V Praze byli sice i populisti a autoritáři, ale...

7. 10. 2022

čas čtení 6 minut
Na setkání v Praze požádal Zelenskij  evropské lídry o bezpečnostní záruky

Ukrajinský prezident vystoupil na prvním zasedání Evropského politického společenství v Praze za účasti vedoucích představitelů 44 zemí
 
Macron a lídří Arménie a Ázerbajdžánu ve vzájemném rozhovoru. Dosud nepředstavitelné:


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij požádal evropské lídry napříč kontinentem o bezpečnostní záruky na podporu své snahy o vstup do NATO, když Rusko označil za "nejvíce protievropský stát na světě".

V projevu k vedoucím představitelům, kteří se účastnili prvního zasedání Evropského politického společenství, na němž se sešly téměř všechny státy kontinentu kromě Ruska a Běloruska, Zelenskij naléhal, aby ve vlastním zájmu podpořili Ukrajinu.

Většina států by nebyla schopna vést tak intenzivní válku, takže konflikt musí být vyhrán na Ukrajině, řekl Zelenskij politikům prostřednictvím videospojení. "Aby ruské tanky nepostupovaly na Varšavu nebo znovu na Prahu. Aby ruské dělostřelectvo nestřílelo na pobaltské státy. Aby ruské rakety nezasáhly území Finska nebo jiné země."

 
Jeden vysoce postavený představitel EU uvedl, že vedoucí představitelé naslouchali "soustředěně, jako vždy, když Zelenskij mluví".

Zelenskij upozornil, že Ukrajina podala žádost o vstup do NATO minulý týden, několik hodin poté, co Rusko oznámilo, že anektuje čtyři ukrajinské provincie.

Na setkání na Pražském hradě, v rozlehlém areálu paláců a kostelů, který byl kdysi sídlem českých králů, (píše Guardian) byli pozváni lídři ze 44 zemí, od Islandu po Ázerbájdžán. Chyběla pouze dánská premiérka Mette Frederiksenová, která v úterý vyhlásila předčasné volby, neboť se musela zúčastnit zahajovacího zasedání dánského parlamentu.

V době, kdy se země potýkají s prudkým růstem cen energií a hospodářskými problémy, politikové, kteří přijeli na červený koberec pod zamračenou oblohou, prohlásili, že setkání je projevem jednoty na podporu Ukrajiny proti Rusku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který tento koncept navrhl, uvedl, že se jedná o "důležitý okamžik pro Evropu", který vysílá poselství jednoty. Doufal, že přinese "strategické seznámení" a umožní vedoucím představitelům vypracovat "stejné čtení situace".

V projevu po zasedání řekl: "Ukázali jsme jednotu 44 evropských zemí, které jasně řekly, všech 44, že odsuzujeme ruskou agresi a že podporujeme Ukrajinu. To má velkou váhu."

Vedoucí představitelé označili fórum za příležitost dosáhnout pokroku v oblasti projektů energetické infrastruktury a omezení počtu migrantů, kteří se snaží dostat do Evropy. Žádné přesné výsledky se však neočekávaly; na summitu nebylo vydáno ani komuniké, v němž by byly nastíněny dohodnuté cíle nesourodé skupiny zemí, od skandinávských sociálních demokracií po autokratický režim Ázerbájdžánu.

Při zahájení jednání v nablýskaném, lustry ověšeném Španělském sále připomněl český premiér Petr Fiala historii své země jako bývalého člena sovětského bloku. "Jedním z nejnižších bodů naší historie byl srpen 1968, kdy Moskva vyslala do naší země tanky, aby zničily naše snahy o větší svobodu, známé jako Pražské jaro. To vystihuje naši zkušenost s politikou Moskvy."

Slíbil, že rodící se EPC nebude "další evropskou organizací", ani nenahradí "stávající formáty spolupráce - těch už máme dost".

V projevu po zasedání český hostitel Fiala potvrdil, že příští summit EPC bude hostit Moldavsko, po něm Španělsko a Velká Británie. Vedoucí představitelé se hodlají setkávat každých šest měsíců, přičemž hostitelské město se bude střídat mezi zeměmi EU a zeměmi mimo EU.

Belgický premiér Alexander De Croo řekl: "Je tu celý evropský kontinent kromě dvou zemí: Běloruska a Ruska. Takže to ukazuje, jak jsou tyto dvě země izolované."

Ačkoli EPC měl původně sjednotit evropské demokracie, mnozí by toto označení zpochybnili, kdyby se vztahovalo na účastníky, jako je Turecko a Ázerbájdžán, které nevládní organizace Freedom House hodnotí jako "nesvobodné". Členský stát EU Maďarsko byl nedávno Evropským parlamentem prohlášen za "hybridní režim volební autokracie".

Lotyšský premiér Krišjānis Kariņš připustil, že "vnitřní životnost ... demokracie se v Evropě liší", a dodal, že nechce tuto problematiku zlehčovat.

"Konverzace  je ztížena  velmi reálnými konflikty i v jiných částech Evropy, ale to neznamená, že všichni nemůžeme aktivně odsoudit ruskou agresi otevřenou válku a to, co se zdá být genocidou."

EU zorganizovala první setkání, ale její představitelé se snažili ustoupit, aby nevznikl dojem, že vytvářejí předpolí pro členství v EU.

Jeden z představitelů EU naznačil, že účast bývalých sovětských zemí Ázerbájdžánu a Arménie - jejichž vojska nadále bojují o své hranice - ukazuje přidanou hodnotu setkání, a uvedl, že tyto země jsou "někdy považovány za zadní dvorek Moskvy", takže jejich účast má "geopolitický význam".

Jako první se významně setkal turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem, což je průlom pro obě země, které nemají diplomatické vztahy. Oba lídři se nikdy předtím nesetkali; Pašinjan byl zvolen v roce 2018. Podle agentury Associated Press byl na setkání, které se jevilo jako neformální, přítomen také ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

Úředník EU rovněž uvedl, že bude vznesena žádost partnerům mimo EU o sladění sankcí vůči Rusku, ačkoli jiné zdroje pravděpodobnost nátlaku na summitu bagatelizovaly. K sankcím EU se nepřihlásilo ani Turecko, které se snažilo být prostředníkem v rusko-ukrajinské válce, ani Srbsko, kandidát na vstup do EU s historickými vazbami na Moskvu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3970

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2022