Aliance za dětská práva konstatuje nedostatek pokroku před zasedáním výboru OSN

11. 9. 2021

čas čtení 3 minuty
Pozn. JČ: Včera jsme viděli u řeky Berounky, jak otec křičí na asi dvouletého chlapce. Neuvěřitelná scéna.

* * *

Česká Aliance za dětská práva vykreslila bezútěšný obraz ve své alternativní zprávě předložené Výboru OSN pro práva dítěte, který 6. a 7. září projednal s delegací české vlády pravidelné zprávy o provádění Úmluvy o právech dítěte v České republice.

Aliance, která je členem střechové evropské organizace Eurochild, ve zprávě zdůrazňuje, že téměř žádné z 88 doporučení výboru UNCRC pro Českou republiku schválených v srpnu 2011 nebylo naplněno. Důvodem je, stejně jako v některých jiných zemích v regionu východní Evropy, přetrvávající nálada proti právům dětí ve velké části společnosti. Alternativní zpráva prohlašuje, že „práva dětí nejsou uznávána a děti jsou buď považovány za majetek svých rodičů, do něhož stát nemá právo zasahovat, nebo požaduje kodifikaci a vymáhání „povinností dětí“.

Zdroj v angličtině ZDE

 

Dne 1. června 2020 předseda vlády Andrej Babiš českým dětem veřejně slíbil zřízení Instituce Ochránce práv dětí (ombudsmana pro děti) a předložil příslušný návrh zákona parlamentu. Návrh byl nebyl ani projednán kvůli politickému boji mezi vládní koalicí a opozicí v parlamentu před parlamentními volbami 2021. Jelikož chybí instituce Ochránce práv dětí, nemá kdo monitorovat provádění Úmluvy. Národní střešní nestátní organizace (Aliance pro práva dětí) tuto roli převzala, avšak bez jakékoli finanční podpory ze strany státu. Stávající zákon o Veřejném ochránci práv nezahrnuje sledování plnění Úmluvy o právech dítěte ani možnost ochrany práv dětí před chybami samosprávných orgánů (obcí a krajů) nebo zastupování zájmů dětí v soudních řízeních, například před Ústavním soudem.

Riziko odstoupení od Istanbulské úmluvy

Předseda Aliance Miroslav Prokeš také poukázal na to, že již v roce 2011 ženevský Výbor pro práva dítěte naléhal na Českou republiku, aby čelila ve společnosti rozšířené toleranci k tělesnému trestání dětí, a to prostřednictvím aktivit, jako jsou programy pro zvyšování povědomí veřejnosti, s cílem podpořit rodiče při využívání alternativních výchovných opatření v souladu s prosazováním důstojnosti dítěte. V této souvislosti Výbor rovněž požadoval, aby byl zajištěn zákaz tělesných trestů ve všech prostředích, včetně rodiny. Smutnou skutečností však je, že v České republice nebyla ratifikována Úmluva Rady Evropy o předcházení násilí na ženách a domácímu násilí (Istanbulská úmluva) a na stole jsou návrhy na odstoupení od ní.

Nedávná praxe bohužel ukazuje, že omezení v důsledku pandemie koronaviru, včetně distanční výuky, práce z domova, výrazné ztráty příjmu, zákazu návštěvy příbuzných v sociálních zařízeních a věznicích, nedostupnosti nebo snížené dostupnosti psychologů a psychiatrů, zvyšují napětí v rodinách a vedla ke zvýšení výskytu domácího násilí a četnosti duševních poruch u dospělých i dětí. Odhaduje se, že zatímco dříve potřebovalo takovou podporu před nástupem pandemie asi 20 procent populace, během pandemie se tento počet zvýšil ke 30 procentům.

Bližší informace: Miroslav Prokeš, Aliance pro práva dítěte, detskaprava@seznam.cz

0
Vytisknout
3119

Diskuse

Obsah vydání | 17. 9. 2021