Designérská šance
28. 3. 2023 / Soňa Svobodová
Není to tak dlouho, co se v loňském roce, v Praze zavřely brány za již čtyřiadvacátým ročníkem Designbloku, jenž ve dvou výstavních prostorech: Gabriel Loci v Holečkově ulici a Uměleckoprůmyslovém muzeu hostil největší středoevropskou přehlídku designu, módy a šperku s tématem „Les jako zdroj života“, na níž své novinky představilo přes 178 vystavujících z řad etablovaných firem, značek, studií, mezinárodních hvězd, nezávislých tvůrců i talentovaných nováčků. Každoročně tak všichni zúčastnění dostávají jedinečnou designérskou šanci prezentovat svou tvorbu a svá díla veřejnosti. Jeho živoucí tepnou, se stala Designérie, kterou dvě mladé kreativní návrhářky nejen, že umístily do proskleného ambitu Gabriel Loci, ale ještě ho stihly proměnit na hravý les plný hub, Monika Matějková a Veronika Watzková alias MY DVĚ.
Děvčata, jak jste se vlastně dala dohromady?
Bludárium. Foto Anna Pleslová
MM: Poprvé jsme se potkaly na hodinách modelářské přípravky, když jsme obě nastoupily na pražskou UMPRUM. Já do ateliéru produktového designu pod vedením Jana Němečka a Michala Froňka a Veronika do ateliéru K. O. V. vedeným Evou Eisler. Postupně jsme se během studia potkávaly na přednáškách a absolvovaly vzájemné výměnné ateliérové stáže.
VW: Postupně jsme si k sobě našly cestu. Myslím, že se ideálně doplňujeme. Díky tomu mohou vznikat naše kolekce. Podporujeme jedna druhou a sílí tak náš výtvarný projev.
Váš les skládající se z pětimetrových stromů a hub přitahoval oči všech přicházejících návštěvníků. Co vás přimělo využít k jeho výrobě právě recyklovaný materiál?
Bludárium. Foto David Růžička
MM: Používat recyklovaný materiál by mělo být v době, kdy se celosvětově řeší otázka globálního oteplování, úbytek lesů a ekologie samozřejmé. I vzhledem k tématu loňského Designbloku jsme si ani nedovedly představit jinou cestu.
VW: Mnohé instituce nejen na poli umění ale i divadla začínají v současné době aktivně podporovat opakované využívání materiálů, mobiliáře či kulis. Což je skvělá cesta, jak trochu odlehčit tlaku na získávání nových surovin z přírody, proto nám velice pomohli art re use, IKEA, PackWall a Textille Mountain.
Mimozem. Foto Rudolf Skopec
Na Designbloku jste nebyly úplnými nováčky, neboť vaším prvním společným projektem byla MIMOZEM, ale na tom loňském ročníku to byla Designérie. Shodly jste se ve svém námětu hned napoprvé nebo jste měly rozdílné představy?
MM: Loňské téma Designbloku bylo dané – les. Veronika přišla s úžasným konceptem o propojení stromů a silném společenství prapůvodních lesů, o které stále přicházíme a samy si je ničíme. Takže cíl, odhalit tento pestrý svět podzemního mikrosvěta plného života byl skvělým řešením. Ano, na Designbloku jsme byly nováčky, ale. máme ho moc rády. Naším prvním společným projektem, který jsme zde vystavovaly byla MIMOZEM v roce 2016. Od té doby, se ho účastníme pravidelně. Ale je pravdou, že práce na Designérii byla prvním projektem vytvořeným primárně pro Designblok.
VW: Pracujeme hodně na základě rešerší i umělecké intuice. Obě zjistíme, co nás na daném tématu nejvíce zajímá a poté, si vyložíme nápady na stůl a hledáme společnou cestu. Díky tomu v našich projektech, vždy najdete, tak trochu duši nás obou.
Za humny. Foto Peter Fabo
Odborná veřejnost se o vás často vyjadřuje jako o neuvěřitelně kreativních návrhářkách, které mají velmi silný etický kodex. Co na to říkáte?
MM: To jsme ještě neslyšely, ale rozhodně nás to těší.
VW: Myslím, že je to trochu dáno i tím, jak moc si vážíme poctivého řemesla a tradice ve výrobě.
Les je veškerým zdrojem života na Zemi, ale zároveň je také i zdrojem materiálu, s nímž designéři pracují nejvíce. Co vy a dřevo, jak na vás působí práce s ním?
MM: Jak si jednou sáhnete na práci se dřevem, tak je z toho láska na celý život.
Za humny 2. Foto Peter Fabo
VW: Monika má naprostou pravdu. Zkusily jsme si spoustu jiných materiálů, ale ke dřevu se stále vracíme a vracet budeme.
Jak jsme již v rozhovoru zmínily současnou uměleckou a výtvarnou scénou ponejvíce hýbou hlubší témata jako jsou ekologie a udržitelnost. Myslíte, že se dá ten současný svět v tomto směru za pomocí výtvarných děl a designu zpomalit a přimět tak veřejnost k přemýšlení nad danou situací?
MM: Určitě. Už jsme zmiňovaly nejen recyklované materiály. Ale i znovu používání toho, co se už jednou vytvořilo.
VW: Celý svět jako by nastoupil do rychlovlaku a řítí se kupředu až závratnou rychlostí. Nejsem si jistá, zda tato rychlost je nám přirozená. Naopak se ukazuje jako zbytečná a potřebujeme přibrzdit, trochu se nadechnout a zase mít čas se objektivně rozhlédnout kolem sebe. „Pomalost“ začíná být velké téma.
Designerie. Foto Tomáš Hercog
Veroniko, jste také autorkou masek, kostýmů a scén k mnoha divadelním představením, z nichž vybírám: Kočka v Oreganu, Golem, Romeo a Julie, Lichožrouti, Mauglí. Čeká vás i nějaká společná scénografie s Monikou?
To je moc hezká otázka a vlastně by to bylo skvělé, něco takového vytvořit. Věřím, že časem k tomu dojde.
Společně jste navrhly i mnoho dřevěných hraček jako Bludárium I., Bludárium II. Mimozem a Mimozem dřevěné ilustrace a Za humny, za níž jste byly nominovány na Czech Grand Awards 2017. Nad jakou zajímavou hračkou přemýšlíte nyní?
MM: Obě kolekce věnované dětské hračce se staly naší srdcovou záležitostí, ale postupně jsme tuto oblast začaly opouštět a v současné době jsme začaly pracovat více volně a sochařsky.
VW: Už sběratelské figury z kolekce ZA HUMNY stály na hranici mezi hračkou a sochou. Ano, tam se to zlomilo a rozhodly jsme se definitivně opustit cestu sériově vyráběného produktu. Jedinečnost ruční práce je pro nás velice důležitým faktorem.
A já se vám nedivím, neboť tato práce je i plná dlouholeté životnosti a kvality...
Moniko ve své tvorbě se neustále řídíte otázkou: „Jak to vlastně drží?“
Což mi evokuje otázku, že vlastně nutíte diváka k přemýšlení nad vznikem daného díla, nemýlím se?
Děkuju za otázku, tu mi ještě nikdo nepoložil. Vlastně mě vždy bavila hranice balance, hledání harmonie a správného těžiště. Je v tom určitá hravost, která je, myslím přitažlivá.
Ano, to je. A velmi...
Chystáte pro své fanoušky nějaké další společné překvapení v podobě tvorby, výstavy či tvůrčí dílny?
MM: Práce na poslední kolekci BLUDÁRIUM a na DESIGNÉRII v nás podnítila velké tvůrčí nadšení a máme spoustu nápadů k přemýšlení.
VW: Těch nápadů je opravdu hodně.
Děkuji za rozhovor.
Diskuse