Násilí drogových kartelů přichází do Evropy

26. 2. 2021

čas čtení 5 minut
Foto: Pixabay.

Fotožurnalista Teun Voeten sleduje konflikty po celém světě a věnuje se drogovému násilí i doma v Nizozemsku, napsal Mike Power.


Poslední Voetenova kniha zachycuje jeden z nejbrutálnějších probíhajících konfliktů nedávné historie, mexickou drogovou válku.

Hovořili jsme s Teunem o tom, proč si sicarios užívají zabíjení, o vzestupu drogových gangů ve stále násilnějším Nizozemsku a o tom, proč odmítá legalizaci.

VICE: Co jsi zjistil, když si zkoumal obchod s drogami v Mexiku?

Teun Voeten: Byl jsem šokován rozsahem krutosti a brutálního nihilismu, které pronikají společností. Jakmile násilí získalo jistou dynamiku, je takřka nemožné je zastavit. Je pozoruhodné, jak mohou být obyčejní lidé do této dynamiky vtaženi.

Ve své knize hovoříš o "radosti ze zabíjení" pociťované zabijáky, s nimiž jsi vedl rozhovory. Co tím myslíš?

Interviewoval jsem mnoho sicarios [nájemných zabijáků], kteří tvrdili, že si zabíjení lidí skutečně užívají. Ale nejsou to exotická monstra, jen lidské bytosti. Mají za sebou kriminální kariéry od loupeží až po náhodná zabití, to poslední dost často v sebeobraně.

Jsou zverbováni kartely a vycvičeni ve speciálních táborech, kde se stanou profesionálními zabijáky. Mnoho sicarios mi řeklo, že jim přináší velké uspokojení skoncovat to s nepřítelem; získávají z toho pocit profesionální pýchy. Když vezmou život, přináší jim to pocit síly. V některých případech se lidé na těchto silných pocitech stávají závislými a pokračují v zabíjení.

Jak se do tohoto bodu dostanou?

Ačkoliv většina zpočátku zabíjení lidí nesnáší, lze to pozoruhodně snadno překonat. Používají stejné strategie, jaké jsem viděl po celém světě. Džihádističtí teroristé, západoafričtí dětští vojáci a mexičtí sicarios zacházejí se zabíjením takto: Vytvoří morální, emocionální nebo politickou distanci mezi sebou a svými obětmi jejich dehumanizací. Této distance lze také dosáhnout doslova, s použitím zbraní s dlouhým dostřelem nebo odpálených na dálku. Řada zabijáků mění svůj stav vědomí, buď nedobrovolně prostřednictvím brainwashingu, nebo užíváním drog. Konečně někteří zabijáci jsou k zabíjení nuceni a jsou odměňováni či trestáni, když odmítají nebo selžou. A tak zabíjejí.

Proč myslíš, že je obchod s drogami v Mexiku ve srovnání s Evropou tak příšerně násilný?

Mexiko má dlouhodobou tradici vážné endemické korupce. Jeho právní systém se vyznačuje značnou mírou beztrestnosti, ale je v současnosti zahlcen, což přináší ještě vyšší úroveň beztrestnosti. Je to země s ohromnou ekonomickou nerovností, mnohem horší, než v kterémkoliv státě EU.

Brutální neoliberální systém vytvořil obrovskou podtřídu nemajetných, kteří pro kartely představují nekonečnou zásobárnu pracovních sil. Existují tu velmi odlehlé, špatně dostupné oblasti, které jsou ideální pro zahájení ilegálních operací. Pak je tu dlouhá porézní hranice se spotřebitelskou zemí. USA mají nenaplnitelnou poptávku po drogách a jsou také dodavatelem zbraní, které jsou do Mexika snadno pašovány.

Nizozemsko je některými úředníky označováno za narkostát. Je to spravedlivé?

Označil bych ho za lehčí případ narkostátu. V oběhu je mnoho špinavých peněz z obchodů s drogami a existuje značná míra beztrestnosti. Nizozemská drogová ekonomika je masivní a špinavé peníze infiltrují řadu legálních podniků. Existují případy korupce. Měli jsme tu eskadry smrti s kalašnikovy, v roce 2016 stětí a v roce 2019 byl zastřelen právník. V létě 2020 policie objevila v drogové laboratoři dopravní kontejner změněný v mučírnu. A nyní tu máme laboratoře vařící pervitin s využitím expertízy mexických kartelů.

Ještě před pár lety byla produkce pervitinu v Nizozemsku něčím neslýchaným, ale v roce 2016 byla objevena první laboratoř. Vloni jich bylo zničeno 30. Většina z nich představuje výrobny extáze, které dokázaly snadno přejít na krystalický pervitin, protože vybavení, sítě a infrastruktura již existují. Riziko eskalace je považováno za vysoké zejména proto, že v osmi nizozemských laboratořích vloni našli personál vyslaný mexickými kartely.

Proč Nizozemsko dovolilo, aby obchod s drogami tak zesílil?

Naneštěstí se obchod s konopím, který začal v komunitě hippies v 60. a 70. letech, změnil v kapitalistické podnikání vedené úhlednými pasáky. Vláda tuto aktivitu ignorovala a dlouho si myslela, že jde jen o neškodné hobby nevinných idealistů. Jenže pěstitelé konopí později přešli na tvrdší drogy. Bylo legální prodávat konopí, ale nikoliv ho pěstovat, a tento tolerantní, ale kontradiktorický přístup vytvořil díry v zákonech a příležitosti, díky nimž drogový obchod rozkvetl a diverzifikoval se.

Nizozemsko má skvělou infrastrukturu a je zemí, která drogy produkuje, dováží, vyváží, distribuuje a spotřebovává. Existuje ohromná drogová ekonomika a její výnosy infiltrují legitimní nizozemské firmy. Laxní fiskální klima umožňuje praní špinavých peněz.

Množí se násilí - existuje rostoucí skupina dětí, která nezná nic jiného než obchod s drogami a miluje násilí. Nizozemci se sami považují za předvoj liberalismu a progresívního myšlení. Ale nesou spoluvinu za nárůst obchodu s drogami v EU i za jejími hranicemi.

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3746

Diskuse

Obsah vydání | 2. 3. 2021