Zemákyně

13. 4. 2021 / Petr Haraším

čas čtení 13 minut

Kdo viděl slavnostní defilé „Zemákyně“ Lipovské na středeční Radě ČT, ten patrně nevěřil, ač je od této Marionety ze zásilkovny již zvyklý na leccos. Stačilo přidat hudební doprovod a la třeba Poslední Mohykán a jedno oko by nezůstalo suché. Kdyby byl býval přiletěl partyzán Rossia, i dokonalost by se musela rdít. Institut policie chránil, hlídal, strážil, koho víme, před čím, nevíme. Možná ji chrání před covidem 19, když Milouš ještě nedotlačil Sputnik V.

Možná ji policie chrání před televizními kamerami a dotěrnými otázkami nestoudných „hyen“. Dost možná ji chrání před zjištěním, co to vůbec veřejnoprávní televize je a jak sakra funguje, a možná ji chrání před samotnou Lipovskou. Policie chrání podivné existence před domnělým kotenovsko-staňkovským nebezpečím a pak nemá ani chvilku na vyšetřování zneuctěné Bečvy, Čapího hnízda, Tardigradu z Dominikánu či na literární deník prostějovského „mafiósa“.

Nejpravděpodobnější je to, že policejní ochrana měla dát dotyčné osobě pocit investigatívní rudé hvězdy první kategorie hrdiny socialistické práce. Každopádně se česká policie tímto aktem stala na chvíli externím předdveřním členem Rady ČT, ať už sama chtěla, nebo nikoli.

 

Rada ČT zasedá podivně, část se dostaví na místo činu do místnosti k tomu určené, část je fyzicky nepřítomna a účastní se prostřednictvím online přenosu. Proč paní Lipovská nedlí doma na Hradě, v Lánech, nebo v pobočce u paní Bobošíkové, ať nemusí pendlovat, řádně policejně hájena, tam a zpět zpět zpět, je neznámo dokonce i policii.

Někteří členové rady ČT, netřeba ani jmenovat, tak pilně dodržují příkazy svých vůdců, že zapomínají na povinnosti radních a na zákony této stále směšnější země. Jednají tajně v skrytu před veřejností, jíž se neochvějně zaklínají a ke které plamenně hovoří o otevřenosti, objektivitě a slušnosti.

Vypadá to tak, že přecházejí do plné ilegality a ze zasedání ve vykopaných zákopech budou podávat jen telegrafická hlášení o řádném splnění rozkazů vládních většinových postdemokratických vrstev. Slečna Lipovská oficiálně nominována do Rady ČT Českou biskupskou konferencí s požehnáním Institutu Václava Klause, který prospívá z dotací zesnulého Kellnera, si natáhla urválkovské bačkůrky a hlasem ne nepodobným prokurátorce Brožové-Polednové se dala již poněkolikáté do čtení veřejné obžaloby pana Dvořáka. Dohled veřejnosti nad zločinností České televize a jejího šéfa byl uskutečněn. 

Za tohle Dvořák do Pekelné knihy hříchů nepůjde, na rozdíl od Lipovské a Bobošíkové. Msta a závist skýtá minimálně tři až pět řádků uprostřed až vlevo dole a možná víc vpravo nahóru. Obě „Zemákyně“ to samozřejmě vědí, ale je potřeba nakrmit řetězovou a proruskou veřejnost pilinami pomluv, které se tak dobře v „kriticky“ uvažujících individuích zakoření a vydají shnilé plody.

Nutno dodat, že i spolunominant nedemokratických stran, Xaver Veliký, na to nevěřícně koukal a označil to za hurá akci paní Lipovské, která je řízená paní Bobošíkovou, která je řízená kolaborantským centrem kolem Miloše Sputnika Zemana, které je řízeno přímo z Kremlu prostřednictvím agenta, jehož jméno nesmíme zde ani naznačovat. Tajné jednání Rady ČT je dostupné na webu. Pokud ještě někdo pochybuje o totalitních praktikách nových hradních radních kádrů, pochybovat už nebude.

Zákon nezákon, když Babišův Matocha zavelí, veřejnost musí na hanbu a čekat tam, dokud se konšelé nevypovídají.

Naposledy dospěli vyslanci východního křídla k tomu, že z povinně veřejného zasedání vyrobili neveřejnou poradu, na kterou ještě pro jistotu nevpustili zvídavé webkamery radních, kteří pobývali, poslušni nařízením vlády, doma.

Proč odstřihli z neveřejné porady tvrdého jádra radní, kteří neplavou v kremelských stokách? Jak se dá vyvodit z nevábných odpovědí pana Matochy na dotaz pana Šarapatky, kdo že to stojí za dveřmi?

Matocha po babišovsku odpovídá, že oni to ví a že Šarapatka to vědět nemusí, neboť by to mohl nahrát a šířit tento hanbinec po sociálních sítích, čemuž musíme zabránit s nasazením všech dostupných prostředků, ač jsou stupidnější než stupidní.

Dle mediálních odborníků postupuje Babišův velvyslanec očividně protizákonně, což chlebodárcům nijak nevadí, ba jsou na to hrdí.

Pan Šarapatka se ptal stěžovatelky z „Bobotelky“ Lipovské, kdo je to My, za které se schovává, a kteří pod označením My podávají udání na pana Dvořáka snad i na ruské ambasádě, ale bohužel nám to zůstalo záhadou, i když propagují otevřenost, veřejnost a další floskule na odvedení pozornosti a k potěše davů.

Jiří Kratochvíl, spící agent Zemákyň. Dlouhou dobu spal, hibernoval, zprávy podepisoval, až si nešťastník najednou uvědomil, co to učinil v neprospěch České televize a jejich koncesionářů, a tak se vzchopil a vyskočil na zpěněného „rykouše.“ Pustil se nemilosrdně do pana Dvořáka jako smyslů zbavený.

V Parlamentních listech (a kde také jinde) žaloval a žaloval, když psal o tom, že z účtů ČT zmizely obrovské finance. Dokázat to nemůže, proto vydává svůj názor, na který má nárok, jak všem ohnivě zvěstoval, jen za jeho názor, přičemž si neuvědomuje, že záměrná a očividná lež není názor.

Obviňuje pana Dvořáka ze všeho možného nekalého a předvádí na zasedání Rady a v poslanecké sněmovně otočky, které by mu i leckterý Derviš smutně záviděl. Na zvídavý dotaz z parlamentního publika, co stojí za jeho obrácením na nevíru v ředitele Dvořáka, Kratochvíl blábolí, že se projeviti nemohl, že by ho ostatní skoro jistě z Rady vyloučili a že raději mlčel a splétal zatím klubko svárů.

Vítězný Květen se blíží, aneb Dvořáku, Dvořáku, už to máš ušito. Vítězný Květen přinese, jako kdysi porážku zla, i dnes vítězství nad jhem mainstreamu a západních zlořádných kejklí. Šeříkovou Prahou si to bude slavnostně svištět rudý tank s Lipovskou, Matochou a Xaverem, pokud se tam vmáčkne, pálit bude Bobošíková a pilotovat a řadit Jirka Mluvčí.

Dle platných zákonů pan Dvořák nic neporušuje, na rozdíl od některých radních kritiků to jen Lipovská střílí pitomost za hloupostí.

Kovaná svazačka Bobošíková láteří jako nadšený „jézéďák“ v padesátkách při vychvalování sovětského zázračného kolchozu a Lipovská to pak papouškuje dál a výš. Z diskuse plynně přejde k usnesení a podřízení členové nadšeně, protože mají dobře zkonstruovanou většinu, souhlasí.

Ředitel Dvořák ohledně firmy Gopas sám referoval, vícekrát podával vysvětlení, tudíž lze zatím věřit tomu, že k žádnému poškozování ČT nedochází. Čemuž ovšem tribunál u Bobošíků v pobočce zásilkovny nevěří a naopak to bere jako určitou formu doznání, k čemu, to se teprve uvidí.

Narativ o zvýhodňování TV Nova a O2 jsou z říše „Bobovizí“. Zablokovaná většinově totalitní poslanecká sněmovna tak dál trapně snáší skutky a podlosti Zemákyň. Mlčí, neslyší zlo, nevidí zlo a zlo činí, když opomíjí výzvy odborníků k odvolání Lipovské, Matochy a Xavera. Navíc se už mnozí z nedemokratických stran moc těší na další seznam pána Berkovce.

Do rady, kolegové a kamarádi. Aby nebyl Matocha sám, doptal u spřátelených poslanců dalšího do radní party. Brozda nejprve neprošel do nové dozorčí komise Rady ČT, kterou, vždy loajální nejmenovaný výše uvedený člen, nechal náhle a zmateně zrušit, ale to poctivé hochy, dbající o blaho „Anostátu“, nemůže přeci zastavit.

A tak nelkáme příliš na neúspěch v dozorčí komisi a jdeme dál do dalších kol boje a tam Brozdu prohlasujem, samozřejmě po demokraticku.

Ideově a názorově je správně ukotven a kariéra v Radě ČT jej už nemine, jémine. Brozda, vědom si povinnosti, sám požádal vlastní spolek o „brozdozdání“ a jdeme do poslanecké sněmovny, kde Standa Berkovec už ví, po předchozí minele, jak na to.

Přidal se k dalším nadějným velikánům a mediálním odborníkům, jako je pan Černocký alias Agent Kremlu a odborník na „židoliberalismus“, kterého si prosadili hoši od Okamury.

Pan Pernes, ten je velmi nadějná, řádně politicky vyškolená kapacita a ani ten „zbraňonoš“ nevypadá špatně. Ještě k nim můžeme přidat jistoty v podobě pánů Váni a Kratochvíla. Bude to u poslanců ANO, ČSSD, Trikolóry (co je vlastně s Vaškem mladším) a rudých či hnědých“ Kremlinů“ složitý a zákeřný boj o dominanci. Česká televize, to už nebude mainstrem, bude z ní maelström, ve kterém se bývalí spojenci budou topit navzájem.

Paní Bobošíková na svém youtubovském kanále zvaném „Bobovize“ obviní pana Dvořáka a za necelý týden poté její pomocná síla, pod pláštíkem policie, to samé obvinění předestře užaslé Radě ČT, která o tom nic neví, protože „Bobovizi“ ku své škodě nesleduje a zřejmě nevnímá ani poslední vystoupení paní Lipovské, ale to tam ještě neměla policii.

Kdyby sledovali, nemusela by policie doprovázet paní Lipovskou do sídla Antikrista.

Kdysi podobně při krizi v ČT kráčela i paní Bobošíková, než neslavně odtančila ke komunistům. Lipovská na veřejném zasedání Rady ČT bezelstně přednáší její typickou dikcí výmysly a zkazky z „prostitutu svobody a demokracie“.

Pokud Dvořák daní v Nizozemí, pak je nutné se ptát, zda to dělá protizákonně, nebo zda tak činí na základě zákonů České republiky. Pokud u Bobošíků doma platí zákon o tom, že nesmí někdo s někým vlastnit firmu, tak je to smutné, ale v reálu to tak nefunguje.

Radou ČT to nekončí. Bobošíková a její Lipovská obtěžují už nejenom ústavní soudce, teď pálí voňavé projektily i do řad bezpečnostního výboru poslanecké sněmovny, žalují premiérovi a donášejí na Bezpečnostní radu státu.

V aktuálním dílu „Bobovize“ paní Bobošíková tragikomickým hláskem odhaluje další nuance kolosálního Spiknutí, kde Dvořákovi hackeři školí státní hackery za obrovské státní „bambilióny“. Paní Lipovská v zastoupení paní Bobošíkové si asi přejí, aby českým firmám a státním institucím radily jen a jen společnosti ruské, protože pak by s „háčkováním“ českých nemocnic (navíc v době covidové) a dalších důležitých infrastruktur neměli v Kremlu tolik práce a námahy.

Doporučuji zhlédnout a možná i shlédnout pořad paní Bobošíkové, kdy „shledovatel“ plný dojmů okamžitě zatouží po resuscitaci Nedělní chvilky poezie. Vypadá to na pověstný Kolo kolo mlýnský, oznamovatelky se obracejí na místa, kterým vládnou právě ti, již do Rady ČT dosadili pověstné trio Matocha, Lipovská Xaver.

Vzhlíží k těm, kteří si žalostně přejí, aby Česká televize spadla do stejné žumpy, v níž si už rochní a pomlaskávají veřejnoprávní média maďarská a polská. Místo příhod Pata a Mata se natáčejí Příběhy Jany a Hany. První díl už možná točily, když v době vrcholící pandemie covidu 19 výrazně skrytě „procházkovaly“ kolem poslanecké sněmovny a rozhodně tam nenavštěvovaly poslanecké kanceláře, v kterých se kují pikle, bohužel už jen obvyklé, s předem vybranými kandidáty do nové progresívní Rady ČT.

A pak se už už jistě dočkáme i slavnostního okamžiku, kdy paní Zhrzená otevírá dveře její a jen její kanceláře ředitelky České televize. Na stěně visí portrét jejího a jen jejího Gustáva Husáka. Na stole čeká připraveno rudé šarlatové tlačítko, kterým se nezvratně přepne vysílání České televize do „vysírání“ v ruštině a texty se přelijí do nesrozumitelné azbuky.

 Petr Haraším, Orlová

Čerpáno z veřejných zdrojů z pohledu nevidomého.




0
Vytisknout
2654

Diskuse

Obsah vydání | 15. 4. 2021