Sankce vůči Rusku podněcují vznik nové Hedvábné stezky

18. 8. 2022

čas čtení 4 minuty

Když Rusko napadlo Ukrajinu, vymazalo se z mapy euroasijských dopravních koridorů spojujících Čínu s Evropou. Současně vdechlo nový život skomírajícím trasám, které by umožnily cestování zboží přes euroasijskou pevninu, aniž by muselo projíždět Ruskem. Otevřely se také dveře k většímu propojení Ruska s Blízkým východem a jižní a jihovýchodní Asií, soudí James Dorsey na webu Responsible Statecraft.

Příští měsíc se v uzbeckém Samarkandu, starobylém obchodním centru Hedvábné stezky, uskuteční summit Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), který by mohl být odrazovým můstkem pro alternativní trasy.

ŠOS, která sdružuje Čínu, Rusko, Indii, Pákistán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Kazachstán a Tádžikistán, jistě připraví půdu pro expanzi na Blízký východ a dohodu o výstavbě klíčové středoasijské železnice.

Očekává se, že summit dokončí íránské členství v ŠOS v době, kdy islámská republika může těžit z posunů v geopolitice euroasijské dopravy.

Summit dále přivítá Saúdskou Arábii, Katar, Egypt, Bahrajn a Maledivy jako partnery pro dialog a Ázerbájdžán a Arménii jako pozorovatele. Zájem o přidružení ke skupině nedávno projevily také Spojené arabské emiráty.

Kyrgyzští představitelé se domnívají, že vedoucí představitelé středoasijských zemíě a Číny se na summitu dohodnou na podepsání dohody o výstavbě 523 kilometrů dlouhé železnice Čína-Kyrgyzstán-Uzbekistán. Železnice by spojila tyto tři země s Tureckem, Íránem a střední a východní Evropou.

Nedostatek politické vůle spolu s logistickými a technickými překážkami, zejména v hornatém Kyrgyzstánu, a vysoké náklady způsobily zpoždění, které se nyní jeví jako méně problematické kvůli následkům ruské invaze na Ukrajinu.

Uzbekistán dlouhodobě tvrdí, že železnice nabídne nejkratší cestu z Číny na trhy na Blízkém východě a v Evropě, zatímco Čína v ní vidí způsob, jak se vyhnout riziku porušení amerických a evropských sankcí, které by mohla vyvolat pokračující doprava přes Rusko.

Nová železnice by se napojila na železniční trať spojující Uzbekistán s turkmenským mezinárodním námořním přístavem Turkmenbaši u Kaspického moře.

Odtud může vést na Kavkaz, do Turecka a k Černému moři přes ázerbájdžánský přístav Baku nebo do Íránu, Indie, Perského zálivu a východní Afriky prostřednictvím mezinárodního dopravního koridoru Sever-Jih (INSTC), který využívá íránský přístav Anzálí a případně Čabahár.

Přístav v Baku v červenci souhlasil s tím, aby turecká skupina Albayrak, která má úzké vazby na prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, rozšířila jeho kapacitu překládky a vybudovala terminál pro hnojiva.

INSTC, což je 7 200 km dlouhá mozaika nezávisle provozovaných železnic, dálnic a námořních tras, také poskytuje koridor na sever do Kazachstánu a Ruska.

Tato mozaika by se mohla ukázat jako důležitá pro Kazachstán, který se postavil proti invazi na Ukrajinu, přestože je závislý na dovozu ruských potravin, hnojiv, petrochemických výrobků a železa.

Kazašský prezident Kassym-Jomart Tokajev zkoumal možnost odklonit vývoz ropy do Evropy z cesty přes Rusko na cestu přes Írán a Turecko.

Kazachstán se nevyhýbá snaze obrátit sankce proti Rusku ve svůj prospěch, mimo jiné tím, že nabízí alternativu západním podnikům, které Rusko opouštějí.

Začátkem letošního roku Írán a Katar oznámily vznik pravidelné lodní linky mezi oběma zeměmi jako součást INSTC.

Čínští analytici očekávají, že železnice, která by měla začínat v Kašgaru, pomůže transformovat ekonomiku Sin-ťiangu, neklidné severozápadní provincie, která je domovem brutálně potlačovaných turkických muslimů.

 

 

Celý text v angličtině ZDE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

0
Vytisknout
2619

Diskuse

Obsah vydání | 23. 8. 2022