Profil

Michal Šimečka: "Hlasujme pro budoucnost".

25. 9. 2023 / Robert Anderson

čas čtení 9 minut
 
Michal Šimečka  byl svou stranou Progresívne Slovensko povolán z Bruselu, aby se pokusil zastavit to, co vypadalo jako nevyhnutelný návrat populistického autoritáře Roberta Fica k moci ve volbách příští týden - a průzkumy ukazují, že by se mu to mohlo podařit.

Vypadalo to, že trojnásobný premiér Fico je na dně, když po masových demonstracích po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky v roce 2018 odstoupil. Jeho levicová strana Smer, obviňovaná z toho, že předsedá zcela zkorumpovanému státnímu aparátu, se poté rozštěpila a poprvé od roku 2006 neuspěla v parlamentních volbách roku 2020.

 
Ale nekompetentnost vítěze voleb, středopravicového populisty Igora Matoviče, během pandemie covidu spolu s koaličními boji a pokračující krizí životních nákladů vynesly Fica zpět na první místo v průzkumech veřejného mínění s přibližně 20 % hlasů.

Liberální proevropští progresivisté, kteří se v roce 2020 těsně nedostali do parlamentu, nyní těží z toho, že nejsou součástí této "koalice chaosu", a v nejnovějších průzkumech veřejného mínění zaostávají za Smerem jen o několik procentních bodů. Existuje reálná naděje, že pozdní nárůst podpory ze strany odhadem čtvrtiny nerozhodnutých voličů by mohl 30. září posunout Progresívne Slovensko na první místo, stejně jako minule Matovičovo OLaNO.

"Bude to velmi těsné," říká Milan Nic, vedoucí pracovník Německé rady pro zahraniční vztahy (DGAP). "Rozhodnout by se mohlo v posledních dvou týdnech."

Bratislava je v současné době plná billboardů s mladým (39letým) vousatým vůdcem strany Progresívne Slovensko a jeho spořádanou rodinou, které vyzývají Slováky, aby "volili budoucnost".

"Ve finále jde o politickou konfrontaci dvou vizí, kam by mělo Slovensko směřovat," řekl Šimečka v rozhovoru pro bne IntelliNews ve své bratislavské kanceláři. "Fico slibuje návrat do minulosti, pomstu, potenciální ohrožení právního státu a mezinárodní izolaci."

Šimečka - který si na Slovensku vybudoval profil v době, kdy byl místopředsedou Evropského parlamentu, díky úderným vystoupením na sociálních sítích - si v televizních debatách vedl lépe, než se očekávalo, i když jeho střízlivý styl argumentace se často střetává s ostrým populismem politických soupeřům (Matovič a Robert Kaliňák ze Smeru se na nedávném mítinku dokonce začali prát).

Zdá se, že mezi liberálními a relativně bohatými mladými voliči ve městě nyní panuje skutečné nadšení, že by Progresívne Slovensko mohlo zvítězit, i když se mnozí také obávají, že by Šimečku mohl veterán Fico, který dominuje politice země již téměř 20 let, přelstít.

Tvrdý populismus

Šimečka je nepravděpodobným politikem nejen kvůli svému relativnímu mládí, ale i kvůli svému původu a politice. V zemi, která za posledních 34 let demokracie obvykle podporuje svalnaté populisty, kteří tvrdí, že se zastávají obyčejných lidí, vynikají jeho liberální názory a akademické zkušenosti. Pochází ze slavné rodiny disidentských spisovatelů, má doktorát z Oxfordu a před vstupem do politiky pracoval jako zahraničněpolitický odborník a novinář (prozrazuji: před 20 lety byl mým kolegou).

Své straně také nedominuje, jak je u slovenských lídrů zvykem, a předsedou a kandidátem progresivistů na premiéra se stal až loni v květnu, protože strana neměla nikoho jiného, kdo by na tuto funkci měl chuť.

"Jednou z jeho slabin je, že nemá žádné zkušenosti s výkonnou mocí," říká  profesor Tim Haughton z Birminghamské univerzity. "Místopředseda parlamentu EU se tu prakticky nepočítá. Zda je schopen být premiérem, bude otázka, která se bude honit hlavou mnoha lidem."

Další slabinou je, že jeho strana je všeobecně odmítána jako bratislavský liberální klub s malým dosahem mimo hlavní město. Slovensko trpí hlubokými regionálními nerovnostmi a vzkvétající Bratislava je na hony vzdálená ponurým městům a prašným vesnicím ve střední a východní části země.

Slováci v těchto regionech byli nedávno zasaženi nejprve pandemií a poté prudkým růstem cen a dlouhodobě mají slabost (zhoršovanou dezinformacemi) pro populistické siláky slibující stabilitu, pořádek a silný stát.

"Problémem je, že Progresivné Slovensko je vnímáno do značné míry jako bratislavská strana a strana mladých," říká Haughton. "Její přitažlivost mimo tyto skupiny je omezenější."

Nic tvrdí, že její ekonomický program volného trhu je pro chudší voliče málo přitažlivý a zahrnutí slibů, jako je registrované partnerství osob stejného pohlaví, nepůsobí dobře v konzervativnějších venkovských oblastech.  Strana se také silně orientuje na zelené a někteří její členové veřejně podpořili liberalizaci drog.

"Omezují svou přitažlivost jen na městské oblasti," říká Nic. "Hrají do karet Ficovi a Smeru, kteří je staví do role radikálů".

Michal Vašečka, vedoucí think-tanku Bratislava Policy Institute, souhlasí. "Upřímně řečeno, pro Slovensko jsou příliš moderní," říká.  "Progresívne Slovensko je vnímáno jako příliš radikální."

Šimečka se neomlouvá. "Jsme liberální strana a tak to má být. Věříme v [sexuální] rovnost a takoví jsme," říká. "Lidé si musí uvědomit, že Slovensko je v rámci EU vybočující. Mnoho států EU má nejen občanská partnerství, ale i manželství osob stejného pohlaví."

Binární volba

Dokonce i nejbližší potenciální spojenci strany se od nich v zápalu kampaně odvrátili a zatratili je jako příliš radikální, zatímco jejich vlastní ratingy klesají.

Předseda křesťanských demokratů Milan Majerský prohlásil, že progresivisté jsou "v mnoha ohledech" hrozbou kvůli své genderové politice.

Na "neomarxistické" progresivisty nedávno zaútočila také libertariánská strana Svoboda a solidarita (SaS). Jeden z vrcholných představitelů strany SaS pro bne IntelliNews uvedl, že mezi stranami existují hluboké rozdíly v hospodářské politice, které se ne vždy odrážejí v programu progresivistů.

"Nevíme, co od nich můžeme očekávat," řekl a zpochybnil jejich slib, že nebudou zvyšovat daně, aby odstranili obrovský rozpočtový deficit. "Oni to nemyslí vážně. Jejich experti říkají, že ke zvyšování daní musí dojít. Budeme žádat další rozpočtové škrty, ale oni to nebudou ochotni udělat."

Menší středopravicové strany vyčítají Šimečkovi, že se snaží udělat z voleb binární volbu mezi progresivisty a Ficem. To by mohlo upevnit podporu Smeru a zatlačit menší strany pod pětiprocentní hranici, čímž by pokrokáři přišli o spojence.

"Progresívne Slovensko hraje na strach z Fica a představuje se jako alternativa," říká Nic. "Silná polarizace mezi Smerem a PS není pro malé strany dobrá."

I když budou mít progresivisté dostatek křesel pro sestavení vlády a podaří se jim dosáhnout kompromisu s křesťanskými demokraty a SaS, budou pravděpodobně potřebovat ještě nejméně dvě strany, aby dosáhli většiny. Sestavení a udržení takové vlády bude velkou zkouškou vůdčích schopností Šimečky a mohlo by skončit dalším fiaskem slovenské středopravice, která je zmítána osobními antagonismy.

Šimečka se tváří statečně. "Mám zkušenosti z Evropského parlamentu, kde musíte pracovat s lidmi, s nimiž nemusíte nutně souhlasit..... Je to o dialogu a respektu k partnerům. Samozřejmě to nebude jednoduché, ale myslím, že je to nejlepší možná cesta pro naši budoucnost."

Zasvěcení tvrdí, že přirovnávat Evropský parlament k hadímu doupěti slovenské politiky je naivní.

"Michal Šimečka neví, do čeho se dostal a co s tím má dělat," řekl bne IntelliNews jeden z bývalých vysokých úředníků nedávno padlé středopravicové vlády. "Setká se tváří v tvář s tlustou zdí slovenské politické reality."

Nepříjemné kompromisy

Tato realita spočívá v tom, že bude potřebovat nejméně dvě strany z těch, které podle jeho slov nejsou jeho preferovanými partnery, přičemž každá z nich má své nevýhody.

Matovičovo OLaNO by mělo být jasným partnerem, ale jeho nevyzpytatelné chování ve funkci premiéra z něj udělá prakticky poslední volbu.

Pravicově populistická strana Borise Kollára Jsme rodina je v "rodinných otázkách" ještě tradičnější než katoličtí křesťanští demokraté, a to i přesto, že Kollár má 13 dětí od 11 různých žen. Kollár prohlásil, že spojení s Progresivním Slovenskem by bylo jeho poslední možností a že Šimečka by byl jako premiér "katastrofou".

O osudu Slovenska může rozhodnout středolevicová strana Hlas bývalého premiéra Roberta Pellegriniho, která se v průzkumech veřejného mínění pohybuje na třetím místě s přibližně 13 %.

Pellegrini, který převzal funkci premiéra po Ficovi, když odstoupil, ale pak před volbami založil vlastní stranu, naznačoval, že by raději spolupracoval s progresivisty, ale v posledních týdnech byl více rozpolcený, protože jeho podpora v průzkumech oslabila. "Jsme zásadně odlišní a asi se těžko dohodneme," řekl nedávno.

Političtí analytici naznačují, že Hlas by se mohl rozdělit, pokud Pellegrini vytvoří koalici se středopravými, kteří mu stejně nedůvěřují, a proto by se mohl rozhodnout znovu spojit s Ficem, možná výměnou za jasnou kandidaturu na prezidenta v příštím roce.

"Stále mám skrytou naději, že vyhraje Progresivné Slovensko," říká Beata Balagová, redaktorka deníku Sme. "Ale pokud Fico prohraje, bude to ošklivý kompromis," varuje, "a budeme v rukou Pellegriniho".

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4605

Diskuse

Obsah vydání | 27. 9. 2023