Relativizace postavená na tvrzení "Čína jako USA" je už únavná

Práce pro think-tank totalitní země a zaměstnávání antisemity jako projevy "nezávislého vědeckého bádání"

10. 12. 2021 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

Akademie věd ČR se rozhodla odvolat z pozice vedoucího Centra globálních studií pana Hrubce. Učinila tak poté, kdy se ukázalo, že pan Hrubec zaměstnával na pořádání konferencí o Rusku a Číně Ladislava Zemánka, člověka odsouzeného za veřejné projevy antisemitismu, jenž v minulosti veřejně oslavoval autoritářské vedení Ruska a v minulosti se profiloval jako krajně levicový aktivista, který zřejmě vzhledem ke svému nativismu dokáže dost dobře navázat přátelství s krajně pravicovými populisty a demagogy. Vedle toho se ukázalo, že "výzkum" pana Hrubce spočívá v tom, co kolega Daniel Veselý nazývá "neortodoxním postojem". Podle toho, jaké texty zveřejňuje v propagandistickém čínském internetovém zdroji China Daily lze konstatovat, že neortodoxnost je ve skutečnosti naprostou nekritičností hraničící s adorací totalitního režimu.

Výše odkazovaný článek je odshora dolů souhrnem oslavných komplimentů vůči Číně a vůči čínskému režimu, od podpory multilateralismu, přes její mírovou roli až po modernizační snahy a udržitelný rozvoj. Pokud se takovým způsobem projevuje vědecký pracovník zaměstnávaný akademií věd, pak je to nikoliv otázka vědecká (článek je zcela nevědecký a propagandistický), ale doslova reputační. Upřímně si nedokážu představit dnešní české amerikanisty, kteří by se prezentovali podobným způsobem v amerických médiích. Jednoduše proto, že americká média by pravděpodobně o podobný blábol nejevily zájem a pak také proto, že rozdíl mezi totalitní propagandou demokratickým mediálním světem je v tom, že demokracie připouštím dokonce vyžaduje vnitřní kritiku, zatímco totalitní propaganda cokoliv takového vytěsňuje a trestá.


Představa Daniela Veselého o tom, že "zloděj volá chyťte zloděje", když server Aktuálně.cz upozorňuje na pozoruhodné vědecké počiny pana Hrubce, hraničí s útokem na akademickou svobodu, poukazuje na překvapivou absenci v chápání rozdílnosti mezi otevřenou spoluprací s totalitou a využíváním zdrojů jiných demokratických režimů. Jeho srovnání propagandisty Hrubce a projektu Sinopis, který kromě jiného využívá i finanční podpory ze strany americké nadace, lze těžko chápat jinak než jako relativizaci popírající rozdílnost politického zřízení a míry skutečné svobody, kterou taková spolupráce umožňuje. Osobně znám řadu projektů, které jsou podporovány ze strany amerických partnerů a doposud jsem se nesetkal s tím, že by pracovaly na zadání nebo se jakékoliv musely přizpůsobovat potřebám vykreslovat obraz USA jako bezchybný a jedinečný. 

Představa Daniela Veselého, že čínský think-tank bude možné jednoduše dekonspirovat na úroveň důkazů o napojení na čínské zpravodajské služby, opět popírá skutečnost, že země jako Čína nemá žádné oficiální nezávislé instituce, které by umožňovaly svobodu bádání a kritickou analýzu vnitřních záležitostí Číny. Pouze takové instituce, které spadají do více či méně přímé podřízenosti komunistické strany Číny. Ten rozdíl je zcela jasný a sveřepá snaha o to být za každou cenu kritický vůči USA a přitom se dostávat do pozice obhajoby otevřených propagandistů totalitních režimů ukazuje na neochotou pochopit, že "multilateralismus" v pojetí Číny znamená potřebu nenechat se jakkoliv kritizovat za brutální porušování lidských práv, snahu korumpovat a ekonomicky okupovat chudší země a vynucovat si prostřednictvím mocenských nástrojů poslušnost všech, které chce pohltit.

Skutečnost, že Daniel Veselý v podstatě opakuje totéž, co už před ním popsal vydavatel Literárních novin (Číně otevřeně nakloněných) na Parlamentních listech, nepřidává na kredibilitě celé kritiky. 

Pozn. autora: Výroční zpráva projektu Sinopsis (2020) vyjmenovává partnery a dárce, jejich souhrn ukazuje na diverzifikovanou podporu ze zahraničí i z domácích zdrojů.

-1
Vytisknout
4984

Diskuse

Obsah vydání | 14. 12. 2021