Kvadratura kruhu poptávky

28. 5. 2023 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Nedělní Otázky V. Moravce mi připadaly jako debata o kvadratuře kruhu. Ústřední téma byla inflace a poptávka. Účastníci kromě moderátora: Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB, David Marek z Deloitte, poradce prezidenta republiky, Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity a CERGE.

Dlouho se zdálo, že Švejnar vs. Marek a Holub žijí na jiné planetě. Švejnar opakoval svou (přinejmenším na české poměry) provokativní tezi, že za vysokou inflaci v ČR může rychlé zvedání sazeb, jak to udělala ČNB v roce 2021, naopak Marek opakoval, že vysokou inflaci máme proto, že ČNB sazby nezvedala ještě výše. Do toho bankéř Holub tvrdil, že inflace je způsobena hlavně růstem mezd, což Švejnar několikrát po sobě odmítl. Podle Švejnara máme tzv. ziskovou inflaci, která je způsobena tím, že podniky pod vlivem vysokých sazeb ČNB zvyšovaly ceny příliš.

Kupodivu téhle tezi se velmi přiblížil i Holub, když popisoval český trh jako něco, co jaksi z psychologických důvodů táhne ceny nahoru a zákazník prý „nemá kam utéct“. Normálně by nebylo podle něj možné ceny tak moc zvyšovat, ale dělají to všichni, takže kupující musí kupovat. Pak ale vznikla otázka, zda má kupující vůbec za co kupovat (když pomineme otázku, nakolik panuje na českém trhu vůbec konkurence – moderátor ji několikrát zvedal a zmiňoval dlouhodobé problémy s vysokou cenou telefonních služeb).

Švejnar upozornil na velký pokles poptávky, který poškozuje růst ekonomiky. Marek naopak stále opakoval, že poptávka je příliš vysoká, což je prý přesně to, co žene inflaci nahoru. Není to ale tak, že by odmítal Švejnarovo tvrzení úplně. Argumentem pro tezi, že ve společnosti je příliš mnoho peněz, mu bylo to, že zájezdy cestovních kanceláří jsou prý vyprodány. Připustil, že naše společnost není homogenní a že tu jsou lidé, kteří nemají na to, aby si kupovali zájezdy. O ty se prý má postarat sociální systém. Ty ostatní by tedy měla připravit o peníze, kterých mají zjevně nezdravě moc, ČNB úrokovými sazbami.

Měl jsem velmi silný pocit, že dokud se nezačneme bavit o bohatých a chudých, nikoli jen o lidech jako celku, tak se z kvadratury kruhu, co je to vlastně poptávka způsobující inflaci, nedostaneme. K tomu si přidejte, že v následující debatě o růstu HDP tentýž bankéř Holub, který za příčinu inflace pokládá příliš vysoký růst mezd (to Švejnar komentoval tím, že u nás mzdy rostou v zásadě jen proto, že zaměstnavatelé potřebují udržet lidi, zatímco odbory jsou slabé a nemají na to, aby dostaly a udržely lidi na ulici), optimisticky odhadl, že růst HDP bude až kolem tří procent, protože příjmy domácností porostou (sic!) a povzbudí poptávku.

Možná by se dalo hledat prolnutí mezi pohledy Marka a Švejnara, kteří v zásadě oba tvrdí, že v ekonomice je příliš moc peněz u některých vrstev obyvatel, v tom, že zisková inflace nese obrovské peníze těm, kteří na tom už předtím byli velmi dobře, takže to je důvod, proč tam, kde jde o základní potraviny, vidíme pokles poptávky (často na něj upozorňuje prezident Svazu obchodu Tomáš Prouza) – protože chudí lidé na ně nemají – kdežto zájezdy jsou vykoupené, protože bohatí mají mejdan. Nezapomeňme, že pro pana Marka právě zájezdy byly základním argumentem, že tu máme poptávkou inflaci. Sám ostatně řekl, že poptávková inflace je vlastně inflace zisková.

Není to vlastně docela jednoduché, jen nikdo nechce říci, jak jednoduché to je? Ti, kdo o tom veřejně mluví, asi nejsou ti, kteří by neměli na základní potraviny. Ostatně nejspíše už mají za sebou i před sebou několik zájezdů k moři. Nedej Bože, aby je někdo chtěl připravit o onen nadbytek peněz daněmi!

2
Vytisknout
7236

Diskuse

Obsah vydání | 1. 6. 2023