu! Opakovatelnost nákazy versus spásná vakcína. Konzistentnost názorů – trvalé nošení roušek po vzoru Německa versus nahodilá pravidla nošení roušek v České republice.

PS Pro všechny zavilé odmítače roušek, které jsem již také bohužel potkal, mám jedno zamyšlení. Chcete, kdybyste jednou šli na operaci, třeba slepého střeva, aby si před operací pan doktor nemyl ruce a během operace nepoužíval roušku?


0
Vytisknout
2447

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2020