Jak to bylo se skandinávskou pomocí při boji proti komunismu

30. 9. 2023

čas čtení 4 minuty
Haló! Haló! Já jsem také ze severu a mnoho přátel ze Švédska, Finska, Dánska a Norska také pomáhalo opozici v boji s komunistickým režimem, píše Jiří Pallas.


Je mi trapné se dožadovat pozornosti, ale několik přátel mě upozornilo na výstavu pořádanou Post Bellum s výběrem, pro který by se dal použít příměr “vycucaný z prstu”. Upozornil jsem odpovědného pracovníka Post Bellum na podivné mezery ve výběru “dobrovolníků za Skandinávie” (text níže) a můj dopis byl promptně přiložen k odkazu na výstavu na stránkách Post Bellum. Bohužel, pokud někdo zabloudí na výstavu, nabude dojmu, že pomoc byla věcí jednoho falešného profesora a pár lidí, kterých se do sametu nestačil zbavit.

Zde můj přípis:


 
Vážení přátelé,

Velice si vážím vaší snahy dokumentovat minulost i z pohledu nejen významných osobností, ale i obyčejných lidí, ale domnívám se, že je rozdíl mezi zaznamenáváním vzpomínek jednotlivců a uspořádáním výstavy na určité téma. Mám konkrétně na mysli výstavu Pomoc ze severu, která nese podtitul Československý disent a skandinávští dobrovolníci 1968–1989.

Konkrétních případů pomoci ze severu, nebo jak upřesňuje titulek ze Skandinávie, je mnoho a dodnes nejsou bohužel systematicky dokumentovány.

Začnu z praktických důvodů u vlastní rodiny, protože jsme jako signatáři Charty dostali pomoc v Československu od Amnesty International a po vyhnání do Švédska jsme se pomáhání zpět do vlasti aktivně účastnili. Mimo mnoha demonstrací jsem byl jedním ze zakládajících členů výboru na podporu československé opozice, ze kterého vznikla Nadace Charty 77, podílel jsem se na práci Východevropského výboru, který byl jedním z hlavních organizátorů aktivit na podporu nejen československé opozice, ale i disentu v ostatních státech východní Evropy, včetně pašování tiskovin a cyklostylů. 

V neposlední řadě jsme s manželkou vydávali ve Švédsku zakázanou kulturu na gramodeskách, kde většina z interpretů byli signatáři Charty 77, například: Marta Kubišová, Václav Havel, Jaroslav Hutka,, Svatopluk Karásek, Jaroslav Seifert, Vlasta Chramostová, Pavel Landovský a další. Z nesignatářů musím zmínit vydání pěti desek Karla Kryla, celkem vydal Šafrán78 i se třemi polskými produkcemi 22 LP desek.

Při mých aktivitách jsem ve Skandinávii přišel do styku s mnoha aktivisty, jejichž jména na výstavě bohužel nenalezneme. Zmíním několik z nich, kteří nám pomáhali dlouhodobě a nezištně:

Ülo Ignats
Žurnalista, dlouholetý předseda Východoevropského výboru, zapojený mimo demonstrací a osvěty i do desítek případů pašování literatury a techniky.

Peter Larsson
Žurnalista, organizační tajemník časopisu Folket i Bild, který pomáhal organizovat podporu československé opozice, pašovat literaturu a desky do Československa, vydal knihu textů Václava Havla, jezdil do Československa psát reportáže o opozici. Peter byl iniciátorem Výboru pro podporu ČS opozice, ze kterého vznikla Nadace Charty77, které je spoluzakladatelem.

Jörgen Widsell a Robert Aschberg
Žurnalisté, kteří pod záminkou reportáží z mistrovství světa v ledním hokeji natočili materiál pro LP desku Zakázaní zpěváci (Kubišová, Hutka, Třešňák, Soukup, Karásek, Veit). Opakovaně psali do švédských novin články informující o aktivitách Charty 77.

Jan Kristofori
Politický vězeň, malíř, po roce 1968 v norském exilu. Pomáhal mi (zdarma) s obaly na Seiferta a Berany a přispíval i na vydávání desek.

Cyrill John
Emigroval 1968 do Švédska, pomáhal při všech opozičních aktivitách, především však překládal, publikoval a distribuoval Listy ve švédštině.

Zdeněk Hejzlar
Nejznámější exilový politik ve Švédsku, který průběžně informoval nejvyšší švédské představitele i řadu tiskovin o dění v Československu.

Jan Mosander
Finský novinář, pravidelně v kontaktu s opozicí (viz jeho file u STB), pomáhal i Šafránu78.

George Soros
Není to sice Seveřan, ale vzhledem k prostoru věnovanému na výstavě Nadaci Charty a tomu, že nikde o tomto hlavním financiérovi nadace není ani zmínka, musím ho připomenout já.

Tímto výčtem bych rád doplnil mezery v uvedené výstavě a tím pomohl vytvořit více vyvážený pohled na pomoc ze severu.

S přátelským pozdravem
Jiří Pallas

0
Vytisknout
4420

Diskuse

Obsah vydání | 3. 10. 2023