Současné masové vymírání je již mnohem hrozivější, než jsme se původně předpokládalo
27. 4. 2023
čas čtení
3 minuty
Nový výzkum
naznačuje, že ambiciózní cíle, které mají zbrzdit současné masové vymírání, se
mohou vymknout kontrole již rok po jejich stanovení. Údaje o ptácích a savcích
ukazují, že mezi změnou životního prostředí a jejím dopadem na populace zvířat
je obrovská časová prodleva, která v závislosti na druhu a příčinách změn
dosahuje až 45 let, informuje Tessa Koumoundouros na webu sciencealert.com.
To znamená,
že historický "pakt o míru s přírodou", který byl slíben na
konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP 15) v prosinci loňského roku, již
může být zastaralý, protože rozsah tohoto zpoždění nebyl zohledněn v prognózách
budoucích ztrát.
"Všeobecně
se uznává, že na ambiciózní opatření potřebná k zastavení úbytku biologické
rozmanitosti do roku 2050 je málo času," píše zoolog Přírodovědeckého
muzea Richard Cornford a jeho kolegové. "Tato práce ukazuje, že čas je
ještě kratší, než se původně předpokládalo."
Cornford a
jeho kolegové ukazují, že minulé dopady ztráty stanovišť a změny klimatu
vysvětlují dnešní trendy ve velikosti populací ptáků a savců lépe než nedávné ztráty.
Z jejich zjištění vyplývá, že celkové důsledky změn, které nyní provádíme, se
ve většině případů projeví až za deset let, a do té doby budeme svědky již ukončených
dopadů minulého využívání krajiny a klimatických změn na početnost druhů.
"Větší
druhy obvykle vykazují delší ekologické zpoždění než druhy menší,"
vysvětlují Cornford a jeho kolektiv. Takže dnešní dopady na menší populace
ptáků a savců uvidíme zhruba za deset let, ale na plné projevy dopadů, ať už
dobrých, nebo špatných, u větších druhů si budeme muset počkat ještě déle.
Populace
zvířat budou na minulé změny prostředí reagovat ještě v roce 2050. "Ani
radikální snahy o obnovu krajiny proto nemusí do roku 2030 ukončit pokles živočišných populací,"
konstatují vědci.
Jak tato
zpoždění ovlivňují různé úrovně potravního řetězce a různé regiony, zatím není
jasné. Cornford a jeho kolegové vyzývají k naléhavému výzkumu, který by to měl
objasnit.
Globální
míra vymírání je v současnosti až desetitisíckrát vyšší, než by tomu bylo bez
zásahu člověka. Změnili jsme až 70% veškeré půdy a zanechali za sebou méně
produktivní biotopy.
Klimatické
změny již nyní mění uspořádání života v našich oceánech a bude se to jen
zhoršovat.
Tato nová
studie ukazuje, že se musíme podívat ještě dále do budoucnosti, abychom
pochopili plný dopad klimatických změn na biologickou rozmanitost. Chráněná území
jsou přínosem v úsilí o ochranu přírody, zejména pro ptáky, a COP15 se zavázala
zajistit 30% planety pro ochranu.
"I když
bude do roku 2030 chráněno 30 procent území, budou nutné další zásahy
zmírňující využívání půdy, aby byla dostatečně zajištěna biologická
rozmanitost," varuje tým.
Dobrou
zprávou je, že aktivní správa chráněných území zmírňuje hrozby plynoucí z
přímého využívání divoké přírody, jako je lov, který je důležitý pro obživu
mnoha lidí – tedy pokud budou zachovány udržitelné limity, jako jsou lovecké
kvóty.
A co víc,
úsilí věnované správě a obnově přírodních stanovišť má přímý přínos i pro
lidské zdraví, protože zdravé a fungující ekosystémy méně často způsobují
přenos nemocí na lidskou populaci.
Celý text
v angličtině ZDE
6086
Diskuse