Váhání Evropy nad oxfordskou vakcínou není založeno na vědě

16. 3. 2021


Důkazy možných škodlivých účinků vakcíny Oxford/AstraZeneca nejsou k dispozici, ale evropské vlády berou v úvahu i jiné faktory


Když se nyní Francie a Německo přidaly k Irsku, Norsku, Dánsku a Holandsku a suspendovaly očkování vakcínou Oxford/AstraZeneca - přestože Evropský lékový úřad a Světová zdravotnická organizace doporučují, aby se lidé touto vakcínou očkovat nechali - společným refrénem evropských vlád je, že vakcínu suspendovaly "z důvodů velké opatrnosti".

Vyšla najevo hrstka zpráv o krevních chuchvalcích, které se vyskytly u nedávno očkovaných lidí a o vzácnější nemoci zvané trombocytopenia, kdy organismus nevyrábí dostatečné množství krevních destiček. To může vést k přehnanému krvácení. (Pozn. red. Jeden britský vědec uvedl v pondělí v britském rozhlase, že může jít o příznaky covidu-19.) Z Rakouska a z Itálie přicházejí zprávy o úmrtích, tyto dvě země přestaly používat jednu šarži této vakcíny z obav, že je kontaminovaná. Mezitím přišla zpráva z Norska o dalším úmrtí na trombocytopenii a o třech hospitalizacích.

Zatímco vlády ruší užívání oxfordské vakcíny, vědci nad tím obracejí oči v sloup. Evropská léková agentura a Světová zdravotnická organizace tyto incidenty vyšetřují, ale dosud nejsou k dispozici žádné důkazy, že by byly způsobeny vakcínou.

Experti poukazují na to, že počet krevních chuchvalců a případů trombocytopenie u lidí, kteří byli očkováni, není o nic vyšší než v populaci, která očkována nebyla. Mezinárodní společnost pro trombózu a hemostazii, v níž jsou zastoupeni lékařští experti z celého světa, konstatovala v pátek, že "malý počet zaznamenaných trombotických případů ve vztahu k mnoha milionům proočkovaných dávek vakcíny proti covidu nenaznačuje přímou vazbu".

Krevní chuchvalce jsou časté, konstatuje tato organizace, nevyskytují se ale častěji u lidí, kteří byli očkováni proti covidu. Asociace doporučuje, že i lidé, kteří mají historii srážlivosti krve anebo berou léky na zřeďování krve, by se měli nechat očkovat.

V Británii Regulační úřad pro léky a zdravotnické výrobky MHRA a Společný výbor pro vakcinaci a imunizaci (JCVI), který radí britské vládě, oba zveřejnily robustní reakce. "Británie proočkovala vakcínou AstraZeneca 11 milionů lidí a od začátku užívání této vakcíny nedošlo k žádnému prokazatelnému zvýšení počtu krevních chuchvalců," konstatoval profesor Anthony Harden, náměstek předsedy JCVI. MHRA uvedla, že těsně spolupracuje s mezinárodními partnery, avšak "z dosažitelných důkazů nevyplývá, že je tato vakcína příčinou krevních chuchvalců".

Firma AstraZeneca sama konstatuje, že bylo zaznamenáno do 8. března po celé EU a v Británii 15 trombóz hlubinných žil a 22 plicních embolismů. "To je daleko menší počet, než by se dalo očekávat při přirozeném výskytu ve všeobecné populaci této velikosti a je to obdobné u všech ostatních vakcín proti covidu-19," uvedla v prohlášení.

Avšak tyto argumenty nijak nepřesvědčují evropské vlády. Zřejmě je ve hře celá řada dalších faktorů.

Jedním z nich je, že nikdo nemůže vyloučit velmi vzácné vedlejší účinky na základě testů vakcíny, jimž se podrobily jen desetitisíce lidí. K něčemu takovému došlo během pandemie prasečí chřipky v roce 2009. Bylo posléze zjištěno, že jedna z 55 000 vakcín Pandremix způsobila spavou nemoc narkolepsii u dětí. V Británii touto nemocí podle odhadů trpí asi 100 lidí, nemoc způsobuje, že tito lidé během dne bez varování usnou.

Z tohoto důvodu se budou velmi pečlivě zkoumat všechny případy, které nevypadají jako obyčejné krevní chuchvalce. V Dánsku prý šedesátiletá osoba, která zemřela, měla "vysoce nezvyklé" příznaky. Norsko také uvedlo, že tři hospitalizované případy měly "neobvyklé příznaky".

A vlády, na rozdíl od vědeckých organizací, musejí zvažovat i jiné věci než důkazy. Budou mít obavy z poklesu důvěry veřejnosti ve vakcíny a také ohledně toho, jak si s tím ministři poradí. Francie, například, má s vakcinací vážné problémy. Existuje tam dlouhá historie nedůvěry vůči farmaceutickým společnostem, které přispěly k debaklu ohledně vakcíny proti prasečí chřipce. Francie zakoupila miliony vakcín a lidé je odmítli. Francie má nízkou míru očkování i proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám u dětí.

Německo bylo první zemí, které odmítlo používat vakcínu AstraZeneca pro lidi starší 65 let, protože nebyly k dispozici důkazy, jak dobře vakcína funguje u starších lidí.

Avšak jiným faktorem rozhodujícím o suspendování je možná i množství vakcín, které jsou k dispozici. V Británii je vakcín AstraZeneca hojnost. V Evropě ne. AstraZeneca znovu snížila počet slibovaných dodávek vakcíny na 30 milionů v prvním čtvrtletí, což je jen asi třetina původního příslibu. Proto je v Evropě suspendování vakcíny AstraZeneca jednodušší, když tam ta vakcína ve větším množství stejně není k dispozici.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 
1
Vytisknout
3515

Diskuse

Obsah vydání | 18. 3. 2021