Země může do roku 2024 poprvé překročit nebezpečnou hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia

17. 9. 2020

Pařížská dohoda o klimatu se snaží omezit globální oteplování do 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriální érou. Nová zpráva Světové meteorologické organizace varuje, že tento limit může být do roku 2024 překročen, přičemž toto riziko vzrůstá.

Překročení kritické teplotní hranice by bylo pouze dočasné a pravděpodobně by k němu přispěla velká klimatická anomálie, jako je atmosférický fenomén El Niño. Nicméně tato skutečnost přináší nové pochybnosti o tom, zda lze klima planety trvale stabilizovat při oteplení o 1,5 stupně Celsia.

Toto a další zjištění bylo nyní publikováno ve zprávě s názvem United in Science. Přispěli jsme do této zprávy svými poznatky, píší výzkumníci Pep Canadell a Rob Jackson.

Analýzu připravilo šest předních vědeckých agentur, včetně Global Carbon Project.

Zpráva rovněž uvádí, že zatímco emise skleníkových plynů v roce 2020 v důsledku pandemie mírně poklesly, jejich množství v atmosféře bylo stále velmi vysoké – což znamená, že koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře i nadále rostla.

Koncentrace tří hlavních skleníkových plynů – oxidu uhličitého (CO₂), metanu (CH₄) a oxidu dusného (N₂O) – se za poslední desetiletí zvýšily. Aktuální koncentrace těchto plynů v atmosféře je 147% pro CO₂, 259% pro CH₄ a 123% pro N₂O oproti období před zahájením průmyslové éry v roce 1750.

Globální průměrná povrchová teplota v letech 2016 až 2020 bude rekordní, přičemž bude přibližně o 0,24 stupně Celsia vyšší než během předchozího pětiletého období. Toto pětileté období je na cestě k vytvoření nového teplotního rekordu ve velké části světa, včetně Austrálie, jižní Afriky, velké části Evropy, Blízkého východu a severní Asie, oblastí Jižní Ameriky a částí Spojených států.

Hladina moře za posledních 27 let vzrostla v průměru o 3,2 milimetru ročně. A tento růst se zrychluje – hladina moře se za posledních pět let zvýšila o 4,8 milimetru ročně ve srovnání s 4,1 milimetry ročně za předchozí pětileté období. V posledních pěti letech jsme také byli svědky mnoha extrémních klimatických jevů. Patří mezi ně rekordní vlny veder v Evropě, cyklon Idai v Mosambiku, velké požáry v Austrálii a jinde, dlouhodobé sucho v jižní Africe nebo tři hurikány v severním Atlantiku v roce 2017.

Naše zpráva předpovídá pokračující trend v oteplování. Očekává se, že ohřívání Arktidy bude mít dvojnásobnou intenzitu oproti celosvětovému průměru. Existuje šance jedna ku čtyřem, že globální roční průměrná teplota překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře po dobu nejméně jednoho roku v průběhu příštích pěti let. Šance je sice relativně malá, ale není vůbec zanedbatelná a neustále roste. Dojde-li v tomto období k významné klimatické anomálii, jako je El Niňo, je pravděpodobné, že tato teplotní hranice bude překročena. Jevy typu El Niño zpravidla přinášejí vyšší globální teploty.

Podle pařížské dohody o klimatu se překročení této kritické hodnoty měří v průměru za třicetileté období, a nikoli pouze za jeden rok. Ale každý rok by nás oteplování nad 1,5 stupně Celsia přiblížilo k překročení osudového limitu.

Lidská činnost pouze v roce 2019 vyprodukovala 42 miliard tun oxidu uhličitého. V rámci pařížské dohody se státy zavázaly ke snížení emisí do roku 2030. Naše zpráva však poukazuje na deficit přibližně 15 miliard tun oxidu uhličitého mezi těmito závazky a opatřeními, která jsou konzistentní s omezením oteplování výrazně pod 2 stupně Celsia (které představují méně ambiciózní cíl pařížské dohody). Pro ambicióznější cíl 1,5 stupně Celsia je to 32 miliard tun oxidu uhličitého.

Naše zpráva vychází z celé řady klimatických závěrů vypracovaných v rámci různých socioekonomických a politických scénářů. Demonstruje, že pokud by snižování emisí bylo výrazné a nepolevující, můžeme stále splnit pařížské cíle a vyhnout se nejzávažnější destrukci přírody, ekonomiky a lidských existencí. Bohužel tu je také možnost, že všechno zhoršíme.  

 

Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1908

Diskuse

Obsah vydání | 22. 9. 2020