2. 3. 2023 / Daniel Veselý
Karel Dolejší ve svém posměšně nazvaném textu Proč to Chcimírové mají opravdu těžké, který opatřil obrázkem s nápisem „soudruh Hitler“, fantazíruje o konspiračním obrazu světa, v němž Rusko touží po míru, jemuž překáží jen krvelačný Západ. Moc rád bych věděl, jak k tomuto prapodivnému stanovisku dospěl: Nikdo soudný toto přece netvrdí. Skutečnost, že Ruská federace nyní odmítla dle mého soudu schůdný mírový návrh Pekingu znamená, že v tuto chvíli nemíní opustit dobytá ukrajinská území.
Tak předně: ti, kdo nevěřili, že Vladimir Putin zahájí ukrajinskou agresi – včetně autora těchto řádků – za prvé svou mýlku veřejně uznali a za druhé ilegální invazi důrazně odsoudili. V očích dozajista neomylného Karla Dolejšího je Rusko ultimátní říší zla, reinkarnací Třetí říše, zatímco Západ je prakticky nevinný a nemá na ukrajinské krizi de facto žádný podíl, což je ale v příkrém rozporu s tvrzením západních politiků, diplomatů, akademiků, znalců Ruska, ba dokonce současného šéfa CIA.
Tito pozorovatelé dlouhé roky varovali před expanzí NATO směrem k ruským hranicím soudíce, že tato hazardní strategie povede ke konfliktu s Ruskem, jak ostatně dokazují odtajněné depeše WikiLeaks. Francouzský diplomat Maurice Gourdault-Montagne již v roce 2005 – tedy dlouhých 9 let před vypuknutím ukrajinské krize – prorocky varoval, že koketerie se vstupem Ukrajiny do NATO by potenciálně mohla vyvolat válku v Evropě, přičemž otázka případného vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance byla oficiálně nastolena již o tři roky později.
Pokud budeme konstruovat obludný obraz „šíleného ruského diktátora“, aniž bychom připustili svůj podíl viny na ukrajinské krizi, nezbude nám nic jiného než neustále volat do zbraně, nehledě na obrovská rizika, jež stoupenci této vysoce riskantní strategie blahosklonně opomíjejí. Navíc tento jednostranný narativ – vykreslující USA/NATO jako nevinné přihlížející – opomíjí zásadní skutečnosti, kupříkladu fakt, že Zelenského vláda uzavřela s NATO „partnerství rozšířených příležitostí“, aby tak s aliancí významně prohloubila vzájemné vztahy. A pokud je Putin „šílený“, jak si může být Karel Dolejší tak skálopevně jistý, že tváří v tvář případné porážce nepoužije jadernou zbraň, příkladně proti ukrajinské armádě, aby se vyhnul zničující jaderné odpovědi USA/NATO?
Vladimir Putin sice může snít o obnovení říše a sledovat na Ukrajině maximalistické cíle, jak píše Karel Dolejší, nicméně je třeba vycházet ze strohé reality. Podle vyjádření předního amerického generála Marka Milleyho Rusko na ukrajinském bojišti prohrálo strategicky, operačně a takticky, aniž by dokázalo naplnit své původní válečné záměry. Analytik Anatol Lieven, který získal novinářské ostruhy za sovětské okupace Afghánistánu a během první války v Čečně, míní, že Kreml na Ukrajině prakticky prohrál během prvních tří týdnů invaze, a to ještě před přísunem těžkých zbraní ze Západu. Ruská okupační armáda se s vypětím všech sil a za značných ztrát snaží kontrolovat zhruba 17 procent ukrajinského území. Za jakých okolností by se tedy Moskvě mohlo podařit dosáhnout na Ukrajině „maximalistických cílů“, když s velkými potížemi ovládá sotva pětinu ukrajinského území, nemluvě o další expanzi směrem na Západ, o níž blábolí pomatení propagandisté v ruských médiích?
To však automaticky neznamená, že se ukrajinské armádě podaří dobýt zpět uloupené území, přičemž pochybnosti o úplném vítězství Ukrajiny na Mnichovské bezpečnostní konferenci mimo mikrofony vyjádřili západní politikové a analytikové, jak informoval New York Times. Zdá se, jako by Bidenova vláda letos očekávala hmatatelné úspěchy ukrajinské armády, neboť Kyjiv podle Washington Post tento rok čelí rozhodujícímu momentu, aby dokázal změnit trajektorii války a dosáhl co největších územních zisků pro případná jednání s Kremlem.
Karel Dolejší by se nejprve měl zamyslet nad výše uvedenými fakty, jakož i výroky pocházejícími výhradně z úst předních západních politických a vojenských představitelů, aniž by své názorové odpůrce apriori dehonestoval jako konspirátory nebo sympatizanty Kremlu.
Diskuse