Kontroverze v Deníku N: Přepsali rozhovor

7. 3. 2023

čas čtení 5 minut



@TadeasZdarsky
Editor přebírá data publikovaná Antošem, které selektivně vybírá fakta z World Inequality Reportu 2022, pravděpodobně bez toho, aby ho četl celý. Oba poté využívají graf Gini koeficientu, který měří relativní příjmovou nerovnost.



Pokud by si report četli celý a nevybírali jen data, které  potvrzují jejich tvrzení, zjistili by, že hlavním sdělením reportu je upozornění na alarmující narůst majetkových nerovností v posledních dekádách.

Přímo v Executive Summary zmiňovaného reportu na str. 11 se píše: “Nerovnosti v příjmech a bohatství rostou téměř všude od 80. let 20. století v důsledku řady deregulačních a liberalizačních programů, které měly v různých zemích různou podobu.”


“Globální multimilionáři získali v posledních desetiletích neúměrný podíl na růstu světového bohatství: 1 % nejbohatších získalo 38 % veškerého dodatečného bohatství nahromaděného od poloviny 90. let, zatímco 50 % nejbohatších získalo pouze 2 % tohoto bohatství.” (kapitola 4)


V čem je uvádění jen relativních příjmových nerovností zavádějící? Protože příjem nejchudších může růst rychlejším tempem jako růst nejbohatších (co Giniho koeficient označuje jako pokles nerovnosti), nicméně v absolutních číslech se nerovnost zvětšuje.

Představte si osobu, které příjem je 30 000 dolarů a bohatého člověka, kterého příjem je 1000 000 dolarů. Příjem chudého se zvýší za dané období o 100 % a v porovnání se základním rokem měření bude mít tedy 60 000 dolarů.

Příjem bohatého se zvýší jen o 50 %, takže bude mít 1,5 milionu. Na začátku byl rozdíl mezi bohatým a chudým 970 000, po daném období je 1440 000. Snížila se nerovnost? Podle Giniho koeficientu ano, v absolutních číslech se ale nerovnost prohloubila.

CHUDOBA: Pro chudobu využívá David Antoš a později i editor Deníku N graf Světové banky a starou hranici extrémní chudoby $1,90 na den. Řada uznávaných ekonomů a ekonomek už roky tuto metodologii SB kritizují, protože jejich hranice neodpovídá naplnění ani nejzákladnějších potřeb

Kate Raworth, která pracovala v UN nebo Oxfamu např. využívá hranici chudoby jako 3,10 dolaru na den, Reddy a Lahoty argumentují, že jen pokrytí minimální základní výživy stojí $4,5, David Woodward mluví o $5 a Jason Hickel např. o $7,40 na den.

Pokud bychom brali tyto kritické hlasy vážně a hranici chudoby skutečně posunuly aspoň na střední pozici 5 dolarů na den, vyplyne, že chudoba se od roku 1980 zvýšila a dnes by bylo v chudobě více jak 4,3 miliardy obyvatel - tedy polovina globální populace. (Hickel, 2017, st. 51)


ZELENÝ RŮST: Teorie zeleného růstu tvrdí, že můžeme pokračovat v globálním růstu a přitom díky techno inovacím snižovat negativní environemtnální dopady. Antoš si vybírá konkrétní země, kterým se podařil relativní nebo minimální absolutní emisní decoupling.

Antoš přiznává, že je to decoupling je “stále nedostatečý”, zároveň říká, že je signifikantní. Editor @enkocz tento argument přebírá a využívá graf Světové banky a můj argument diskredituje  tím, že “grafy (přikládá jeden) ukazují, že pokrok je značný”.

2
Vytisknout
6492

Diskuse

Obsah vydání | 9. 3. 2023