Strach Západu z Putinových červených čar

2. 6. 2023

čas čtení 5 minut
Ukrajinské útoky na ruské území západními zbraněmi jsou tabu, riziko eskalace se zdá být příliš velké. Riziko, že k tomu dojde, však roste – a Západ vysílá podivně protichůdné signály, píše Klaus Geiger.

Na palubě britské válečné lodi HMS Albion ministr zahraničí James Cleverly lakonicky vymazal údajnou červenou linii Západu. Ukrajina má obecně právo "použít sílu za svými hranicemi" k oslabení bojeschopnosti Ruska, řekl Cleverly na dotaz novinářů ohledně útoku dronem na moskevský bytový dům. Ke konkrétnímu incidentu nemohl nic říci, ale obecné pravidlo zní: "Legitimní vojenské cíle za vlastními hranicemi jsou součástí sebeobrany Ukrajiny."

Pro Kreml je to provokace. Údajné ukrajinské útoky na ruské území byly dlouhou dobu ojedinělými případy, ale v poslední době takových útoků přibývá a vyvrcholily ozbrojenými bojovníky překračujícími hranice v oblasti Bělgorodu a útokem bezpilotního letadla v Moskvě. Pozadí je nejasné – k útokům však pravděpodobně nedošlo bez vědomí Kyjiva.

Takové ukrajinské útoky za ruskou hranicí byly na Západě od začátku války tabu. Spojenci vždy zdůrazňovali, že západní zbraně by neměly být použity na ruském území. Protože by takové útoky mohla Moskva vnímat jako eskalaci, mohl by být Západ prohlášen za stranu války – a výsledkem by mohla být válka mezi Ruskem a NATO, možná zahrnující jaderné prostředky. I když podle současného stavu znalostí nebyly v aktuálních případech použity žádné západní zbraně, bianko šek Cleverlyho pro Ukrajinu se na tomto pozadí zdá překvapivě odvážný.

Další tóny rychle přišly z USA. Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierre v první reakci řekla: "Nepodporujeme útoky v Rusku. Tečka." Mluvčí Národní bezpečnostní rady John Kirby řekl: "Ujistili nás, že nepoužijí naše vybavení k útokům uvnitř Ruska." Člověk by neměl souhlasit s Putinem v jeho tvrzení, že jde o válku Západu proti Ruské federaci.

"Nedávné události ukazují základní vzorec, který existuje od začátku války," řekla WELTu bezpečnostní expertka Yoko Iwamaová. "Země NATO mají tendenci se obávat eskalace, Ukrajina se prostě soustředí na vítězství ve válce." Iwama bádá na tokijské univerzitě Keio a je specialistkou na problémová místa v Evropě a na Dálném východě. "V současné době je mezi Kyjivem a západními hlavními městy určitě hodně komunikace," říká Iwama.

Velká Británie byla od začátku války průkopníkem v dodávkách zbraní na Ukrajinu. Londýn slíbil tanky brzy, Německo a USA se k tomuto kroku rozhodly až později. Podobné je to se stíhačkami a řízenými střelami. Premiér Rishi Sunak v únoru požadoval od partnerů NATO dlouhodobé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Na okraj summitu Rady Evropy v Reykjavíku také oznámil, že "právoplatné místo Ukrajiny je v NATO". I zde Londýn málo dbal na varování před eskalací vydaná Ruskem.

Konfliktní komunikace z Londýna a Washingtonu přichází v mimořádně citlivé době. Nejnověji se spojenci Kyjiva rozhodli dodat stíhačky. Velká Británie a Francie také přislíbily řízené střely dlouhého doletu.

Oba jsou typy zbraní, které by se teoreticky daly využít lépe než veškerý dosud dodaný materiál pro útoky na ruské území. Očekává se, že v příštích týdnech začne rozsáhlá protiofenzíva Ukrajiny, která pravděpodobně využije mnoho západních zbraňových systémů.

Velká Británie jako "legitimní vojenský cíl"

Zvyšuje to riziko překročení červených čar? Bezpečnostní expertka Iwama pochybuje o existenci takto jasně vytyčených hranic. "Vidím zde méně červených čar a více šedých oblastí," říká. Ukrajina je příliš závislá na svých spojencích, než aby mohla vážně eskalovat situaci. Ale ani Vladimir Putin se nemůže rozhodovat zcela svobodně."

"Putin má prostředky k jednostranné eskalaci," říká Iwama, která mezi své odborné oblasti počítá i jaderné zbrojení. I on však musel vzít v úvahu mnoho věcí, především Čínu a její varování před použitím jaderných zbraní. "Do Putinovy ​​hlavy samozřejmě nikdo z nás nevidí," říká expertka. "Rozhodně ale není červená čára, kterou překročíte a najednou jste v jiném světě. Na to je v této válce příliš mnoho hráčů."

A pravděpodobně příliš mnoho různých hlasů. Nejen zástupci USA a Velké Británie si v souvislosti s útokem dronu v Moskvě odporovaly. Protichůdné signály vyslal i Kreml. Jakýkoli britský představitel může být považován za "legitimní vojenský cíl", napsal bývalý prezident Dmitrij Medveděv na Twitter v reakci na komentáře britského ministra zahraničí. "Hloupí představitelé" Spojeného království by si měli pamatovat, že Británii lze klasifikovat jako "zemi ve válce".

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naopak udeřil na mnohem jemnější notu. Po incidentech v Bělgorodu a Moskvě ho překvapilo, že "dosud jsme neslyšeli jediné slovo odsouzení - ani od jediné země, která patří do kolektivního Západu," řekl. "Samozřejmě bychom rádi slyšeli nějaká slova odsouzení." - Hrozba pro Západ zní jinak.

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
4126

Diskuse

Obsah vydání | 6. 6. 2023