Projekt České zájmy zpracoval fakta o vakcíně, její dostupnosti v ČR a roli EU

Fakta k očkování v EU: Co si ČR vyjednala a jak EU dohodu plní?

7. 1. 2021

Projekt České zájmy v EU dal dohromady přehled základních otázek a odpovědí k vakcínám. Kromě jiného se dozvíte, zda na vývoj vakcíny dala více ČR nebo zpěvačka Madonna, jak dopadly české alternativní plány a co se v Německu svádí na “východní Evropu”.

1. Proč se členské státy EU rozhodly jednat o nákupu vakcín společně?

Členské státy, včetně České republiky, se na jaře loňského roku domluvily, že budou při objednávání vakcín postupovat společně. Předtím se na společném postupu domluvila jen skupina čtyř zemí EU a tak ostatní nechtěly zůstat mimo dohodu. 

EU nechtěla opakovat situaci z jara, kdy například USA si svoji silou “rezervovaly” 90 % zásob léku remdesivir a státy se přetahovaly i o dodávky respirátorů.

Díky tomu se ČR dostala k dodávkám vakcín ve stejnou chvíli, jako všechny ostatní členské země EU, včetně sousedního Německa. EU se tak vyhnula situaci z “Prasečí chřipky” z roku 2009, kdy velké státy ty menší prostě přeplatily a měly více zásob, než nakonec potřebovaly.

2. Kolik dala Evropská unie na vývoj vakcíny v právní fázi? Kolik přispěla ČR?

Začátkem května 2020 uspořádala Evropská komise největší dárcovskou konferenci, na které vybrala na vývoj vakcíny v přepočtu 200 miliard korun. Jednalo se o první obrovskou finanční injekci na vývoj vakcín. ČR do sbírky zaslala 20 milionů korun, čímž se zařadila mezi menší dárce. Třeba zpěvačka Madonna věnovala 25 milionů korun. Zhruba 100 milionů eur Komise investovala do vývoje jediné prozatím schválené vakcíny firmy BioNTech, 75 miliard korun z této sbírky dala Komise i na vývoj vakcíny CureVac. Stejná částka šla na testování účinnosti a zlepšení diagnostických metod. 

Od začátku vývoje vakcíny investovala Komise do 18 výzkumných projektů 48,2 milionů euro, dalších 45 milionů euro pak na spolufinancování vývoje farmaceutickým firmám. Na globální úrovni EU přispěla do celosvětových iniciativ v této oblasti 1,3 miliardami euro. Další částky byly věnovány na pomoc nejchudším zemím a na nákup ochranných prostředků a strategických zásob EU. Další financování probíhá ze strany Evropské unie průběžně, například prostřednictvím půjček ze strany Evropské investiční banky a dalších nástrojů.

3. Jak to bylo s vývojem české vakcíny?

Vývoj české vakcíny stál 4,3 milionu korun. Začátkem prosince jej však ministerstvo zdravotnictví zastavilo ve fázi, kdy probíhaly testy na hlodavcích.

4. Kolik nás budou vakcíny prostřednictvím společných nákupů EU nakonec stát?

Vláda na konci listopadu avizovala, že za vakcíny pro 5,5 milionu lidí zaplatí zhruba 1,8 miliardy korun. Celkově by Česko mohlo objednat vakcíny až pro 10,6 milionu lidí v ceně 4,6 miliardy korun.

5. Kolik vakcín a od koho EU objednala?

Jelikož nebylo jasné, kdo “závod s časem” o vakcínu vyhraje, rozhodly se členské státy EU ve společné strategii rozložit riziko a objednaly vakcíny od těchto nejnadějnějších firem:

Pfizer/BioNTech: 300 milionů dávek

AstraZeneca: 400 milionů dávek 

Johnson & Johnson: 400 milionů dávek

CureVac: 400 milionů dávek 

Sanofi: 300 milionů dávek

Moderna: 160 milionů dávek

Novavax: 200 milionů dávek (kontrakt před uzavřením, část očkovací látky se vyrábí v ČR)

Vakcíny Pfizer/BioNTech objednala EU nejvíce na světě, dokonce více než USA. Tato vakcína je nyní globálně nejvíce používaná. Zároveň je dražší a náročnější na používání než jiné vyvíjené vakcíny.

6. Jak je to s dodávkami na český trh? S čím ČR počítá?

ČR ve své očkovací strategii počítá s využitím dodávek téměř všech těchto firem, díky kterým plánuje do června 2022 proočkovat téměř 7 milionů lidí.

ČR má objednáno/plánuje objednat (údaje, které jsou zatím k dispozici):

Pfizer/BioNTech: 4 miliony ks (pro 2 mil. lidí)

AstraZeneca: 3 miliony ks (pro 1,5 mil. lidí)

Moderna: 1,9 milionu ks (pro 950 tisíc lidí)

Johnson & Johnson: 2 miliony ks (pro 2 mil. lidí) 

CureVac: 1 milion ks (pro 500 tis. lidí) 

S plánováním distribuce a logistiky očkovacích látek nabízela členským státům pomoc i Evropská komise. Státy tuto nabídku ale nevyužily. Vakcíny jsou rozdělovány na základě velikosti populace členského státu.

7. Kolik vakcín jsme dosud dostali a jak stíháme očkování?

Díky objednávce přes EU jsme s koncem roku 2020 obdrželi 30 tisíc dávek vakcín, z čehož jsme vyočkovali zhruba polovinu. Tento týden bychom měli dostat dalších 325 tisíc dávek vakcíny Pfizer/BioNTech, přičemž podobné množství bude chodit každý následující týden. 

8. Jak očkování stíhají ostatní státy?

Německo je perfektně připraveno – včetně vybavených očkovacích center a dostatečného počtu mrazících boxů, jehel a injekčních stříkaček, jejichž obstarání rovněž patří ke klíčovým komponentům úspěšné očkovací akce. Přesto zatím dle dostupných informací vyčerpali jen polovinu z dodaných dávek vakcín. Komentátoři v německém tisku ale kritizují, že Německo bylo “příliš solidární” s východní Evropou a nedojednalo si dodávky v menší skupině.  Mezi ty státy, kteří “sedí” na svých dávkách vakcíny z Unie a očkovat zatím nestíhají, se uvádí zejména Nizozemsko a Francie. 

9. Mohla si ČR zajistit vakcíny sama?

Ano, mohla. Nicméně naše vláda se sama rozhodla, že se připojí ke společné iniciativě 27 členských zemí EU, protože to pro nás bylo výhodnější. Nad rámec této iniciativy jsme však mohli jednat i s dalšími dodavateli, se kterými EU nejednala, případně udělat dodatečný nákup. Jako Německo, které si pro sebe navíc objednalo ještě 30 milionů dávek od firmy Pfizer/BioNTech a CureVac. Ale ani tyto vakcíny objednané mimo EU firma nestihla vyrobit a dodat.

10. Jak je to s pomalým/rychlým schvalováním vakcín?

Lídři států EU se dohodli, že všechny vakcíny, které přijdou na trh EU, musí zrychleně, ale podrobně schválit Evropská léková agentura (EMA) – posuzuje se hlavně jejich bezpečnost. Toto posuzování se například v USA a Izraeli zkrátilo tak, že se na některé výsledky testování nečekalo. Díky tomu mj. za případné nežádoucí účinky nebudou v EU nést právní odpovědnost státy Unie (tak je to např. v USA, Izraeli nebo Velké Británii), ale farmaceutické firmy samotné. V tuto chvíli je pro evropský trh schválená vakcína Pfizer/BioNTech, ve středu se očekává schválení vakcíny Moderna.

Další informace na webu Evropské komise.

0
Vytisknout
3306

Diskuse

Obsah vydání | 12. 1. 2021