Ukončí Trumpův pokus o puč americký experiment?

13. 11. 2020 / Daniel Veselý

To, co ve Spojených státech v těchto dnech Donald Trump za asistence předních republikánů a vládních představitelů provádí, nese charakteristické rysy státního převratu. A třebaže listy jako New York Times, Washington Post či Guardian vesměs konstatují, že Trumpovo diskoherentní úsilí o zvrácení výsledku voleb má pramalou šanci na úspěch, někteří analytikové tuto jistotu nesdílejí a varovně zvedají prst.

Stávající americký prezident se nikdy netajil tím, že chce v Oválné pracovně zůstat děj se co děj: Donald Trump opakovaně odmítl přistoupit na klidné předání moci a ze všech sil se snažil zpomalit chod americké pošty, aby po volbách mohl šířit konspirační teorie o neplatných korespondenčních hlasech. A přestože nemá na své straně všechny republikány, vrcholní představitelé GOP, jako jsou Mitch McConnell, William Barr nebo Mike Pompeo, stojí po jeho boku.

Šéf Bílého domu před několika dny propustil ministra obrany Marka Espera, přičemž o práci přišli i další neloajální zaměstnanci v armádě a zpravodajském aparátu. Pokud Trump tímto krokem zamýšlí stažení amerických vojsk z bitevních zón na Blízkém východě – jak míní někteří analytikové – byl by to patrně jediný prezidentův akt, který bych bezvýhradně uvítal.

Jenže čistka v Pentagonu může signalizovat mnohem závažnější problém; Trump dosadil na uvolněné pozice bezpáteřní loajalisty, kteří by se na potlačení případných protestů nezdráhali nasadit vojáky. Mark Esper, jak známo, odmítl poslat armádu na demonstranty žádající reformu rasistické americké policie. Donald Trump má v rukávu ještě jedno eso: po zuby ozbrojené milice, jež se až na malé výjimky prozatím drží stranou.

Donald Trump a jeho věrní musejí dobře vědět, že nemají šanci zvrátit výsledek voleb legální cestou, i když se o to marně pokoušejí. Ostatně žádný důkaz o rozsáhlém volebním podvodu neexistuje. Trumpovy snahy domoci se „spravedlnosti“ legální cestou odmítá jeden soud za druhým a několikamilionový Bidenův náskok prostě popřít nelze.

Celý tento bizarní cirkus má podle všeho jediný cíl: zdržovat předání moci co možná nejdéle, vytvořit iluzi zmanipulovaného volebního procesu a připravit Trumpovi půdu pro opětovnou kandidaturu do Bílého domu v roce 2024. Mazaný populista přece nemůže prodat svou kůži lacino – vždyť před svými skalními voliči nemůže vypadat jako slaboch, ale jako urputný bojovník, jejž zpropadení liberálové připravili o prezidentský stolec. 

Leč obavy pramenící z právě probíhajícího puče vyjadřují někteří historikové a další odborníci. Podle jejich mínění neochvějné úsilí Trumpových republikánů o zvrácení volebního výsledku „podkopává důvěru v demokratický systém a může vyvolat nebezpečnou vlnu násilností“. Tytéž obavy sdílí i historik Timothy Snyder, který soudí, že Donalda Trumpa není radno podceňovat. A ruku na srdce, kdo z nás Trumpa před čtyřmi lety nepodcenil?

Mám za to, že republikánský gambit nakonec skončí Trumpovou prohrou, ačkoli si vyhrazuji právo na mýlku. Nicméně Bidenova administrativa nedokáže zahladit šrámy, jež americkému experimentu uštědřil výstřední developer. Duo Biden-Harris obsazuje pozice svého budoucího kabinetu bývalými Obamovými spolupracovníky, jestřáby napojenými na zbrojařské koncerny, odpůrci imigrační reformy a nepokrytými propagandisty.

Donald Trump pravděpodobně Oválnou pracovnu nakonec vyklidí a při nejhorším bude z Bílého domu vyveden armádou – avšak nepoučitelní demokraté značně riskují, když nabízejí přední pozice v Bidenově vládě zdiskreditovaným politikům předtrumpovské éry. Existuje tak reálné nebezpečí, že se Donald Trump (či nějaký jeho kompetentní klon) za čtyři roky vrátí v plné polní. Ať tak či onak, jsme svědky pomalého, leč nezvratného úpadku amerického experimentu.

 

0
Vytisknout
5551

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2020