Vláda se radí, jak pomoci "nevolníkům"…Sociální pracovníci musí pomáhat občanům!

17. 8. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 5 minut
"Zdroje jsou.."

(Vladimír Špidla a jeho naprosto pravdivá slova o globalizovaném světě 21 století, která se stala nejvíce vysmivanou větou všech sobeckých političek a politiků v ČR)

Tato velmi ekonomicky, sociálně a hlavně lidsky těžká doba má snad jedinou "dobrou věc" pro nás, sociální pracovníky:


Ukazuje nám tolik upřednostňované limity individuální sociální práce a rehabilituje tolik vytěsněnou kritickou sociální práci a nutnost odvážné, bojovné, nepřihrbené činnosti každého sociálního pracovníka.

Pakliže jsme schopni kriticky přemýšlet o své profesi v širších souvislostech, každému z nás se vyjevuje přímo před očima v podobě nešťastných a často naprosto zhroucených jedinců a rodin až sadistická,  sociálni nespravedlnost a jen naše naprostá otupělost a vyhořelost, nám dovoluje před ní zakrývat oči.

Poslední měsíce jasně ukazují, že problémem této země není jen Babiš. Česká republika je stejně jako na Slovensku v rukou klanů mafie, zájmových, oligarchických skupin, které ovládají vše ekonomicky podstatné. Vlastně mezi sebou nesoupeří politické strany, které se staly  jen hrou pro obyvatele. Staly se z nich pouze převodové páky  výtlaku peněz (Faltýnek, Mlejnek Hlubuček, Babiš, Fiala, Blažek, Pospíšil, Síkela…). 

Ti všichni jednají s "nesvéprávným" člověkem jménem Rédl, který má soudem určeného svého opatrovníka a je to bývalý společník nejznámějšího českého gangstera, toho času ve vězení v JAR. Co už více usvědčuje tuto zemi z naprosté degradace politické, zdravotní, soudní, policejní činnosti? 

Politika se stala hračkou pro lid mezi Babišem a Fialou asi stejně jako spor Klause a Zemana v devadesátých letech dvacátého století. Vše je daleko horší než se ještě před rokem mohlo zdát.
 
Většinová média jsou  pod naprostým vlivem majitelů, kteří je právě proto vlastní. Každý v redakci ví, jak má psát a kam až smí zajít…Stejně jako většina z nás ve firmě, na úřadě, v zaměstnání…

Všichni přeci máme celkem jasná data, která nám ukazují, jak v krizi (covid, válka na Ukrajině…) vydělávají a bohatnout oligarchové a jejich podnikatelské  zájmy a významně chudne většinová společnost. A ani tato jasná fakta nedokáží probudit občany, aby pomoc státu opravdu odcházela k těm potřebným (je nás čím dál více) a energetické společnosti nebo banky se solidárně podělily o naprosto nemravné zisky, které v této době získávají - vždyť je to přeci tak jasné pro alespoň trochu empatického člověka?
 
Zdá se, že společnost je již natolik odtržená od své politické reprezentace, že se vytvořily naprosto rozdílné světy. Ono také těch několik stovek viditelných straníků, kteří se mezi sebou po léta přeskupuj, í nemůže mít opravdovou legitimitu. Vše sii žije svým životem, vše jde jakýmsi samospádem…Jak mezi občany, tak v podnikatelské oligarchii, naprosto oddělené světy mocenské, statusové, ekonomické, psychologické, vlivové…

Jen v těch věčných a většinou naprosto vyprázdněných politických debatách si politici hrají na běžné občany s platem mediánu v ČR. Bývalý dvojnásobný ministr Havlíček se sprchuje pouze pět minut dvakrát denně, pan europoslanec Vondra řeší zvýšení ceny elektřiny na chatě, paní Pekarová-Adamová si šíje svetr na zimu, bankéř Síkela snižuje topení….To jsme takoví prvoci, že na tuto příšernou hru politiků přistupujeme?

Ona totiž česká kuponová oligarchie hlavně ve spolupráci s reklamou vytvořila náhradní, konzumní život pro většinové obyvatelstvo, který se stala drogou, umožňující snést nesnesitelné a věřit neuvěřitelnému…

Co však nabídnout v této největší politicko/ekonomické krizi za posledních 80 let? Pakliže by vládli skuteční politici a ne jen loutky zákulisních hráčů, nebylo by to snad až tak složité…Zdaňovat lichvářské zisky, zastropovat ceny a kompenzovat chudnoucí obyvatelstvo, to by měla být úloha každého demokratického státu v bezprecedentní době. Jenže toto současná česká, neuvěřitelně cynická oligarchie nikdy politikům nedovolí. Tzv. "šoková doktrína", kterou bravurně popsala Naomi Kleinová ve své známé knize - je obrovská příležitost pro tuto sjednocenou skupinu pragmatiků.

Jen tvrdý odpor obyvatel této země pod vedením odborů (žádná levicová strana v parlamentu není) na podzim 2022 může zabránit obrovskému propadu životní úrovně a následné definitivní "orbanizaci" této země. Nemylme se - Babiš, Fiala, Vondra, Blažek, Okamura, Síkela… jsou hlavně naprostí "elitáři", kteří stejně jako Orbán nenávidí otevřenou společnost.

Josef Středula by potřeboval odvahu, charakter a víru v naději změnyv  opuštěné společnosti atomizovaných jedinců. Takovou naději a víru  v současné době vidím snad jen u bývalého premiéra Vladimíra Špidly.


2
Vytisknout
5776

Diskuse

Obsah vydání | 23. 8. 2022