Usmrcení Ajmána Zavahírího bylo spíše odplatou než prevencí terorismu

4. 8. 2022

čas čtení 5 minut

Podle dokumentů získaných při akci, při níž byl zabit bin Ládin, mají vůdci Al-Káidy z 11. září jen malý vliv na současné operace.

Zabití vůdce Al-Káidy Ajmána Zavahírího bezpilotním letounem v Kábulu bylo nevyhnutelné. Smrtící razie, která před 11 lety zlikvidovala předchozího vůdce Usámu bin Ládina, byla všeobecně akceptována. Zabíjení údajných mužů "číslo tři" v Al-Káidě byla tak četná, že třetí nejvyšší pozice v této teroristické skupině začala být považována za nejnebezpečnější práci na světě. Zavahírí byl číslem dvě, než vystřídal bin Ládina, píše Paul R. Pillar.

Obvykle se v souvislosti s touto popravou uvádí historický odkaz na útoky z 11. září před 21 lety. Zavahírí měl s touto událostí dostatečnou spojitost, přinejmenším z titulu své funkce, aby si svůj trest zasloužil. Je však chybou označovat ho za strůjce 11. září. Tuto roli sehrál Chálid šejk Mohammed, který je v současné době vězněn na Guantánamu a čeká na soudní proces před vojenským tribunálem, který se stále odkládá.

Zavahírí od chvíle, kdy se spojil s bin Ládinem, fungoval především jako ideolog. Jako operační vůdce teroristů se do dějin zapsal spíše neúspěšně. Jeho Egyptský islámský džihád, než jej Zavahírí sloučil s al-Káidou, vedl v devadesátých letech teroristickou kampaň, která nedosáhla svého cíle - kterého o několik let později dosáhly poklidnější aktivity davů v Káhiře - svržení egyptského prezidenta Husního Mubaraka.

Vždy existuje obecný důvod pochybovat o tom, jak velký rozdíl ve schopnostech teroristické skupiny představuje dekapitace - zavraždění jednotlivého vůdce. Zvláště v případě Zavahírího existuje důvod k pochybnostem. Dokumenty získané při zátahu, při němž byl zabit bin Ládin, ukazují, že během posledních let, kdy se bin Ládin skrýval, nefungoval jako operační vůdce. Jeho život byl tehdy spíše snahou komunikovat se svými stoupenci. Na základě toho, co zatím víme, není příliš důvodů domnívat se, že život Zavahírího v úkrytu byl znatelně odlišný. Mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby pravděpodobně přeceňoval význam Zavahírího odstranění pro sílu Al-Káidy, když hovořil o úderu bezpilotního letounu, ale přinejmenším mluvil přesně, když charakterizoval Zavahírího roli jako roli "nabádání" stoupenců.

Navíc pokud hrozby ze strany těchto sunnitských extremistických sítí přetrvávají, pravděpodobně je to méně ze strany toho, co zbylo z centrály Al-Káidy, než ze strany poboček mimo jižní Asii, které používají značku Al-Káidy, ale nepotřebují k činnosti žádné pokyny z centrály. Pobočka se sídlem v Jemenu se přiblížila k provedení útoků proti Spojeným státům po 11. září 2001 více než mateřská organizace. Pak je tu bývalá pobočka Al-Káidy, která se rozrostla v konkurenta Al-Káidy a stala se známou jako ISIS.

Akce v Kábulu podtrhuje několik aspektů americké politiky vůči Afghánistánu, z něhož Spojené státy téměř před rokem stáhly své poslední vojenské jednotky. V té době bylo jedním z nejčastěji uváděných argumentů proti stažení tvrzení, že americká vojenská přítomnost v zemi je nezbytná pro efektivní sběr protiteroristických zpravodajských informací. Zpravodajský převrat při lokalizaci Zavahírího s dostatečnou přesností a jistotou, aby bylo možné provést útok bezpilotním letounem, je ostrým vyvrácením tohoto argumentu.

Nadále zůstává otázkou, jaká by měla být politika USA vůči Tálibánu. Pozornost věnovaná této otázce bude pravděpodobně stoupat, neboť Spojené státy obviňují Tálibán z porušení dohody o stažení - kterou vyjednala Trumpova administrativa - tím, že hostil Záváhirího. Tálibán naopak obviňuje Spojené státy z porušení dohody tím, že provedly útok bezpilotním letounem.

Další poznámka, která často zaznívala od odpůrců stažení Američanů z Afghánistánu, byla, že vztah mezi Tálibánem a al-Káidou určitě přetrvá. Ti, kteří tuto poznámku vyslovili, se však zaměřili na špatnou otázku. Samozřejmě, že bude existovat nějaký druh spojení s osobami, s nimiž měl Tálibán v minulosti vztahy - a zdá se, že skupina Haqqani, kterou lze považovat za křídlo Tálibánu, poskytovala Zavahírímu zázemí -, ale důležitou otázkou je, jaký druh vztahu bude existovat nyní a zda Tálibán využije svého vlivu k omezení nebo ke schvalování jakékoli teroristické činnosti.

Tálibán, který loni získal moc v Afghánistánu bez pomoci Al-Káidy, jež by byla srovnatelná s tou, kterou potřeboval a využíval v dřívější fázi afghánské občanské války, má dobrý důvod nesouhlasit s mezinárodními teroristickými operacemi Al-Káidy nebo kohokoli jiného, které by byly vedeny z afghánské půdy. Taková činnost může pouze zkomplikovat úsilí Tálibánu o dosažení mezinárodního uznání, spolupráce a o nastolení pořádku a kontroly v celém Afghánistánu. Jediná okolnost, která by tuto kalkulaci mohla změnit, by bylo jakékoli aktivní podněcování obnovené války v zemi ze strany Spojených států.

 

Celý text v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3075

Diskuse

Obsah vydání | 9. 8. 2022