Jak funkční je český stát

14. 7. 2021 / Jiří Hlavenka

čas čtení 3 minuty
- Jak je možné, že se v ČR klidně léta propíralo obrovské množství špinavých peněz, když je to v EU nejpřísněji zakázaný projev zločinnosti?

Kdybych před týdnem chtěl být hodně velký Baron Prášil a vyprávět historku, které by zaručeně nikdo neuvěřil, zněla by asi takto: "Milé děti, tak si představte, že v této zemi drobný živnostníček z obce Valtířov poblíž Ústí nad Labem nanosil do pražské pobočky banky celkem devadesát miliard korun, navíc v cizí měně, vždycky přijel s kufříčkem z Ústí vlakem, šel do pobočky, tam to uložil na svůj účet, hned zase vybral a odjel zpět; žil na okraji obce v malém rodinném domku. Tak to dělal patnáct let a NIKDO SI TOHO NEVŠIML". Strejdo, ty jsi ale sedmilhář!

Existují zákony, pravidla a opatření proti praní špinavých peněz (AML, Anti Money Laundering). Jsou to jedna z nejpřísnějších opatření vůbec a zahrnují nejen zákony, ale i technické prostředky, tedy například automatická hlášení větších finančních transakcí a jejich následnou POVINNOU kontrolu, jak zevnitř banky, tak ze strany centrálních bank, tak ze strany finančních institucí státu. (Zapomeňte na "bankovní tajemství", dávno neexistuje). Obzvláště přísně se hlídá předávání peněz v hotovosti, protože toto je typická doména organizovaného zločinu: v prostituci, drogách, vydírání, krádežích, pašování atd. se jaksi faktury nevystavují, takže zbývá igelitka. Zabránění praní špinavých peněz je nejúčinnějším prostředkem boje proti organizovanému zločinu vůbec, proto se na to klade takový důraz.

U nás např. platí u hotovostních převodech zákonné omezení na částku 270 000 Kč: cokoli víc je možné bez kontrol převést pouze bezhotovostně, tedy z účtu na účet. (Toto omezení platí od roku 2004, částka byla původně 15 000 EUR, postupně klesá. Pokud by chtěl někdo navkládat 90 miliard po částkách menších, aby to bylo legální, musel by do banky nakráčet přesně dvěstětisíckrát!

Fakticky v každé rozumné bance, pokud se tam začne něco takového dít, se zuřivě rozblikají úplně všechny červené kontrolky na velínu, co jich tam mají: nahlášení, kontrola, prokázání původu ukládaných peněz, hlášení FAÚ, hlášení ČNB, nastupuje NCOZ a tak dále. Sumy jsou v tomto případě tak ohromující a tak se vymykající běžnému i neběžnému chodu banky (šlo pokaždé o 100 mil. Kč v kufříku!) že je nemožné, aby to "uniklo pozornosti" - tedy mohu si dovolit drze prohlásit, že to mělo krytí z hodně vysokých míst dotyčné rakouské banky. Mimochodem, udává se, že když se při praní špinavých peněz podaří udělat ze dvou korun špinavých jedna čistá, tak je to úspěch. Zbytek padne na tzv. transakční náklady, typicky na úplatky a provize.

Právě tak to je ale selhání na úrovni kontrolních systému centrální banky a státu, což je o to horší. Vždyť převedená částka zhruba odpovídá schodku rozpočtu celé České republiky... Ale vám ta směnárnička v Ústí pěkně šlape, pane Vondráčku!

To že součástí - dovolím si opět drze prohlásit že původcem - těchto igelitkových peněz jsou ruští kvazipodnikatelé sídlící v ČR a že to kontrolní útvary dobře věděly, to vám raději ani neřeknu, protože byste mně příště už nevěřili ani kolikátého je.

-1
Vytisknout
2752

Diskuse

Obsah vydání | 20. 7. 2021