Turecko studuje pět možných cílů nové ofenzívy v Sýrii

1. 11. 2021

čas čtení 4 minuty
  • Erdogan chce vést prezidentskou kampaň formou vojenského tažení v Sýrii. Podmínky pro něj však nejsou příznivé. 

Turecko vystupňovalo vojenskou aktivitu v Sýrii poté, co parlament prodloužil vládní mandát pro přeshraniční operace. Přesto se však zdá, že bez souhlasu Washingtonu a Moskvy je taková operace nepravděpodobná, upozorňuje Fehim Tastekin.

Turecký prezident Erdogan možná počítá s nacionalismem coby způsobem, jak před prezidentskými volbami v roce 2023 obejít prohlubující se ekonomické a politické problémy. Ankara vystupňovala vojenskou přítomnost v Sýrii kvůli potenciálnímu novému nájezdu, když parlament prodloužil mandát k přeshraniční operaci o dva roky.

Hlavní opoziční strana CHP poprvé hlasovala proti prodloužení, spolu s prokurdskou Demokratickou stranou. Na rozdíl od předchozích prodlužování o rok toho vládě poskytuje 24 měsíců a podle obou stran jde o Erdoganův předvolební kalkul.

Všechny části Sýrie s přítomností Američany podporovaných kurdských jednotek a jejich odnoží jsou označeny za oblasti, kde eskaluje "hrozba terorismu".

Kromě parlamentního mandátu by ale potenciální operace také potřebovala zelenou z Washingtonu a Moskvy. Jenže i bez tohoto schválení už Ankara mobilizuje jednotky, jako by operace byla na spadnutí.

Podle tureckých provládních médií velitelé Tureckem podporovaných povstaleckých skupin v Sýrii byli sezváni do Ankary a poučeni o "taktice a strategii čtvrtého vojenského tažení v Sýrii", jehož by se mělo účastnit 35 000 vojáků postupující ze dvou hlavních směrů.

Čtyři cílové oblasti údajně zahrnují Tal Rifát a Manbídž v severní části governorátu Aleppo a Ajn Issu a Tal Tamir východně od řeky Eufrat. Ankara údajně také zvažuje rozšíření ofenzívy o město Kobani na turecké hranici, aby přerušila spojení mezi [hlavním městem kurdského protostátu v Sýrii] Kámišlím a Manbídžem a spojila oblasti kontrolované protureckými povstalci obsazené během předchozích útočných operací.

Operace by měla zajistit více jak dvě třetiny z 910 km dlouhé hranice se Sýrií.

Turecko dále posílilo vojenskou přítomnost v oblasti Marey, kde začátkem října raketový útok zabil dva turecké vojáky. V minulém týdnu odjely do této oblasti tři konvoje s posilami, naposledy 26. října.

Podle organizace Syrian Observatory for Human Rights po záříjovém summitu Erdogan-Putin v Soči počet vojenských vozidel vypravených z Turecka do Sýrie dosáhl 555. Potenciální oblastí zájmu je především hora Džebel Zavíja, kde by se potenciální syrská režimní ofenzíva mohla pokusit o znovuobsazení kriticky důležité dálnice M4.

Je tedy možné, že turecké posily mají spíše odstrašit potenciální syrský útok podporovaný Ruskem než připravit tureckou ofenzívu. Podle syrských povstalců byla na několika místech vyhlášena bezprecedentní pohotovost.

Ovšem jiné vojenské aktivity odpovídají spíše ofenzívě. Turecko například od 22. října převáží do oblasti Tal Abjádu obrněná vozidla a těžkou techniku.

Mezitím se ruské nálety rozšířily k turecké hranici a kromě posil pro základny Tal Rifát a Minnig byly vyslány další jednotky i do severního Aleppa. Zde byly údajně vládní syrské jednotky uvedeny do bojové pohotovosti a došlo ke zrušení všech dovolených.

Turecko údajně nabízí Moskvě zrušení části pozorovacích stanovišť jižně od dálnice M4 výměnou za svolení použít syrský vzdušný prostor.

Zdá se také, že se Ankaře nepodařilo dosáhnout dohody s Washingtonem. Očekává se, že Erdogan bude téma diskutovat s Bidenem v kuloárech konference COP26 v Glasgowě.

Odhlédneme-li od vnějších faktorů, také domácí vyhlídky pro Erdogana nevypadají dobře. Co se týče vojenských záležitostí, opoziční strana CHP tradičně odráží signály z generálního štábu. Takže její odmítnutí podpořit prodloužení vojenského mandátu v Sýrii je důležitou známkou potíží v rámci establishmentu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
3156

Diskuse

Obsah vydání | 4. 11. 2021