Proč "starý dobrý" internet mizí

11. 12. 2020

Svět směřuje k separátní čínské, americké a evropské síti. Všichni víme, že globální, decentralizovaný, nevládní, otevřený a svobodný internet zaniká, napsal Moisés Naím.

Dnešní internet není ani globální, ani otevřený. Více než 40 % světové populace nyní žije v zemích, kde je přístup k internetu kontrolován úřady. Například čínská vláda mezi jinými omezuje přístup ke Googlu, YouTube, Facebooku, Instagramu, Twitteru, WhatsAppu, CNN, Wikipedii, TikToku, Netflixu a New York Times. Existují samozřejmě čínské verze těchto digitálních produktů. V Indii, Íránu, Rusku, Saúdské Arábii a mnoha jiných zemích vláda blokuje stránky a cenzuruje jejich obsah.

Internet už ani není decentralizovaný. I když je pravda, že internet posílil mnoho jednotlivců a skupin tím, že jim poskytl lepší šanci být slyšet a ovlivnit ostatní - včetně jejich vlád - také se vyvinul způsobem, který dává jiným vládám a technologickým gigantům - Googlu, Microsoftu, Amazonu a Facebooku - nebývalou kontrolu nad internetem. Ve výsledku se v mnoha zemích technologie politického osvobození stala nástrojem útlaku.

Internet není svobodný. Hledání na Googlu, události na Facebooku, zprávy na Twitteru a chaty na WhatsAppu se možná zdají svobodné, ale nejsou. Platíme za ně tím, že dovolujeme těm, kdo poskytují tyto služby, zjistit si o nás prakticky cokoliv. Tyto informace jim umožňují ovládat lukrativní trh s globální reklamou.

Ale snad nejdůležitějším trendem proměňujícím internet je jeho fragmentace na tři odlišné bloky. Svět je na cestě k čínskému, americkému a evropskému internetu.

Čínský internet je uzavřený, cenzurovaný, protekcionistický a má vysoké bariéry pro vstup společností mimo jeho digitální hranice. Tyto kybernetické hranice překračují geografické hranice země a zahrnují i spojence jako Severní Korea a další. Jeho hlavní konkurenční výhodou je takřka miliarda uživatelů v Číně. Jeho nejvlivnějším protagonistou je centrální vláda a její národněbezpečnostní, zpravodajské a veřejnost kontrolující služby. Jeho velkou slabinou je snaha používat bariéry z minulosti (protekcionismus a cenzuru) k zadržování rychle nastupujících digitálních inovací 21. století.

Pak máme internet ve verzi Spojených států amerických, který je anarchický, inovativní, agresivně komerční a se silnými monopolistickými tendencemi. Centrálními hráči jsou gigantické technologické společnosti. S jeho naditou peněženkou, velkou zásobou technologických talentů a bezkonkurenčním sklonem k inovacím se vyznačuje dynamismem, jemuž se cizí protějšky prostě nemohou rovnat.

Ale slabinou amerického systému je, že obchodní model je založen na barterování digitálních služeb zdarma za osobní údaje uživatelů, což není udržitelné. Udržitelná není ani monopolistická kontrola, jíž se těší technologické společnosti. Nebo jejich lhostejnost ke zlovolnému využití jejich platforem některými aktéry, kteří se snaží šířit sociální chaos, polarizaci a ovlivňovat volby. To se již začíná měnit.

Na druhé straně Evropa je epicentrem alternativního přístupu k internetu, který se věnuje slabinám amerického modelu a zneužíváním čínského. Evropský internet je regulovanější, snaží se chránit uživatele, konfrontovat monopoly a chrání demokratické hodnoty. Evropská komise uvalila miliardové pokuty na Google, Apple, Microsoft a další technologické společnosti. V roce 2018 Evropská unie přijala předpis General Data Protection Regulation (GDPR) stanovující přísná pravidla pro sběr, skladování a řízení osobních údajů. Tato regulace je konkrétním projevem právního přístupu, který zachází s ochranou osobních údajů jako se základním lidským právem. I když čínský systém je založen na potřebě autokratického režimu kontrolovat ohromnou populaci a americký na obchodním a technologickém dynamismu, Evropa se snaží ovlivňovat ostatní exportem filozofie a systému pravidel založeného na demokratických a humanistických hodnotách.

Tyto tři bloky již rozhořčeně bojují o získání plné kontroly nad svými příslušnými oblastmi digitální suverenity a frikce mezi nimi jsou zjevné. Kromě aplikace antitrustových a daňových zákonů na americké společnosti Evropané hrozí omezit přístup Biq Techu k jejich trhům, pokud nesplní jejich pravidla. Spojené státy zase ze své strany uvalují sankce a blokují společnosti jako Huawei. Čína přirozeně provádí odvetu.

Nakonec budeme mít tři internety, ale rozhodující bitva proběhne mezi Spojenými státy a Čínou. A konfrontace těchto digitálních supervelmocí se neomezí na kyberprostor a ochranu a rozšiřování jejich digitální suverenity. Již to vidíme na úsilí Washingtonu a Pekingu zajistit, aby jejich společnosti ovládly technologii 5G, novou generaci mobilní telefonie, která revolucionizuje komunikace a transformuje internet. Nicméně toto jsou jen šarvátky. Skutečný střet se bude týkat toho, kdo získá vedení na poli umělé inteligence, vznikající technologie, která změní svět.

Tato revoluce právě začíná.

Podrobnosti ve španělštině: ZDE

0
Vytisknout
4243

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2020