Sochy plné radosti

19. 8. 2022 / Soňa Svobodová

čas čtení 4 minuty

V těchto dnech, se na českých knihkupeckých pultech objevila velmi zajímavá publikace, jenž zaujme nejednoho milovníka keramiky a sochařského umění. Její autorkou je uznávaná česká sochařka a keramička Alexandra Koláčková. S její tvorbou se můžeme setkat aktuálně v Praze, kde na řadě míst v centru našeho hlavního města probíhá Mezinárodní sochařský festival Sculpture line. V rámci festivalu vystavuje Alexandra své tři instalace nazvané Dvě křesla, Sedící postava a Sofa. Mimo Prahu naleznete její díla také třeba v Hradci Králové, Ústí nad Orlicí, Českých Budějovicích i na Lipně, kde oči všech návštěvníků přitahuje její neodolatelná Obrryba.

Paní Koláčková, vaše kniha se jmenuje stejně jako vy, Alexandra Koláčková.

Když jste na ní pracovala, uvažovala jste i o jiném názvu?

 

Knížka vznikala se záměrem vytvořit přehlednou monografii o mé práci. Je postavená na velkoformátových fotografiích a jednoduchých, co možná stručných textech. Takže i tento název je lapidárním vyjádřením toho, o čem ta knížka je.

Není žádným tajemstvím, že vaše tvůrčí práce je nejen fyzicky, ale také časově velmi náročná, takže kde jste vzala čas na její vytvoření?


Na knížce jsem spolupracovala se svým grafikem, s kterým se známe pracovně už dlouho a máme podobné představy o dobrém výsledku, dále pak jsem oslovila kurátora pana Hlaveše a Ondřeje Škarku, ředitele sochařského festivalu k napsání úvodního textu. Ostatní texty v knížce jsou převážně reflexe mých klientů na naší spolupráci.

Nebyla jsem tedy na knížku sama. Příprava se díky událostem spojeným s epidemií protáhla skoro o jeden celý rok

Vaše velkoformátové plastiky Sportsmeni, Tanečníci, Zvěřinec, Zámecká kočka a mnoho dalších, můžeme spatřit v parcích, zahradách, na veřejných prostranstvích českých měst, které jste rozzářila radostí a pohodou. V Praze jsou mezi rodiči a jejich dětmi oblíbena vaše autorská dětská hřiště na Letné a v parku Stromovka na Praze 6.

Myslím, že by bylo také skvělé, kdybyste mohla vyrobit i nějaké velkoformátové plastiky, které by navnadily ke cvičení pod širým nebem, i ty trochu zdatnější seniory. Bylo by to možné?

Možné je všechno, já jen k takovýmto projektům potřebuji zadání investora.

Takže budeme doufat, že se nějaký osvícený investor najde/ozve..

Vaše tvorba je jedinečná, neboť jejím prostřednictvím vnášíte lidem do života to tolik potřebné světlo radosti, barevnosti, fantazie a hravosti, což na řadě míst, když se pozorně rozhlédneme kolem sebe stále chybí. Souhlasíte se mnou?

Radostnost a hravost je nastavení mysli. Barvy potřebuji k životu, tak doufám, že ostatní lidé taky, alespoň někteří. Pro mě už samotný proces tvorby mých plastik je radostnou a vzrušující hrou, kdy výsledek jen tušíte, ale na celkový dojem si přes všechny přípravy a výpočty musíte počkat, dokud to celé neposkládáte dohromady.

Od chvíle, kdy plastiku vytáhnu z ateliéru a postavím na místo určení, začíná si žít svůj vlastní příběh, ke kterému už mě nepotřebuje.

Vidíte, vás už nepotřebuje, ale zase ji potřebují ostatní a domnívám se, že v současném celosvětovém velmi smutném dění, je jich potřeba co nejvíce...

Své tvorbě se věnujete již třicet let, ale do knihy jste vybrala díla za dobu dvaceti let. Proč?

Keramikou jsem se začala zabývat na vysoké škole pedagogické. To však nestačilo, přidala jsem několik let praxe v keramické manufaktuře a vlastní hrnčířské praxe. Toto období se také pojí s raným dětstvím mé dnes již dospělé dcery. Naplno jsem se do tvorby soch pustila až po pár letech zkoušení a experimentování s technickými možnostmi,

které keramika poskytuje.

Můžete našim čtenářům prozradit, na čem pracujete v současné době?

Začátkem léta jsme s kolegy nainstalovali plastiky kolibříků do Zoologické zahrady ve Zlíně a nyní dokončuji plastiku Velké kočky do brněnské městské části Jundrov a chystám jeden soukromý projekt také na jižní Moravu.

Děkuji za rozhovor.

0
Vytisknout
2052

Diskuse

Obsah vydání | 23. 8. 2022