V Itálii se může rozhodnout o budoucnosti Unie

10. 8. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty
Když se dívám na poslední průzkum preferencí politických formací v Itálii, kladu si otázky nad budoucností Unie. Dávno jsme měli být federací s fiskální unií, jako jsou USA.

Dlouho se ale nezdálo, že by Unie musela čelit vážnému geopolitickému střetu, takže si každý stát užíval soustředěnosti na svou vnitřní politiku. Zejména my v postkomunistické Evropě jsme si tím prošli více než dost. 


Všechny ty iluze o Evropě suverénních národů, jejíž jedinou vadou na kráse je to, že nikdy neexistovala. Ani to Německo přece dlouho nebylo žádným suverénním národem, dokud Bismarck nevtrhl do Paříže. Pak rozpoutalo dvě světové války a po válce bylo zase okupováno, rozděleno atd.

Odejde-li z Unie Maďarsko nebo Polsko, může to Unii dokonce prospět (naopak konec právního státu v obou zemích by je přiblížil ruskému vlivu, ať si PiS říká co chce, na příkladu Maďarska to již vidíme zcela zjevně). 

Připojí-li se ovšem k těmto zemím v rámci Unie ještě Itálie, může to znamenat konec celého uskupení. A zatím se bohužel zdá, že Itálie směřuje – volby, vyvolané zřejmě ruskou interferencí do italské politiky, budou na konci září – k vítězství krajní a populistické pravice. 

Bratři Itálie (tito pohrobci italského fašismu sedí v Evropském parlamentu bok po boku s naší „občanskou“ ODS) a Liga mají dohromady přes 38% (24,2 + 14), na levici jim vzdoruje jen IDP s asi 22% a někde ve vzduchu se zmítá nevypočitatelné Hnutí pěti hvězd s něco přes 10% hlasů. 

Pak tu máme ještě Berlusconiho Forza Italia s přibližně 9% a to je vše, co stojí za zmínku.

Nepravděpodobné a podivné spojení IDP s Hnutím a Berlusconim by asi Itálii nepřineslo stabilitu, ale tváří v tvář krajní pravici, kterou zřejmě podporuje Putin (Berlusconi má ale také vazby na ruské samoděržaví), je to asi jediné řešení, ve které lze doufat. 

Mimochodem se v Itálii ukazuje paradox, který je pro mnoho lidí v Česku, a zřejmě i v Polsku, mimo možnost chápání: že totiž odmítavou politiku vůči Putinovi garantují levicové nebo progresivistické strany – v Německu jsou to třeba zelení. 

Když se ale člověk podívá na reálnou podobu Ruska, tak tam opravdu vidí jen krajní pravici a kabaret různých „tradičních hodnot“ na hranici nebo za hranicí fašismu, takže to dává smysl. 

Není také proto divu, že lidé jako Ján Čarnogurský tak dlouho a tak vytrvale Putinovo Rusko milují.

Pravděpodobné a nepodivné povolební spojení v Itálii by byla vláda krajní pravice, třeba i ve spojení s Berlusconim. Šéfka Bratrů se v poslední době snaží otupovat protiunijní náboj své strany a dokonce se staví proti Rusku a podporuje Ukrajinu, samozřejmě rétoricky. 

Může jít jenom o předvolební tahy ve snaze lépe si zasloužit premiérské křeslo. 

Krajně pravicová Itálie by byla pro Unii asi v každém případě velkou zkouškou v těžkých časech.

Zejména právě tento podzim můžeme čekat všeobecné sociální a politické napětí napříč celou Unií. Nota bene Maďarsko by mělo být na podzim už odstřiženo od unijních peněz. Proces odchodu této země do Putinova náručí tak možná začne už letos.

1
Vytisknout
4103

Diskuse

Obsah vydání | 12. 8. 2022