KHB

17. 6. 2021 / Beno Trávníček

čas čtení 1 minuta

Na podzim oslavíme 200 let od narození Karla Havlíčka z Borové u Havlíčkova Brodu. Město Havlíčkův Brod, dříve Německý Brod a ještě dříve Brod rytíře z Boží milosti Smila z Lichtenburka si zdánlivě svého nejznámějšího literáta váží (ostatně se po něm pojmenovalo), ale často přemýšlím, zda je to tak skutečně a jak by to asi fungovalo, kdyby Havlíček byl dnes mezi námi.

Zda by opět chodil kouřit lulku do trafiky na vrchu náměstí (kterou znal dobře už on), aby si postýskal hodné majitelce, že po návratu z Brixenu se s ním ve městě skoro nikdo nezastaví, skoro nikdo nepromluví... a že je tedy velmi smutný muž.

Nebo - co by se dělo, až by začal rozprávět či psát o své deziluzi z cesty do Ruska.

Nebo – jak by reagovalo jeho okolí, až by zase nějaké bohaté místní rodině vrátil dceru, kterou chtěl původně požádat o ruku (Fany Weidenhofferová), protože by po něm ta rodina chtěla, aby se nejprve stal řádně zajištěnou partií – nejlépe úředníkem pod penzí.

Možná by seděl na Borech?

Možná by byl našim jediným politickým vězněm a disidentem jedenadvacátého století?

Možná by mu zase zakázali noviny - pak další a další.

Kdybyste měli cestu – zastavte se u nás v Brodě. Uprostřed úžasného parku „Budoucnost“ vám pokyne k odvaze gigantická socha Karla Havlíčka. Třeba vám to pomůže, třeba vás to povzbudí, třeba jen pobudete v zeleném ráji, který na konci 19. století založil okrašlovací spolek Budoucnost. Ten se znovu péčí ochotných lidí narodil v roce 2010 i proto, že čas nutné péče o věci veřejné nikdy nekončí.


1
Vytisknout
20646

Diskuse

Obsah vydání | 22. 6. 2021