Etzioni z nohou na hlavu postavený, čili Nástin teorie babišismu

16. 10. 2020 / Karel Dolejší

Zatímco nejbohatší český oligarcha Kellner vloni výrazně zchudl, Babiš si opět polepšil. Autoři zprávy na Seznamu vysvětlují rozdíl odlišným charakterem odvětví, v nichž oba oligarchové působí. To však ještě není celá pravda.

Americko-izraelský sociolog Amitai Etzioni - podle Richarda Posnera jeden ze stovky nejvlivnějších amerických veřejných intelektuálů - se již víc jak deset let snaží přeformulovat zastaralý ideologizující levo-pravý spor o význam státních regulací. Muž, který dokázal, že investice do lobbyingu mohou být pro firmy mnohem výhodnější než investice do vývoje nových produktů (nemluvě ani o výzkumu či nových technologiích), upozorňuje také, že státní regulace bývají poměrně často "uneseny" právě těmi, jimž mají zatnout tipec (pdf).

Nejde tedy o letitou a značně neplodnou debatu mezi příznivci a odpůrci státních regulací v ekonomice. Jde o problém, že regulace často místo toho, aby vynucovaly rovné a férové podmínky, jsou pod vlivem lobbování svých terčů během legislativního procesu "upraveny" tak, aby jim naopak přinášely nerovné příležitosti - takové, které by samy na divokém, neregulovaném trhu těžko získávaly.

Etzioni proto navrhl, aby namísto otřepané a nic neřešící rozpravy o tom, zda více či méně regulovat, byla zahájena debata, jak zabránit firmám, aby se prostřednictvím lobbyingu připravovaných regulací zmocňovaly a měnily je v nástroj obírání zákazníků či dobývání renty ze státní kasy.

Etzioni ovšem napsal svůj shrnující článek v roce 2009, na okraji debat doprovázejících poslední globální ekonomickou krizi. Ve srovnání s dneškem tedy pojednával stále o relativně civilizovaném prostředí. Považoval funkční oddělení ekonomiky a politiky za danost, kterou nemusí dále řešit. Vůbec ho nenapadlo, že běžný firemní lobbying, jehož často neblahý dopad mu tolik leží v žaludku, může být ještě ke všemu postaven z nohou na hlavu.

Etzioni si nedovedl vyfabulovat situaci, kdy majitel firmy místo toho, aby si "zkultivoval" svého politika dosti podobně, jako kultivují budoucí agenty nepřátelské zpravodajské služby, může do politiky vstoupit sám, z prostředků daňových poplatníků uplatit nedovtipné voliče zmatené dryáčnickou PR kampaní a osobně si vlastní tvorbou regulací zajistit dobývání renty pro svůj podnik - zcela nezávislé na nějaké tržní soutěži.

Stručně řečeno, ani Etzioni, který se tolik let zabývá odvrácenou stranou podnikavosti, si v roce 2009 nedokázal v civilizované zemi představit Trumpa či Babiše.

Potíží vyplývajících z klasického "ukořistění regulací" (regulatory capture) je ovšem celá řada. K těm nejextrémnějším patří, že firma, která má díky silným politickým konexím své jisté nezávisle na soutěžení s jinými, není už v podstatě nijak motivována k inovacím, nemluvě ani o nějakém průlomovém vývoji. Jinak řečeno, v extrémních případech může mít ukořistění regulací za efekt i výrazné zpomalení technologického pokroku.

Ti, kdo již mají ne vnitřním trhu před konkurencí výraznou výhodu díky tomu, že ovlivňují tvorbu předpisů pro své odvětví, nepotřebují vlastně ještě také investovat do toho, aby si podstatnou inovací produktů získávali klasickou výhodu tržní. To patří teprve k požadavkům zahraničních trhů.

A právě zde narážíme na zásadní vývojovou vadu babišismu, který se navenek vyznačuje "nevlastněním" holdingu Agrofert, přičemž tento podnik masivně zneužívá evropské i české dotace plus české státní zakázky přidělované Babišem kontrolovanými úřady.

Kromě jiného tento model systematicky podvazuje tvorbu nových produktů a technologický rozvoj, k nimž zde chybí motivace. A dokonce to sám jeho původce otevřeně říká. Stačí poslouchat.

Trumpismus či babišismus přinesly takovou formu ukořistění regulací, jakou si chudák Etzioni na konci poslední ekonomické krize ještě vůbec nedokázal představit.

A právem - protože je naprosto nepochopitelné, že by se vůbec někdo příčetný, informovaný a disponující minimální dávkou sebeúcty nebo pudem sebezáchovy mohl s takovou formou firemního "hospodaření" na úkor veřejných rozpočtů smířit.

Etzioni ve svém letitém článku navrhuje, že je třeba vyřešit posílení státních regulací tak, aby jejich ukořistění firmami bylo v zásadě vyloučeno.

Zdá se, že v postavách dosluhujícího amerického prezidenta či českého premiéra dostala institucionální ekonomie zabývající se od Veblenových dob "ceremoniálním" aspektem podnikání ještě mnohem větší výzvu, než jaké čelila v dobách pouhých bank příliš velkých na to, aby padly.

0
Vytisknout
5715

Diskuse

Obsah vydání | 22. 10. 2020