Poslední revoluce v Kyrgyzstánu

14. 10. 2020

Velká část kyrgyzského hlavního města je nyní již několik dní nepřirozeně klidná. Městští zaměstnanci uklízejí a umývají ulice, ale málokdo jimi prochází. Je tu také jen málo známek nedávných střetů, při nichž policie použila k rozehnání mladých demonstrantů slzný plyn a omračující granáty. Ale zakrytá okna nákupních center ukazují doutnající napětí v této středoasijské zemi, která nyní čelí třetí velké politické krizi za 15 let, napsal Djoomart Otorbaev.

Poslední protesty propukly po parlamentních volbách 4. října, v nichž tři provládní strany - které měly na kyrgyzské poměry k dispozici ohromné oficiální a neoficiální finanční zdroje - získaly neuvěřitelných 107 ze 120 křesel. Jen jedna opoziční strana se dostala do parlamentu, když sotva překročila 7 % klauzuli. Tato strana a 12 dalších, které nezískaly ani křeslo, odmítly uznat výsledky voleb.

Následná revoluce byla rychlá a důkladná, vedla ke zrušení větší části politického systému během o něco více jak 24 hodin. V noci z 5. na 6. říjen několik tisíc příznivců opozice protestovalo na hlavním náměstí v Biškeku a někteří z nich zaútočili na parlament a další vládní budovy. Kabinet rezignoval a ústřední volební komise anulovala volební výsledky, když přislíbila vypsat nové volby. Dokonce i kanál ve službě Telegram Nexta Live široce využívaný protestujícími v Bělorusku se takřka výlučně soustředil na zprávy z Kyrgyzstánu, sdílel informace, fotografie a videozáznamy z kyrgyzského hlavního města.

9. října prezident Sooronbaj Žeenbekov prohlásil, že odstoupí, jakmile bude jmenována nová vláda. Vyhlásil také výjimečný stav v hlavním městě a nařídil vojenským jednotkám ukončit nepokoje - včetně bojů mezi znepřátelenými opozičními uskupeními.

Fakt, že se situace v Kyrgyzstánu opakuje, s revolucemi svrhávajícími vlády v letech 2005 a 2010, z něj ve Střední Asii dělá výjimku. Kyrgyzstán je dosud jedinou zemí v regionu, kde lidové protesty sesadily nepopulární lídry a kde volby byly Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě uznány za svobodné a férové.

Ale tato třetí revoluce za méně jak dvě dekády znamená reálné nebezpečí, že Kyrgyzstán spadne do propasti zmatku a chaosu. Kyrgyzští občané a sousední státy jsou znepokojeni nestabilitou země. Ruský prezident Vladimir Putin, který si nepřeje, aby se Kyrgyzstán orientoval na Čínu, doufá, že "bude obnoven normální demokratický politický proces". Prezidenti dalších středoasijských států - Kazachstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu - vydali 9. října společné prohlášení vyjadřující znepokojení nad krizí. A čínské ministerstvo zahraničí prohlásilo, "Čína pevně doufá, že všechny strany v Kyrgyzstánu dokážou věc vyřešit... co nejdříve."

Takže proč došlo k poslední politické erupci - a proč tak rychle?

Kyrgyzstán používá moderní elektronická hlasovací zařízení, takže opozice neměla stížnosti na proces sčítání hlasů. Hlavním důvodem masové nespokojenosti byly volební úplatky, když voliči údajně dostávali 2 000 kyrgyzských somů (25 amerických dolarů) - což je pro chudé občany zde významná suma - aby hlasovali pro jednu z provládních stran. Pozorovatelé hlásili, že volby ze 4. října byly zatíženy "věrohodnými obviněními z nakupování hlasů".

Protestující také měli výhrady k přítomnosti zástupců kriminálních skupin a "zkorumpovaných elit" na provládních kandidátkách a rozsáhlému administrativnímu tlaku místních úřadů na voliče.

Jakožto starý nomádský národ měli Kyrgyzové vždy zvláštní smysl pro svobodu a spravedlnost a dnes se cítí ohroženi ve své touze žít v sociálně spravedlivé a demokratické zemi. Moc zde nikdy nepodléhala dědictví a vládci museli mít podporu lidu. Na rozdíl od usedlé kultury, v níž je politická moc odvozena od kontroly půdy, na níž poddaní žijí, pokud vládce nedokáže zajistit bezpečnost a ekonomickou prosperitu svého kmene, rodiny jednoduše migrují na jiné místo s jiným vládcem.

Dnes však pro většinu odchod nepřipadá v úvahu a stále vážnější ekonomická situace Kyrgyzstánu také vyvolává nespokojenost. Protože chybí rozsáhlé zásoby uhlovodíků většiny středoasijských sousedů, země hlavně spoléhá na těžbu zlata z několika ložisek, z nichž největší je projekt Kumtor spravovaný Kanaďany, a na rostoucí turistický sektor.

Donedávna byla chronicky vysoká nezaměstnanost částečně vyrovnávána faktem, že takřka milion kyrgyzských migrantů mohl pracovat v zahraničí, zejména v Rusku. Ve výsledku posílali v roce 2019 domů výdělky rovnající se 30 % HDP, což je jedna z nejvyšších úrovní na světě.

Ale pandemie mnoha z těchto migrantů zkomplikovala situaci a vystupňovala ekonomické potíže. Mezinárodní měnový fond předpovídá, že HDP Kyrgyzstánu se letos propadne o 4 %, což z něj dělá nejhůře postiženou středoasijskou ekonomiku.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1548

Diskuse

Obsah vydání | 20. 10. 2020