Nedaj-li medaili?

16. 10. 2021 / Oldřich Maděra

čas čtení 14 minut
Výsměch platným normám ČSN, Energetickému zákonu a Zákonu o veřejných informacích

Je to již téměř čtyři měsíce, co tornádo těžce postihlo oblast Hrušek, Moravské Nové Vsi, Mikulčic a Hodonína. Stát v první etapě zorganizoval pomoc prostřednictvím Policie, Hasičského sboru, Armády ČR a některých dalších ministerstev, institucí a složek. Pomáhalo velké množství dobrovolníků z nejrůznějších stran republiky. Díky jim všem za to. Po té však všichni postupně odešli a zbyla jen pachuť, protože stát se dodnes nezmohl na nějakou další organizovanou pomoc postiženým. Dodnes zde velké množství lidí strádá a zima je před námi.


 

V té oblasti spadlo i vedení zvn 400 kV V 497 Sokolnice – Stupava (SR). Na jeho místě byla postavena náhradní přenosová soustava (NPT), která porušila snad všechny bezpečností předpisy pro stavbu vedení zvn. Upozornil jsem na to v celé řadě článků. Pikantní na tom je to, že to vedení nemá nic společného s tou postiženou oblastí, protože ji elektřinou nenapájí. To vedení slouží více méně jen k vývozu čisté elektrické energie z jaderné elektrárny Dukovany na Slovensko.

Náhradní přenosová soustava bezprostředně mnoha způsoby ohrožuje obyvatele té postižené oblasti a motoristy na dálnici D2. Zima je před námi a nic se tam neděje. Obrátil jsem se celou řadou dopisů na ČEPS a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a to mi odpovědělo, že všechno je v pořádku, že mají na to expertní zprávu od EGÚ HV Laboratory. Dobře, požádal jsem tedy ČEPS, aby mi tu zprávu podle zákona o veřejném přístupu k informacím zaslal. ČEPS mi odpověděl, že ta zpráva je tajná. Proti tomuto jsem se v zákonné lhůtě odvolal dopisem viz níže.

To vše je podle mého názoru výsměch platným ČSN normám, Energetickému zákonu a Zákonu o veřejných informacích. Máme všechny normy a zákony k dispozici, ale státní instituce je dokáží překroutit ve svůj prospěch tak, že z nich nic nezbude. Každé malé dítě v šesté třídě základní školy dokáže spočítat, že pokud proteče odporem 10 ohmů proud 10 000 ampér, tak to na tom odporu vyvolá napětí 100 000 voltů nebo-li 100 kilovoltů (Ohmův zákon). Takové napětí se při poruše izolace bude vyskytovat v okolí postiženého stožáru NPT. ČEPS ani MPO, se stovkami zaměstnanců, tento prostý výpočet však nedokáží, protože jinak by se nechovaly tak, jak se chovají.

Velmi si vážím Police ČR, Hasičského sboru a Armády ČR. Všichni jistě odvedli mnoho obětavé práce nad rámec svých běžných služebních povinností při pomoci té postižené oblasti. Byl jsem však poněkud překvapen, když jsem dozvěděl, že ČEPS, a.s., dne 12.10.2021 za přítomnosti ministra Havlíčka (MPO) udělila medaile za bezpečnost v Míčovně Pražského hradu vybraným zástupcům všech těchto složek. Při tom, jakým způsobem obě tyto státní instituce dodnes porušují platné normy a zákony z oblasti bezpečnosti, mi to tak trochu připadá jako výsměch tomu úsilí, co tyto složky pravidelně odvádí pro nás pro všechny. To by si snad ČEPS a MPO měly raději samy sobě udělit medaile za pohrdání bezpečností.

Obecně si nemyslím, že operátor přenosové soustavy ČEPS a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) jsou ty správné instituce, které by měly vyznamenávat Polici ČR, Hasičský sbor a Armádu ČR. To jim podle mého názoru nepřísluší a to zejména v případě, pokud samy mají, co se týče bezpečnosti, máslo na hlavě. Obě výše jmenované instituce by se měly zejména postarat o to, aby naše přenosová soustava byla bezpečná. Jinak to vše působí poněkud komicky a trapně a snižuje to hodnotu velmi dobré práce těch složek, které vyznamenaly.

Nezbývá než si vzpomenout na film Anton Špelec, ostrostřelec, režiséra Martina Friče z roku 1932 s Vlastou Burianem v hlavní roli a na scénku Nedaj-li medaili? Nezdá se Vám, že ta scénka je opravdu nadčasová?







ČEPS, a.s.
Elektrárenská 774/2
101 52 Praha 10
datovou schránkou seccdqd


Naše zn.:
M103 213 DOP06    V Brně dne 15. 10. 2021  

Věc: Odvolání proti rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace


Žadatelka Maděra, s.r.o., IČO 45474915, se sídlem Vychodilova 2524/8, Žabovřesky, 616 00 Brno, ID datové schránky 9pgjpt9, zaslala společnosti ČEPS, a.s., dne 12. 9. 2021 žádost o poskytnutí expertní zprávy vypracované společností EGU HV Laboratory, a.s., s názvem „Zajištění bezpečného dotykového a krokového napětí pro náhradní přenosovou trasu (NPT) vedení V497 v úseku mezi podpěrnými body č. 142–151 v souladu s platnými normami“ [příloha 1].

Společnost ČEPS dne 30. 9. 2021 vydala přípis [příloha 2], který má povahu rozhodnutí o odepření informace ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí („ZIŽP“). Poskytnutí zprávy bylo odepřeno ze tří důvodů:

  1.  Žádost se týká prvků kritické infrastruktury podle § 2 písm. g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

   2.  Jedná se o chráněné informace ve smyslu § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

  3.  Ve věci probíhá trestní řízení vedené Krajským ředitelstvím Policie Jihomoravského kraje.

Žadatelka tímto podává proti tomuto rozhodnutí v zákonné lhůtě 15 dní odvolání, a to z následujících důvodů.

Právo na informace o životním prostředí patří v každé moderní otevřené demokratické společnosti mezi jedno ze základních ústavních práv a jako takové je i přímo uvedeno v čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod:

„Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.“

Česká republika je v této oblasti také vázána mezinárodní Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“), která pro ČR vstoupila v platnost dne 4. 10. 2004, a dále směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS.

Tyto prameny jsou do právního řádu České republiky zapracovány výše uvedeným zákonem  č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí („ZIŽP“).

Nyní specificky k jednotlivým bodům napadaného rozhodnutí.

1. Kritická infrastruktura podle krizového zákona

ZIŽP uvádí v § 8 odst. 1 až 3 výčet specifických důvodů pro omezení základního ústavního práva na přístup k informacím o životním prostředí. Ochrana kritické infrastruktury mezi těmito důvody není uvedena. Krizový zákon omezuje v § 27 odst. 8 přístup k informacím pro tzv. zvláštní skutečnosti definované v § 27 odst. 1 jako:

„údaje z oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení“.

Dokumenty obsahující zvláštní skutečnosti však musí být jako takové označeny buď přímo orgánem krizového řízení podle § 27 odst. 2, nebo podle odst. 3 právnickými osobami „po projednání s příslušným orgánem krizového řízení“. Společnost ČEPS neuvedla, že by požadovaná expertní zpráva byla zvláštní skutečností podle krizového zákona. Žadatelka se tedy domnívá, že tato ustanovení krizového zákona se na expertní zprávu nevztahují. Společnost ČEPS přitom neuvedla ani žádná jiná ustanovení, která by pro kritickou infrastrukturu nějakým způsobem omezila základní ústavní právo na informace o životním prostředí.

2. Chráněné informace podle energetického zákona

Energetický zákon v § 2 odst. 1 písm. d) definuje chráněné informace jako:

„informace v jakékoliv podobě, která má charakter obchodního tajemství nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru obchodního, technického nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence, která není veřejně dostupná“

ZIŽP pojem chráněné informace nezná, ve výčtu obligatorních důvodů pro odepření informací v § 8 odst. 1 však uvádí předpisy:

„a) o ochraně utajovaných informací,

b) o ochraně osobních nebo individuálních údajů a o ochraně osobnosti,

c) o ochraně duševního vlastnictví,

d) o ochraně obchodního tajemství.“


Informace tohoto charakteru jsou zjevně chráněnými informacemi podle energetického zákona. Společnost ČEPS neuvedla, a žadatelka považuje za nepravděpodobné, že by expertní zpráva obsahovala utajované informace nebo osobní údaje. Pokud expertní zpráva obsahuje nějaké duševní vlastnictví ve smyslu pozn. 8 ZIŽP, t.j. zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., je možné tyto specifické informace vyloučit podle § 8 odst. 6 ZIŽP a poskytnout zbytek zprávy, nejedná se tedy rozhodně důvod pro odepření zprávy jako celku.

U obchodního tajemství je pak nutné vzít v potaz § 8 odst. 4 ZIŽP, který obsahuje výjimky z ochrany obchodní tajemství, pokud se požadovaná informace „týká působení provozní činnosti podnikatele na životní prostředí“ nebo „hrozí bezprostřední ohrožení lidského zdraví a životního prostředí“. Obě podmínky byly v případě expertní zprávy splněné. Kroková a dotyková elektrická napětí uvedená v názvu zprávy jsou složkou životního prostředí ve smyslu § 2 písm. a bodu 3 ZIŽP. Expertní zpráva jako celek zjevně posuzuje vliv dočasné stavby NPT na tuto složku ve smyslu § 2 písm. a) bodu 5 a jedná se navíc o zprávu „o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí“ dle § 2 písm. a) bodu 10.

Co se týče bezprostředního ohrožení lidského zdraví, žadatelka si nejdříve dovoluje uvést některá základní parametry této NPT 400 kV. Fotografie NPT, které má žadatelka k dispozici, jasně prokazují, že NPT byla provedena bez zemního lana. Z fotografií je dále možné odhadnout, že odpor uzemnění podpěrných bodů vzhledem k použitým zemničům a typické vodivosti písčité půdy v této lokalitě je řádově 10 Ω. Z informací zveřejňovaných společností ČEPS lze dále dovodit, že zkratový proud v místě NPT bude více než 10 kA. Z těchto parametrů pak jednoznačně vyplývá, že v případě poruchy na NPT nebo zásahu bleskem dojde v místě poruchy ke zvýšení potenciálu země v řádu stovek kilovoltů. Dále je zřejmé, že tento elektrický potenciál se od místa poruchy rozšíří do značné vzdálenosti, protože platí, že zvýšení potenciálu země klesá nepřímo úměrně se vzdáleností od místa poruchy. Vzhledem k výši potenciálu země v místě poruchy (stovky kilovoltů) tedy porucha na NPT způsobí značné zvýšení potenciálu země v řádu kilovoltů až do vzdálenosti stovky metrů od místa poruchy, a za určitých podmínek tak může způsobit úraz nebo dokonce smrt osob, které se v této široké lokalitě v okolí NPT budou vyskytovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom žadatelku nedávno informovalo [příloha 3], že

„zahájení opravy vedení V497 ČEPS předpokládá během října 2021 a odstranění náhradní přenosové trasy následně během ledna 2022“


Je zřejmé, že během stavby nového vedení V497 se v blízkosti trasy NPT budou pohybovat pracovníci stavitele a hrozí tedy jejich bezprostřední ohrožení.

3. Trestní řízení

ZIŽP v § 8 odst. 2 písm. c) stanovuje fakultativní omezení přístupu k informacím v připadě, že se jedná o informace opatřované „v rámci přípravného řízení (vyšetřování) v trestních věcech“. Společnost ČEPS není orgánem činným v trestním řízení a neuvedla ani, že by tuto expertní zprávu nechala vypracovat pro některý z orgánů v rámci vyšetřování na základě jeho specifické žádosti nebo pověření. Expertní zpráva vznikla až po zahájení vyšetřování, nejedná se tedy ani o písemný důkaz z doby, kdy byl případný trestný čin spáchaný. Společnost ČEPS expertní zprávu sama poměrně detailně rozebírala ve své tiskové zprávě z 10. 9. 2021, nemůže tedy argumentovat, že by se jednalo o dokument, jehož celý obsah je tajený z důvodu ochrany vyšetřování. Jako poslední a klíčový argument žadatelka uvádí, že Nejvyšší správní soud („NSS“) ve své rozhodovací praxi zdůrazňuje, že jelikož se jedná o omezení fakultativní, povinný subjekt musí vždy zvážit, zda skutečně poskytnutí informace může ohrozit účel trestního řízení (viz rozsudek NSS ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 As 97/2009 – 119 a rozsudek NSS ze dne 1. 12. 2010, č. j. 1 As 44/2010 – 103). Napadané rozhodnutí neobsahuje v tomto bodě žádné zdůvodnění a je tedy nepřezkoumatelné.

Žadatelka se na základě výše uvedených argumentů domnívá, že všechny tři důvody pro odepření informace jsou nezákonné a žádá nadřízený správní orgán, kterým je v tomto případě Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby v této věci zjednal nápravu a zajistil poskytnutí požadované expertní zprávy.

    Ing. Oldřich Maděra
    MADĚRA, spol. s r.o.
    jednatel

Přílohy:

    Žádost o poskytnutí informací ze dne 12. 9. 2021

    Rozhodnutí o odepření informace ze dne 30. 9. 2021

    Odpověď MPO z 6. 10. 2021 na otevřený dopis ministrovi průmyslu

1
Vytisknout
2446

Diskuse

Obsah vydání | 19. 10. 2021