Pozor, aby protiočkovací hnutí nezlikvidovalo demokracii
20. 12. 2021
čas čtení
13 minut
Jan Čulík:
Richard Vlasák:
Hezký
dobrý den vám i divákům Britských listů. To, co bychom měli dělat,
doporučuje se očkování a já se k tomuto doporučení samozřejmě rád
připojuji. Ovšem mě z hlediska teologického jako člověka, který má na
starosti evangelický sbor, farnost nebo také dneska se rádo říká
komunitu, tak něco zajímá ještě z jiného úhlu pohledu. A sice jak se
mění nálady ve společnosti a jako teolog musím sledovat, kam se vlastně
společnost svými myšlenkami ubírá. A některé jevy, které sleduji v té
scéně proti očkování, ve mně vyvolávají velkou pozornost a řekl bych i
poněkud obavy ohledně prolínání několika různých světů, které jsme ještě
před chvílí, před pár lety nechápali, že by se někdy mohly spojit. A to
musím z hlediska teologického samozřejmě sledovat a reflektovat. Vnímat
to. Dávat si na to pozor.
Jan Čulík:
Zajímavá věc je, že v nedávném rozhovoru s matematikem Reném Levinským jsme se právě taky zmínili o těch antivaxerech a on tedy zaprvé poukázal na studii Daniela Prokopa, že těch opravdu tvrdých antivaxerů je v české společnosti jenom deset procent, takže to je docela do určité míry dobrá zpráva. Ale chtěl jsem se vás zeptat, pane Vlasáku, on - a to byl první člověk, který se o něčem takovém zmínil - poukázal na to, že k očkování lidi nepřesvědčíte, když jim budete v televizi říkat, že se mají očkovat, ale že tady tohle je obrovský úkol pro občanskou společnost, a citoval situaci z německých Brém, kde kdykoliv, jak říkal, se objeví ohnisko nákazy, tak lidi jdou do komunity, hovoří s předáky komunity, hovoří s náboženskými představiteli všech různých věr, hovoří s lidmi, kteří se starají o chudé lidi, a tak dále. A že tohle se dá vyřešit pouze mluvením s lidmi. Prý český Červený kříž tohle dělá strašně dobře s Romy. Co si o tom myslíte?
Richard Vlasák:
Já bych naprosto souhlasil, ovšem my si musíme uvědomit, že české prostředí je odlišné od toho prostředí, které je v Brémách. A já to prostředí Německa znám velice dobře, žil jsem několik let v Německu a právě to severní Německo mám, řekl bych, zažité pod kůží. Působil jsem jak v Greifswaldu, tak později ve Frísku, takže -
Jan Čulík:
Greifswald je na pobřeží Baltského moře, že?
Richard Vlasák:
Přesně tak. Takže sleduju tu situaci, informuji se a tak dále. A v čem je naše situace lepší? Lepší je v tom, jak říkáte, že těch antivaxerů je pouze oněch deset procent a to je dobře. Ovšem na obou stranách hranice sledujeme trendy, které jsou z hlediska vývoje společnosti nesmírně zajímavé a nebezpečné. To, co teď řeknu, musím dát do závorky. Musím říct, že ne každý, kdo se vzpírá očkování, je antivaxer. Ne každý, kdo se vzpírá očkování z nějakých různých důvodů, musí okamžitě tíhnout ke krajní pravici nebo dokonce k různým ezoterickým hnutím a tak dále. To nemohu říci. Ale jak na německé straně, tak i na české straně sledujeme pseudonáboženský jazyk u skupin lidí, kteří odmítají očkování a zároveň se pomalu, ale jistě hlásí k některým bodům postulátů, které bychom mohli nazvat jako krajně pravicové až neonacistické. Minimálně toto jsou jevy, které musíme vnímat velice důkladně. To jsou závažné jevy a v Německu na ně upozorňuje, nebo v Německu se jim už věnuje tamní tajná služba Bundesverfassungdienst, německá centrála -
Jan Čulík:
- na ochranu ústavy.
Richard Vlasák:
Na ochranu ústavy, přesně tak, a všímá si právě onoho prolínání těch ezoterických skupin lidí, kteří mají blízko k New Age, kteří mají blízko k některým alternativním způsobům medicíny a zároveň, k rétorice, která upozorňuje na sílu jedince, na árijskou rasu, na jevy, které jsme považovali dávno už za málo nebezpečné nebo natolik okrajové, že by se do normálního mainstreamu neměly dostat. Ale bohužel skrz tuhletu vlnu antivaxerství se do obecného diskurzu dostávají a vytvářejí nebezpečný mix, který ohrožuje německou společnost zevnitř. Ovšem myslím si stejně jako kolega Levínský, že to souvisí s tím, jakým způsobem reagují, jednají dané elity a jakou důvěru elity ve veřejném prostoru mají.
Jan Čulík:
Richard Vlasák:
Neřekl bych, že odborníků, ale tady jde o to, že díval jsem se na ta čísla toho odmítání vakcíny a zároveň jsem se díval i na čísla toho, jak se blíží jednotlivé kvóty těch lidí, kteří se nechali očkovat. A je zajímavé, to je zajímavý úkaz. Střední Evropa vykazuje právě onu nižší kvótu očkování oproti západní Evropě a o východní Evropě nemluvě. Tam je společnost úplně rozhašená. Ale střední Evropa, to znamená nejen české země, ale i jih Polska, Sasko, Bavorsko, Rakousko, Slovinsko, Maďarsko, Slovensko, to jsou země, které mají určitý společný kulturní kód, v němž důležitou roli hraje nedůvěra vůči autoritám, odmítání společenské hierarchie, což je dáno jakousi společnou historii této oblasti -
Jan Čulík:
To je docela zajímavé, já vás ještě přeruším, Matthew Rampley, což je univerzitní kunsthistorik původně z Newcastlu, teď žije a pracuje v Brně, dal na Twitter takovou fotografii toho, kde je to nejvíce postiženo, a poukázal na to: Podívejte se, kupodivu. Vždyť ona jsou tím covidem nejpostiženější území bývalého Rakouska-Uherska.
Richard Vlasák:
Přesně tak. Došli jsme ke stejnému závěru, jenom asi zřejmě jinými cestami. Nejde jenom o pouhé pozorování, ale jde i o to, že ve středoevropském prostoru je silně zakořeněná nedůvěra k autoritě a stát je vnímán jako něco cizího, vnějšího. Teď byste mi mohl nabídnout co? Vždyť Bavorsko, Sasko jsou přece pevnou součástí Německé spolkové republiky a tak dále. Jenže problém je v tom, že Bavorsko se vnímá jako opoziční vůči Berlínu. Všimněte si, že Freistaat Bayern -
Jan Čulík:
- svobodný stát Bavorsko -
Richard Vlasák:
- je svoje vlastní, svébytná komunita nebo společenství. No a u Saska to platí dvojnásob dokonce, protože navíc jsou tam ještě ty dějiny DDR, východního Německa, takže je zajímavé sledovat, že když si dáte ještě další mapu k tomu a vidíte, že čím větší počet hlasujících pro AfD, tím nižší míra očkování. Takže v oblasti, která je s tou, ve které teď působím, sousedící, to znamená oblast takzvaného saského Švýcarska a Lužice, což jsou ty okresy, které sousedí bezprostředně s šluknovským výběžkem, tak tam vidíme naprostou shodu v tom, že kdokoliv, kdo volil AfD, je zároveň ve velké většině i tím, kdo odmítá vakcínu.
Jan Čulík:
Mimochodem k tomu mám brutální reakci. Zase budu citovat pana Levínského. On možná se ten problém vyřeší, protože ti lidi se sami eliminují. Prostě oni na ten covid umřou.
Richard Vlasák:
No já byc nic takového, já bych takovouhle věc nikomu samozřejmě nepřál -
Jan Čulík:
No ale je to fakt.
Richard Vlasák:
Je to možná fakt, ale jde o daleko zajímavější záležitost.
Jan Čulík:
Lidi neočkovaní ve srovnání s očkovanými desetkrát častěji přicházejí do nemocnic, jsou hospitalizovaní, než očkovaní.
Richard Vlasák:
Ano, je to tak, ale je tady ještě jeden důležitý fenomén. Záleží na tom, jak elity jednají rychle, jak jednají promptně a jak se vytváří společenská shoda. Já dám příklad ze Švýcarska. Ve Švýcarsku teď nedávno, je to pár dní, co byl v referendu šedesáti procenty odsouhlasen nový zákon o koronaviru. Zase, ve Švýcarsku máte kantony, které jsou venkovské, a v těch venkovských kantonech, to jsou ty, které většinou mají problémy s jakoukoliv liberální tématikou, s jakoukoliv liberální agendou. Jsou to ty kantony, které podporují SVP, což je taková okamurovská švýcarská verze. A tak v těchto kantonech se podpora proti tomuto zákonu pohybovala kolem 49 procent a dokonce ve dvou kantonech zvítězili odpůrci vakcinace, odpůrci tohoto zákona.
Zatímco v ostatních oblastech Švýcarska a dám příklad, Basel Stadt, Basilej Město, tam byla podpora tomuto zákonu velmi, velmi vysoká. Dosahovalo to kolem sedmdesáti procent. Dá se říct, že tady je určitá přímá úměra mezi tím, jaká je míra vzdělanosti, míra důvěry ve stát, míra důvěry v elity a zároveň míra důvěry ve společenské zřízení oproti přesně pravému opaku. Čím větší je tato kvóta, tak tím větší je i proočkovanost, nebo lépe řečeno, tím větší je i důvěra občanů v jakákoliv opatření.
Klasický příklad: můžeme si uvést Švédsko, kde je ta důvěra občanů ve stát vysoká a tam se lidé dobrovolně chovají velmi zodpovědně včetně očkování a tak dále. Ovšem to souvisí i s tím, že švédská společnost je poněkud jiná než ta česká, což je dáno tím, že kromě několika málo měst ti lidé žijí osaměle. Goteborg, a tak dále, Stockholm, to jsou velká města, ale jinak lidé žijí spíše v osadách.
Zkrátka a dobře, tohle to jsou zhruba asi důležité faktory, takže já to shrnu pro sebe. My to v současné době sledujeme, sleduje to s velkou pozorností německá tajná služba. Měly by to sledovat a doufám, že to sledují i české tajné služby, určité propojení mezi esoterickým milieu, to znamená milieu, které odmítá léčbu, lékařství, a tak dále. Zároveň začíná odmítat ale i demokratické instituce. Všimněme si, že například kolem Jaroslava Duška, známého herce, se rozšiřují myšlenky odmítající nejen volby, ale i demokraty, postupně i demokratický stát. Prosazuje se ideologie silného bílého muže. Zkrátka a dobře, vytváří se takové vnímání světa, které nám velmi dobře připomíná to, co známe z dějin 20. století, respektive ideologie nacismu.
Jan Čulík:
No a co byste tedy závěrem, rychle, stručně a důrazně, co byste, pane Vlasáku, doporučoval, aby se v České republice proti tomuhle dělalo? Jak se to dá neutralizovat?
Richard Vlasák:
Dá se to neutralizovat tím, že společnost vytvoří, že společenské elity se pokusí pochopit některé jevy, které stojí za tím odmítáním, a zkusí oddělit to antivaxerské jádro od těch skupin, které jsou na okraji. Budou se pokoušet jasnou komunikací, jasným sdělováním dalších kroků a zároveň jednotou politické scény podporovat očkování. Můžeme jenom přijmout s povděkem, že teď se sešli Andrej Babiš a Petr Fiala, aby podpořili očkování, pan prezident podpořil očkování.To jsou jevy, které vnímám velice kladně a ty eliminují antivaxerskou scénu. Ale zároveň s tím souvisí i tvrdý, velmi tvrdý postih antivaxerství,pokud se dotýká toto hnutí nějakým způsobem fungování státu. Viz třeba hnutí Žlutých špendlíků Daniela Landy, to je hnutí, které porušuje demokratické zřízení státu a proti tomu musí být velmi tvrdě zasáhnuto.
Jan Čulík:
Děkuju vám, pane Vlasáku. Vážení televizní diváci, děkujeme vám za pozornost. Na shledanou.
12347
Diskuse