Simon Jenkins nemá pravdu ohledně Ukrajiny a možná ani ohledně Tchaj-wanu

4. 8. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty
Mám opravdu velký problém se stoupenci mnichovanství, určitě na základě toho, co vím z historie ohledně původního postoje Západu k Hitlerově agresi ve střední Evropě. Ustupovat zločincům, kriminálníkům a diktaturám není možné, protože když vycítí slabost, dopadne to s ustupujícími špatně.

Simon Jenkins je konzervativní komentátor a před několika lety ho deník Guardian přetáhl z Timesů. Ve svých komentářích se snaží projevovat pragmatismus, ale bohužel někdy nemá k dispozici řádné informace, anebo je přehlíží. Guardian mu taky - bez redakční práce s příspěvkem - zveřejní každou blbost.

 

Zvlášť hloupý byl Jenkinsův článek z doby před několika dny požadující, aby Západ přestal vojensky podporovat Ukrajinu a tvrdící, nepravdivě, že západní sankce proti Ukrajině nefungují. Jenkins to vydal den po zveřejnění podrobné studie ekonomů z Yale University, kteří zdokladovali, že západní sankce mají na ruskou ekonomiku naprosto drtivý vliv. Stěžoval jsem si v Guardianu, jak je možné, že Jenkinsovi dovolují publikovat pitomosti, samozřejmě žádná reakce.

Konzervativci samozřejmě nemívají problém s etickými zásadami, netuší, proč je dodržovat. Nekonzervativci dost často vědí, že nedodržujeme-li etické zásady, můžeme na to dojet sami.

Je rozsáhlým způsobem zdokladováno, že kriminálník Putin a jehio zločinecký režim se prostě rozhodl zlikvidovat ukrajinský národ. Za tzv. "nacisty" považuje ruská okupační armáda na Ukajině kohokoliv, kdo promluví ukrajinsky. Na osvobozených územích nacházejí Ukrajinci množství vyvražděných civilistů. Je zcela zjevné, že z tohoto důvodu není možné nechat Rusy okupovat žádnou část Ukrajiny. Máme podle Jenkinse stát se založenýma rukama nad rozsáhlým vražděním nevinných lidí? Máme tolerovat Putinovu genocidu Ukrajiny?  To je nepřijatelné. O Putinovi je známo, že narazí-li na tlak, ustoupí. Narazí-li na slabost, tlačí a vraždí. Dopadli bychom všichni velmi špatně, pokud bychom mu ustupovali.

A nemyslím si, že pevný postoj Západu vyvolá jadernou válku. Na to mají Putin a  Xi Jinping sami sebe příliš moc rádi.

Problém Tchajwanu je trochu složitější. Je známo, že dvaaosmdesátiletá Nancy Pelosiová navštívila Tchajwan na jediný den navzdory varování Joea Bidena a Pentagonu, aby to nedělala - udělala to zjevně v první řadě z domácích amerických vnitropolitických důvodů. Na druhé straně zuřivě agresivní reakce komunistického režimu v Číně na návštěvu jedné gerontské paní naznačuje, že zastávka Pelosiové na Tchajwanu byla správná. Násilníkům nelze ustupovat.

V Británii mimochodem mezitím vznikl jiný skandál: Vyšlo najevo, že miliony pouličních průmyslových kamer, rozmístěných nejen v Británii, ale po celé Evropě, jsou výrobkem a jsou spravovány čínskou státní firmou, která má tím pádem zřejmě přímý přístup k tomu, co kamery - a ty jsou rozmístěny nejen v ulicích evropských měst, ale i například ve státních úřadech - zaznamenávají. Jenkins zjevně nemá pravdu, že "Čína je daleko a nemusí nás zajímat" (neříkal něco takového v době Mnichova v roce 1938 britský premiér Neville Chamberlain? Že by mnichovanství opravdu žilo dál?) Naopak bychom si měli dávat zrovna před Čínou velký pozor. Je to nepřátelský stát, jehož cílem je nás zotročit. A Čína je daleko větší nebezpečí než Rusko. Možná se skutečně staneme otroky Číny. Zejména, když nebudeme ve střehu vůči jejím stále silnějším snahám špehovat všechny na Západě a ovládat Západ.

Německo, svou slabostí, svým váháním, svou zbabělostí a svým sobectvím, svým arogantním vnímáním lidí žijících na východ od jeho hranic jako "podlidi" hraje v současnosti absolutně ostudnou roli a vážně přispívá k ohrožení a destabilizaci Evropy. 

0
Vytisknout
5384

Diskuse

Obsah vydání | 9. 8. 2022