Ruská agrese na Ukrajině: Zelenskij: Putin je "informačně izolován" a nemá spojence

29. 3. 2023

čas čtení 14 minut
V rozhovoru pro Associated Press  Zelenskij řekl, že Putin je "informačně izolovaný člověk", který za poslední rok války "přišel o všechno"

"Nemá spojence," řekl Zelenskyj a dodal, že je mu jasné, že ani Čína již není ochotna Rusko podporovat. Prezident Si Ťin-pching se nedávno zúčastnil státní návštěvy v Moskvě a předal Putinovi pozvání k návštěvě Pekingu.

Zelenskij naznačil, že Putinovo oznámení krátce po Siově návštěvě, že přesune taktické jaderné zbraně do Běloruska, blíže k území NATO, mělo odvést pozornost od skutečnosti, že návštěva čínského vůdce nedopadla dobře. Putin uvedl, že tento krok je protiváhou rozhodnutí Velké Británie poskytnout Ukrajině více munice s ochuzeným uranem.

Navzdory Putinovým jaderným provokacím a některým ostrým výrokům, které zaznívají od jeho spojenců, jako je Dmitrij Medveděv, Zelenskij agentuře AP řekl, že nevěří, že je ruský vůdce připraven jadernou bombu použít.

- Přijetí Švédska do NATO čelí problémům neboť Maďarsko má výhrady ke kritice, které se mu od severského státu dostalo, a překlenutí této propasti bude vyžadovat značné úsilí na obou stranách, uvedl ve středu na Twitteru mluvčí maďarské vlády, píše agentura Reuters.

Maďarský parlament v pondělí po měsících průtahů schválil návrh zákona, který umožní Finsku vstoupit do NATO, ale švédský návrh zákona v parlamentu stále vázne.

- Suspilne, ukrajinský státní vysílatel, nabízí na svém oficiálním kanálu na Telegramu tento souhrn zpráv o nejnovějším vývoji:


    Ráno se v dočasně okupovaném Melitopolu v Záporoží ozvala série výbuchů. V některých částech města a osadách zhasla světla.

    Během dne ruská armáda podnikla 34 leteckých a dělostřeleckých úderů na deokupovanou část Chersonské oblasti, tři na Cherson. Zasáhla domy, nemocnici a poštu. Jedna osoba byla zraněna.

    V noci ukrajinská armáda zničila ruský bombardér Su-24M ve směru na Bachmut, informovalo letectvo.


- Zelenskij: Ukrajina musela vrátit ze západu část zařízení protivzdušné obrany, které nefungovalo

Novináři z agentury Associated Press doprovázeli Volodymyra Zelenského na části jeho cesty tento týden po frontových oblastech Ukrajiny a do pohraniční oblasti Sumy. Během ní ukrajinský prezident zopakoval požadavky na modernější výzbroj a také uvedl, že některé prvky dodané ze západu nefungovaly.

"Máme skvělá rozhodnutí o Patriotech, ale nemáme tu ty Patrioty," řekl s odkazem na slibovaný systém protivzdušné obrany americké výroby.

Zelenskij uvedl, že Ukrajina potřebuje 20 baterií Patriot na ochranu proti ruským raketám, a ani to nemusí stačit, "protože žádná země na světě nebyla napadena tolika balistickými raketami".

Zelenskij dodal, že jedna evropská země poslala Ukrajině jiný systém protivzdušné obrany, ale ten nefungoval a "museli ho znovu a znovu měnit". Jméno země neuvedl.

Zelenskij také zopakoval svůj dlouhodobý požadavek na stíhačky a řekl  "Pokud jde o moderní bojové letouny, stále nic nemáme."

Polsko a Slovensko se rozhodly poskytnout Ukrajině stíhací letouny ze sovětské éry, ale žádná západní země dosud nesouhlasila s poskytnutím moderních bojových letounů, a to kvůli obavám, že by to mohlo vést k eskalaci konfliktu a poskytnout Ukrajině úderné kapacity hluboko na ruském území, a že vzhledem k délce doby, kterou by zabral výcvik pilotů a zajištění pozemních posádek, je dodávka v krátkodobém horizontu nepraktická.

- Globální obchodník s komoditami Cargill oznámil ruskému ministerstvu zemědělství, že od začátku příští exportní sezóny, která začíná 1. července, přestane vyvážet ruské obilí, uvedlo ministerstvo ve středu.

"Ukončení jejích vývozních aktivit na ruském trhu neovlivní objem domácích dodávek obilí do zahraničí. Aktivy společnosti pro vývoz obilí budou nadále fungovat bez ohledu na to, kdo je bude spravovat," uvedlo ministerstvo zemědělství v komentáři pro agenturu Reuters.

- Podle ukrajinského státního vysílání Suspilne bylo 28. března v důsledku války zraněno pět obyvatel Doněcka - tři v Bachmutu a dva v Chasiv Jaru.



-Maďarský ministr zahraničí telefonicky jednal s místopředsedou ruské vlády Alexandrem Novakem o dodávkách plynu a ropy a o spolupráci v jaderné oblasti, uvedl maďarský ministr v úterý pozdě večer.

Péter Szijjártó v prohlášení uvedl, že ho Novak ujistil, že navzdory mezinárodním sankcím bude ruská strana schopna provádět údržbové práce na plynovodu Turkstream.

"Dodávky plynu do Maďarska tak budou pokračovat bez přerušení," dodal v prohlášení.

- Moskva stále častěji podniká kybernetické útoky na Evropu - výzkum

Podle amerických a francouzských analytiků ruská kybernetická válka proti Ukrajině z velké části selhala a Moskva se nyní stále častěji zaměřuje na evropské spojence Kyjeva.

Francouzská obranná společnost Thales ve středeční zprávě uvedla, že Rusko zasahuje Polsko, severské a pobaltské země arzenálem kybernetických zbraní, jejichž cílem je zasévat rozkoly a propagovat protiválečná poselství.
 

Thales a Microsoft uvedly, že ruskou invazi doprovázely rozsáhlé kybernetické útoky na Ukrajině, které však byly odraženy. Obě firmy uvedly, že Rusko koncem loňského roku přesunulo pozornost na další evropské země.

"Ve třetím čtvrtletí roku 2022 byla Evropa ve zlomovém okamžiku konfliktu zatažena do hybridní kybernetické války vysoké intenzity," uvedl Pierre-Yves Jolivet, viceprezident společnosti Thales pro kybernetická řešení.

Jolivet uvedl, že země mimo Ukrajinu trpěly "masivní vlnou" útoků DDoS, kdy je server zaplaven požadavky, které způsobí zhroucení sítě. Tyto útoky byly stále častěji prováděny "hacktivistickými" skupinami napojenými na Kreml spíše než oficiálními skupinami a jejich cílem bylo spíše zasít chaos než zničit infrastrukturu, uvedla společnost Thales.

Mezi nejvíce postižené země patřilo Polsko, Lotyšsko a Švédsko, uvádí zpráva společnosti Thales. Společnost Microsoft ve svém hodnocení uvedla, že útoky v letošním roce v Evropě byly z velké části zaměřeny na vládní subjekty za účelem špionáže.

Ukrajinské síly ostřelovaly Ruskem kontrolovaný Melitopol - ruská média

Ukrajinské síly údajně ostřelovaly Ruskem kontrolované ukrajinské město Melitopol na jihu Záporožské oblasti a ruská média ve středu informovala, že v důsledku toho byly ve městě přerušeny dodávky elektřiny.

Ivan Fjodorov, exilový starosta Melitopolu, který je od března loňského roku okupován ruskými silami, v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram uvedl, že ve městě došlo k několika výbuchům.

Ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na Moskvou dosazené úředníky v oblasti uvedla, že ukrajinské ostřelování poškodilo městský rozvod a vyřadilo z provozu elektřinu ve městě a některých okolních vesnicích.

TASS rovněž uvedl, že bylo zničeno lokomotivní depo, ale podle prvních informací nedošlo k žádným obětem.


- Šéf OSN pro jadernou energetiku navštíví okupovanou elektrárnu v Záporoží

Šéf jaderného dozoru OSN Rafael Grossi dnes zamíří do Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny. Před svou návštěvou označil tamní situaci za velmi nebezpečnou.

V rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že jeho práce na vyjednání dohody o ochraně největší evropské jaderné elektrárny je stále živá. Moskva a Kyjev se vzájemně obviňují z ostřelování této lokality.

Od ruské invaze na Ukrajinu před více než rokem přišlo toto jaderné zařízení šestkrát o externí dodávku energie, což si vynutilo spuštění nouzových dieselových generátorů, aby ochladily jeho reaktory.

Grossi, který stojí v čele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), uvedl, že dalším potenciálním nebezpečím je hladina vody v nedaleké nádrži kontrolované ruskými silami. Voda dodávaná nádrží se používá k chlazení reaktorů.

Včera řekl agentuře Reuters:

    Pokud hladina v nádrži klesne nad určitou úroveň, pak nemáte vodu na chlazení reaktorů, a zejména v lednu jsme viděli, že hladina vody výrazně klesá. V posledních několika týdnech se nějakým způsobem obnovily.

Dodal, že v regionu se zvýšila vojenská aktivita, aniž by uvedl podrobnosti.

Grossi uvedl, že jeho snaha o zprostředkování dohody o ochraně elektrárny stále trvá a že návrhy upravuje a snaží se dosáhnout průlomu.

- Rusko zahájilo cvičení s mezikontinentálním balistickým raketovým systémem Jars a několika tisíci vojáky, uvedlo ve středu jeho ministerstvo obrany, což bude pravděpodobně považováno za další pokus Moskvy předvést svou jadernou sílu, píše agentura Reuters.

"Celkem se cvičení účastní více než 3 000 vojáků a asi 300 kusů techniky," uvedlo ministerstvo obrany v prohlášení na Telegramu.

Cvičení zahrnuje komplexní kontrolu raketových vojsk strategického určení v Omsku spolu s velitelsko-štábním cvičením s novosibirskou raketovou formací vybavenou systémy Yars.

- Zelenskij se obává, že válce by mohly bránit rozpory ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij v rozhovoru uvedl, že se obává, že by válku mohly ovlivnit přesuny politických sil ve Washingtonu. V rozhovoru pro agenturu AP Zelenskij řekl:

"Spojené státy skutečně chápou, že pokud nám přestanou pomáhat, nevyhrajeme."

    Zelenskij si je dobře vědom toho, že úspěch jeho země byl z velké části způsoben vlnami mezinárodní vojenské podpory, zejména ze strany Spojených států a západní Evropy. Někteří lidé ve Spojených státech - včetně republikána Donalda Trumpa, bývalého amerického prezidenta a současného kandidáta do roku 2024 - však zpochybňují, zda by Washington měl Ukrajině nadále dodávat vojenskou pomoc v řádu miliard dolarů.

    Trumpův pravděpodobný republikánský soupeř, floridský guvernér Ron DeSantis, rovněž naznačil, že obrana Ukrajiny v "územním sporu" s Ruskem není významnou prioritou národní bezpečnosti USA. Později toto prohlášení odvolal poté, co čelil kritice z jiných částí GOP.

    Zelenskyj nezmínil jména Trumpa ani jiných republikánských politiků - osobností, s nimiž by mohl mít co do činění, pokud by zvítězili ve volbách v roce 2024.

- Spojené státy nezaznamenaly žádné náznaky, že by se Vladimir Putin blížil k použití taktických jaderných zbraní ve válce proti Ukrajině poté, co ruský vůdce prohlásil, že takové zbraně přesouvá do Běloruska. Bělorusko potvrdilo, že bude hostit ruské taktické jaderné zbraně, a uvedlo, že toto rozhodnutí je reakcí na dlouholetý tlak Západu. Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Bělorusko bude čelit dalším sankcím EU.

- Rusko uvedlo, že sestřelilo řízenou inteligentní bombu GLSDB dodanou USA, kterou vypálily ukrajinské síly, což je poprvé, kdy Moskva prohlásila, že zachytila jednu z těchto zbraní, které by mohly zdvojnásobit palebný dosah Ukrajiny na bojišti.

- Ukrajinské frontové město Avdijivka je podle nejvyššího místního představitele "vymazáno z povrchu zemského" uprostřed sílícího ruského ostřelování.
Ruské síly v poslední době postupně získávají územií u Avdijivky a ukrajinská armáda minulý týden uvedla, že by se město mohlo stát "druhým Bachmutem". Ruský 10. tankový pluk nese hlavní tíhu útoku na Avdijivku a při pokusu o obklíčení města z jihu pravděpodobně ztratil "velkou část svých tanků", uvedlo britské ministerstvo obrany ve své poslední zpravodajské aktualizaci.

-  Ukrajina se snaží  způsobit těžké ztráty ruským silám, které se snaží dobýt   město Bachmut, uvedl velitel ukrajinských pozemních sil. Generálplukovník Oleksandr Syrskij na videozáznamu, na němž promlouvá k vojákům v prostoru, který vypadal jako velký průmyslový sklad, uvedl, že Rusko se po měsících bojů nadále soustředí na oblast Bachmutu.

- Dlouho očekávaná německá zásilka 18 bojových tanků Leopard 2 dorazila na Ukrajinu, potvrdilo německé ministerstvo obrany. Berlín nejprve přislíbil 14 kusů, ale v rámci dohody, podle níž mělo několik států EU přispět na dodávku dvou praporů Leopard 2 a 31 tanků M1A2 Abrams americké výroby z USA, zvýšil tento počet na 18.

 Na Ukrajinu dorazily také první britské hlavní bojové tanky Challenger 2, které brzy zahájí bojové mise, uvedl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Spojené království v lednu uvedlo, že na Ukrajinu pošle 14 těchto tanků. Reznikov na Twitteru napsal, že tanky "nedávno dorazily do naší země", a zveřejnil video, na kterém sedí v jedné z dlouhých řad tanků na otevřeném poli a na všech vlaje ukrajinská žlutomodrá vlajka.

-  USA podporují vytvoření zvláštního tribunálu pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině, uvedli oficiální představitelé. Americká velvyslankyně pro globální trestní soudnictví Beth Van Schaaková uvedla, že soud by mohl být umístěn i jinde v Evropě,
alespoň zpočátku, aby "posílil žádoucí evropskou orientaci Ukrajiny".

-  Ruský muž, který byl vyšetřován policií poté, co jeho dvanáctiletá dcera nakreslila obrázek zobrazující ruské bombardování rodiny na Ukrajině, byl podle skupiny na ochranu práv odsouzen ke dvěma letům v trestanecké kolonii. Alexej Moskaljov byl od své dcery Marie odloučen od doby, kdy na něj bylo uvaleno domácí vězení, a minulý měsíc byla umístěna do státního útulku. Soudní úředníci v úterý uvedli, že čtyřiapadesátiletý muž z domácího vězení uprchl a místo jeho pobytu není známo.

- Mezinárodní olympijský výbor doporučil, aby se ruští a běloruští sportovci mohli účastnit mezinárodních sportovních akcí pod neutrální vlajkou. Rozhodnutí týkající se olympijských her v Paříži v příštím roce a zimních olympijských her v Miláně a Cortině v roce 2026 bude přijato "ve vhodnou dobu", uvedl. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová uvedla, že rozhodnutí výboru je "fackou do tváře všem ukrajinským sportovcům".


Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5054

Diskuse

Obsah vydání | 4. 4. 2023