Ukrajina: Nemá-li být Evropa zahlcena dalšími miliony uprchlíků, potřebujeme rakety Patriot

13. 12. 2022

čas čtení 5 minut
 

Premiér Denys Šmyhal zdůrazňuje, že západní systémy protivzdušné obrany jsou potřebné k odvrácení ruských útoků a k zastavení útěku obyvatelstva

 

Ukrajina vyzvala Západ, aby jí dodal baterie raket Patriot a další moderní systémy protivzdušné obrany, a to uprostřed rostoucích obav, že útoky Ruska na její elektrickou síť by mohly vyvolat novou vlnu uprchlíků z válkou zmítané země.

Premiér země Denys Šmyhal, který v pondělí vystoupil před konferencí o humanitární pomoci Ukrajině, jež se koná následující den v Paříži, uvedl, že Rusko chce "vyvolat další migrační vlnu směrem do Evropy" během tvrdé zimy.

Polsko ovšem rozmístí německé Patrioty na své hranici s Ukrajinou:



 
Spojené státy se zatím dodávkám sofistikovaných systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu brání, zatímco nedávný pokus Polska přimět Německo, aby do země rozmístilo baterii Patriot, Berlín odmítl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij v nedělním nočním telefonátu rovněž naléhal na amerického prezidenta Bidena, aby více pomohl při ochraně poničené energetické sítě země, ačkoli veřejně neupřesnil, jaké zbraně chce. Dodal, že vlny ruských útoků od října zničily 50 % sítě.

"Prezident rovněž zdůraznil význam schopné protivzdušné obrany. Volodymyr Zelenskij vyzval prezidenta Bidena, aby udělal vše pro to, aby pomohl ochránit civilní obyvatelstvo Ukrajiny a její kritickou infrastrukturu," uvedl Kyjev v  záznamu jejich rozhovoru.

Bílý dům zdůraznil, že USA v pátek schválily další vojenskou pomoc ve výši 275 milionů dolarů, včetně raket pro dělostřelecký systém Himars. Pentagon však neprojevil žádné známky toho, že by schválil vývoz raket Patriot, které jsou nejznámější tím, že v první válce v Perském zálivu vyřadily irácké rakety Scud.

V pondělí odpoledne Zelenskij vystoupil na virtuálním setkání lídrů zemí G7, kde varoval, že Rusko "má stále výhodu v dělostřelectvu a raketách", a vyzval k nákupu moderních tanků, raket dlouhého doletu - a dodatečných "dvou miliard metrů krychlových plynu", aby se vyrovnaly výpadky v dodávkách elektřiny. Zatímco se však vedoucí představitelé G7 v prohlášení po zasedání shodli na tom, že je třeba "okamžitě se zaměřit na poskytnutí systémů a schopností protivzdušné obrany Ukrajině", Německo, které G7 předsedá, uvedlo, že konkrétní dodávky zbraní Ukrajině nejsou na pořadu dne.

Přes noc byla veškerá nekritická infrastruktura v přístavním městě Oděsa bez proudu. Dva lidé zahynuli při ruském ostřelování nedávno osvobozeného města Cherson a další dva zemřeli po raketovém útoku na město Hirnyk v Doněcké oblasti na východě země.

V Londýně bývalý premiér Boris Johnson zvolil jinou taktiku a v Dolní sněmovně vyzval ministra obrany Bena Wallace, aby vyzbrojil Ukrajinu raketami dlouhého doletu ATACMS, které by "zlikvidovaly" odpalovací stanoviště ruských bezpilotních letounů a raket, jež v současné době útočí na civilní obyvatelstvo země a její energetickou síť.

Tyto rakety, o které Ukrajinci dlouho usilovali, mají dolet až 300 km, ale USA a jejich spojenci včetně Spojeného království je dosud odmítali dodat, protože by mohly být použity k zasažení cílů uvnitř Ruska. Jejich dodání by pomohlo "co nejdříve ukončit válku", řekl Johnson.

Wallace nic nevyloučil s tím, že pokračující cílení na elektrickou síť ze strany Ruska může vést ke změně politiky: "Pokud by Rusové pokračovali v útocích na civilní oblasti a snažili se porušovat tyto ženevské konvence, pak budu otevřený tomu, co budeme dělat dál."

Elektrická síť pod tlakem a klesající teploty již vyvolávají zvýšený příliv uprchlíků z Ukrajiny. Polský prezident Andrzej Duda po jednání se svým německým protějškem v Berlíně uvedl, že počet uprchlíků v zemi "vzrostl na přibližně 3 miliony".

Šéf norské rady pro uprchlíky rovněž předpověděl, že "další statisíce" budou nuceny opustit Ukrajinu. Jan Egeland uvedl, že se obává, že "krize v Evropě se bude prohlubovat", protože "strašlivé a nezákonné bombardování civilní infrastruktury činí život na příliš mnoha místech neobyvatelným".

Ministři zahraničních věcí EU na zasedání v Bruselu odsouhlasili dodatečné 2 miliardy eur pro fond, z něhož byly Ukrajině dodávány zbraně, aby doplnili evropský mírový nástroj, který byl zřízen v loňském roce, o 5 miliard eur.

Doplnění o 2 miliardy eur bylo schváleno navzdory obavám z "vyděračské diplomacie" Maďarska poté, co Budapešť minulý týden zablokovala balíček finanční pomoci Ukrajině ve výši 18 miliard eur. Maďarsko se již dříve podepsalo pod zbraňový fond EU pro Ukrajinu, ačkoli nedovoluje průvoz zbraní přes své území.

EU projednává deváté kolo sankcí proti Rusku, které zahrnují zákaz prodeje bezpilotních letounů a jejich součástí. Činitelé se obávají, že íránské zbraně používané na Ukrajině, včetně bezpilotních letounů, jsou částečně vyráběny v Evropě - a souhlasila se sankcemi vůči čtyřem íránským vojenským představitelům a čtyřem organizacím, které podle ní dodávají bezpilotní letouny do Ruska.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3302

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2022