Rok 2022 byl v ruské historii bodem obratu "srovnatelným s VŘSR"

3. 3. 2023

Kreml se opět odvrátil od Západu, ale v mnoha ohledech ještě radikálnějším způsobem, ne ve jménu nějaké nepochopitelné komunistické budoucnosti. Spíše se tak stalo kvůli obraně národní bezpečnosti postavené nad vše ostatní - a ruských tradic.

Obdobně jako v minulosti neexistuje možnost udržitelného kompromisu mezi Ruskem a Západem, pokud si Kreml a jeho příznivci zachovávají pozice, které Putin zaujal. I v novém konfliktu jedna z obou stran musí úplně vyhrát a druhá musí úplně prohrát, stejně jako v případě sporu komunismu se západní demokracií a kapitalismem.

Putinův nedávný parlamentní projev konstatoval konečný rozchod Ruska s dnešním Západem. Byl naplněno termíny, které objasňují, že pro Putina je Západ naprosto nepřijatelným partnerem, "především na morálně-etickém základě" a že není možný žádný kompromis.

Pro současného vůdce Kremlu je ruská národní bezpečnost prvořadá a vyžaduje, aby Moskva měla rozhodující hlas v zemích, které s Ruskem sousedí, aniž by jakýkoli z těchto států měl externí ochránce, kteří by omezili možnosti Moskvy. Rozšíření NATO je hrozba. A zatímco Rusko mohlo žít se zeměmi, které byly proti němu, nemůže žít se členy s NATO.

Putin chce uznání exkluzivních geopolitických zájmů Ruska. Zejména v otázkách své vlastní bezpečnosti trvá na právu vytlačit NATO z jeho hranic, minimálně z bývalého prostoru SSSR. Jeho cíle jsou však větší než jen to.

Neuznává obvyklé, legálně podporované pojetí řádu založeného na pravidlech. Putin tvrdí, že Rusko nepřijímá tato pravidla a nebude se jimi řídit, protože prý umožnila Západu beztrestně útočit na ruské zájmy po celém světě.

Vzhledem k tomuto absolutistickému postavení není na Ukrajině místo pro kompromis, což přece jen bývá hledání "druhého nejlepšího" řešení. V případě Ukrajiny je to jasné: Kyjiv požaduje ruské stažení na hranicích z roku 1991, zatímco Moskva požaduje, aby byly splněny všechny cíle její zvláštní vojenské operace.

Celý článek v ruštině: ZDE