Jak se vyvíjí ruská obranná taktika na Ukrajině
29. 9. 2023
Tato transformace odráží závěry Akademie kombinovaných zbraní ruských ozbrojených sil, která během několika velitelských a štábních válečných her vyhodnotila boje v Chersonu s cílem vyvinout slibnou taktiku pro lepší obranu. V podstatě se takový přístup snaží dosáhnout cílů prováděním průzkumných a palebných operací podél ruských zásobovacích tras na ochranu před stále přesnějšími ukrajinskými údery, jakož i postupným budováním obranných sil k odražení hlavních ukrajinských úderných skupin. Cílem těchto snah je především odrazit útoky, zahájit protiútoky a provádět důsledné nájezdy a léčky. Takové operační schopnosti zase umožňují ruským silám držet klíčové oblasti podél celé linie kontaktu.
To vše nevyhnutelně povede ke změnám v obranném přístupu Ruska, složení operační struktury armády, jakož i metod akce pro frontové formace a jednotky. Kreml proto předložil plán na rozdělení obranných linií ruské armády do tří funkčních oblastí: "krytí", "hlavní obrana" a "finální" oblast. Během operace v Chersonu byly zavlažovací kanály používány jako primární opevnění, zatímco v Záporoží ruské ženijní síly prokázaly své odborné znalosti při kopání hlubokých a účinných zákopů. Podél tohoto úseku fronty byly ruské ozbrojené síly schopny realizovat tento koncept v celkové hloubce až 70 kilometrů a byly schopny vytvořit důkladné obranné linie.
Krycí oblast je určena pro masivní použití průzkumných a útočných komplexů, jakož i pro vedení manévrové obrany silami a prostředky krycích formací a jednotek. Hlavní obranná oblast je vytvořena pro nasazení hlavních sil armády... a jejich následné obranné a útočné akce mají za cíl zabránit dalšímu postupu nepřítele nebo porazit jednotlivé průlomové skupiny. Poslední linie je určena pro rozmístění a manévrování rozptýlených formací a jednotek z hlavních armádních sil před jejich vstupem do hlavního prostoru, jakož i pro umístění záloh, samostatných formací složek armády, speciálních sil a armádního letectva.
Metody vedení obranné operace tímto způsobem mohou zahrnovat:
Způsobování ztrát nepříteli během jeho postupu použitím velkého množství přesné munice, což ho nutí zaútočit na hlavní síly ještě v krycí oblasti;
Postup a rozmístění hlavních sil podél připravených nebo nepřipravených obranných (palebných) linií v hlavním obranném prostoru; nebo
Dosažení konečné porážky nepřátelské úderné skupiny v hlavní obranné oblasti držením obranných a palebných linií a zahájením série palebných útoků a protiúderů.
Armádní letecké operace pro tento koncept byly také testovány během operace v Chersonu. Při odhalování postupu kolon ukrajinských obrněných vozidel byly specifikovány jejich pohyby a byly určeny "vstupní body" pro zásah ruských letadel. Kromě toho byla analyzována dynamika vzdušných sil, aby bylo možné stanovit zaměření pro letecké osádky, uvést hlavní údernou skupinu do pohotovosti, zajistit krytí vrtulníky vybavenými schopnostmi elektronického boje, řídit předsunutou leteckou komunikaci a pozorovat cílovou oblast pomocí dronů.
Poté se ruské vrchní velení muselo operativně rozhodnout, zda skupinu přesměruje do vzduchu nebo zmobilizuje skupinu uvedenou do pohotovosti. V tomto případě první dva až tři páry strojů letěly směrem k obrannému pásmu v intervalech 10 až 15 minut. Interval byl poté prodloužen na přibližně 25 minut a manévry pokračovaly téměř dvě hodiny, kdy bylo několik ukrajinských kolon v zóně likvidace zničeno nebo rozptýleno. Poté bylo použito až pět párů bitevních vrtulníků k zajištění nepřetržité palby na ukrajinské kolony, s průměrnou dobou letu 35 minut. Detekce ukrajinských sil vrtulníky Ka-52 a Mi-28 pomocí vylepšených zaměřovacích systémů byla dosažena na vzdálenost 10 km. Kromě toho byly protitankové řízené střely Vichr-1 odpalovány Ka-52 na vzdálenost 9 km, přičemž rakety byly naváděny navigátory vrtulníků až do doby, kdy zasáhly své cíle. V tomto případě bylo útočné letectvo přesměrováno do oblastí, kde byly ukrajinské jednotky oslabeny počátečním náporem. Následné nálety pak byly prováděny neřízenými raketami, které pokrývaly nejen zastavené kolony, ale také blízké zalesněné oblasti, kde se mohly skrývat další jednotky.
Na základě těchto úprav pro současnou protiofenzívu byla ruská armáda efektivnější při odporu proti ukrajinským útočným brigádám, dokonce i těm, které jsou vybaveny západní technikou. Například obnovená ruská obranná koncepce umožnila jednotkám úspěšně zatlačit a vážně oslabit jednu ukrajinskou brigádu vyzbrojenou obrněnými bojovými vozidly pěchoty M2A2 Bradley a tanky Leopard 2A6, přičemž ukrajinské jednotky nakonec vozidla opustily. Tento případ je možná nejnázornějším příkladem vylepšených koncepcí obranných manévrů.
Takže zatímco se hodně věnuje pozornost působivé adaptabilitě ukrajinských sil na bojišti, na ruské straně se provádějí podobné úpravy a nelze je ignorovat. Do budoucna se zdá, že úspěch budoucích ukrajinských operací a celková efektivita západní pomoci bude založena na navržení přístupu, který může čelit nedávným úpravám obrany v přední linii Moskvy.
23. září ukrajinské ozbrojené síly oznámily průlom v ruské obraně kolem Verbove v Záporožské oblasti. To představuje významný okamžik pro ukrajinskou protiofenzívu, která v posledních několika měsících dosáhla jen postupných zisků. Pomalý postup narazil na tuhý ruský odpor, zejména když ukrajinské jednotky začínají narážet na druhou a třetí ruskou obrannou linii. Ruská armáda účinně přizpůsobila velkou část svých obranných postavení a schopností elektronického boje na základě poučení z ukrajinské protiofenzívy ze září 2022. Tyto změny vedly k patovým situacím podél částí fronty.
Rusko bylo z velké části nepřipravené na ukrajinské mechanizované jednotky vybavené modernizovanými tanky a obrněnými vozidly. Ruské jednotky se snažily narušit postup tanků a mechanizovaných jednotek trvalou dělostřeleckou palbou na oblasti, kde byla soustředěna ukrajinská uskupení. Raketometné systémy střední ráže (MLR) odpalovaly rakety 9M27F s vysoce výbušnými hlavicemi na mechanizované jednotky a rakety 9M27K2 s kazetovými hlavicemi byly použity k zaminování terénu na dálku před postupujícími ukrajinskými kolonami. Raketomet Tornado-S byl použit k narušení počátečního ukrajinského postupu údery na vzdálenost až 50 kilometrů od fronty. Celkově byl tento přístup minimálně účinný kvůli nedostatku munice umocněnému vysokou rychlostí palby.
Rusko připravovalo léčky na silničních křižovatkách, mostech a v dalších oblastech, aby zpomalilo ukrajinské jednotky. Jejich vzdálenost od fronty závisela na schopnosti ruského průzkumného vybavení identifikovat a zmapovat ukrajinský postup k určeným přepadovým bodům. Ruská palba se soustředila na stacionární obrněné objekty za použití 122 mm a větší fragmentační munice. Naváděný dělostřelecký granát Krasnopol-M2 byl používán k ničení tanků, BVP a obrněných transportérů za předpokladu, že zaměřovací souřadnice mohly být přesně předány z průzkumných dronů Orlan-30.
Jakmile ukrajinské síly prolomily ruské obranné linie, dělostřelecká palba se zaměřila na oddělení tanků od doprovodných pěších jednotek. Tento přístup byl do jisté míry úspěšný v zabránění dalšímu postupu Ukrajiny směrem ke křídlům. Raketomety odpalující rakety 9M27K2 vytvořily minová pole, aby zdržely nepřátelské zálohy (druhé sledy), které pak byly zasaženy dělostřeleckou palbou. Poté byla předsunuta protitanková záloha a nasazena ve směru ukrajinského postupu, aby se postavila těm tankům, které byly úspěšně odříznuty od svých podpůrných jednotek.
Ruská protitanková záloha byla nasazena na základě úkolů přidělených jednotlivým brigádám. Ti nejblíže frontě plnili úkol ničit ukrajinské tanky a další obrněná vozidla, která ještě nepronikla první obrannou linií (2,5–3,5 km od frontových linií). Další linie protitankových uskupení se zaměřila na zničení těch ukrajinských tanků, které zcela prorazily první linii (4-5 kilometrů od předního okraje první obranné linie). Následná nasazení byla přidělena ve vzdálenosti 4-6 kilometrů od sebe a soustředila se na odříznutí ukrajinského postupu přes druhou a třetí obrannou linii. Ruské protitankové síly byly dále podporovány rozsáhlými minovými poli.
Problémy s minovými poli se během současné ukrajinské protiofenzívy staly nejakutnějšími. Nedávné zprávy ukazují, že Ukrajina se potýká s 85 % nedostatkem zařízení na odminování. To přispělo k tomu, že ukrajinské motorizované a mechanizované jednotky utrpěly na frontě značné ztráty. I když jsou vozidla schopna překonat minové pole, reaktivní systémy kladení min nastraží protipěchotní miny před postupující pěchotu. Obnovené zaměření Ruska na zaminování obranných pozic přichází v důsledku jednoho z mála úspěchů při odrážení Chersonské operace. Ukrajinská pěchota a mechanizované jednotky utrpěly vážné ztráty ve směru na Pravdino a Berislav kvůli rozsáhlým minovým polím.
Ruská armáda se naučila, že je vhodné umístit minové přehrady podél silnic a mostů, kde by se mohla pohybovat ukrajinská pásová a kolová vozidla. Zvláštní pozornost je věnována silničním křižovatkám, kde jsou vytvořeny zátarasy tvořené minami, sutinami a barikádami z vadného vybavení. V podmínkách přímého kontaktu s ukrajinskými silami jsou v noci podél první obranné linie pod krytím palby z ručních zbraní pokládána smíšená minová pole.
Pokládku min provádějí ruští pracovníci ze zakopaných obranných sil. Některé jednotky mají za úkol stanovit hranice minových přehrad, zatímco jiné přímo nastražují miny. V loňském roce byly systémy FAB-250 (letecká puma) a S-300 (protiletadlová raketová střela) použity jako miny k ničení mostů a úseků vozovky. Ukrajinské kolony byly zbrzděny raketomety Uragan s kazetovými minami KPTM-3 a dálkovými systémy kladení min Zemledelije. Mobilní týmy kladoucí miny na obrněných vozidlech kladou miny podél druhé a třetí obranné linie.
Rusko také přehodnotilo používání bezpilotních letounů při obraně proti ukrajinskému postupu. Dva typy munice Lancet, přezdívané "X-51" a "X-52", byly v loňském roce použity k obraně proti ukrajinským obrněným vozidlům a tankům. Údery byly prováděny podle známých souřadnic nebo hledáním cíle během hlídek. Operátoři dronů využívali při identifikaci cílů externí zaměřovací systém průzkumného dronu ZALA. Celkově byly drony Lancet při plnění svých úkolů poměrně efektivní. Ruská média nedávno informovala, že výroba dronů Lancet se letos oproti roku 2022 zvýšila padesátkrát. Podle těchto zpráv Rusko od srpna 2023 použilo během války více než 850 Lancetů. Ruské vrchní velení tvrdí, že Lancet je "neviditelný pro radar", prakticky nehlučný a "nese bojovou hlavici obvykle dost velkou na to, aby poškodila i těžká vozidla". Ruští vojenští velitelé spoléhají na jeho zvýšené využití k překonání ukrajinské protivzdušné obrany, což otevírá mezery pro následné raketové útoky.
Současná ukrajinská protiofenzíva bude v nadcházejících týdnech pravděpodobně stabilně pokračovat. Vzhledem k tomu, že Rusko nadále přizpůsobuje své obranné postoje a schopnosti, bude pro ukrajinské vojenské velení klíčové tyto změny identifikovat a využít jejich slabin. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to mít za následek podstatné prodloužení "dlouhé války".
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse