Další fáze války v Gaze hrozí bezprecedentní humanitární krizí
30. 11. 2023
Není zdaleka jasné, jak může Izrael zaútočit na jihu území, aniž by ještě více zhoršil už tak katastrofální situaci
Po požadavku na evakuaci severní části Gazy však zasvěcenci a odborníci uznávají, že se strategie musí změnit. "IDF vědí, že nemohou provést duplikát operace v severní Gaze na jihu," řekl Tamir Hayman, bývalý šéf izraelské vojenské rozvědky, který od 7. října poskytuje rady svému předchozímu zaměstnavateli.
Podle Haymana žijí na jihu Gazy 2 miliony lidí, z nichž 1 milion se tam přestěhoval od začátku izraelských útoků na pásmo Gaza v reakci na požadavky, aby se evakuovali z centra bojové zóny. To sice nezastavilo bombardování jihu izraelským letectvem, ale sever byl úplně rozbit.
Ve středu starosta města Gazy Yahya al-Sarraj řekl televizi Al Jazeera, že 60 % obytných jednotek a bytů bylo zničeno, což zhruba odpovídá analýze ze satelitních snímků. Naproti tomu v Chán Júnisu bylo podle odhadů poškozeno 10 až 15 % budov.
V některých kruzích se objevuje myšlenka, i když ne veřejně, že izraelská armáda bude muset organizovat místní evakuaci civilistů po jednotlivých vesnicích nebo čtvrtích, a teprve poté zaútočit a převzít kontrolu nad zemí i tunely pod ní. Vzdušné síly mohou být nasazeny až po dokončení evakuace.
Znamenalo by to také zdlouhavé boje - "celková strategie počítá s velmi dlouhou válkou," říká chmurně Hayman. Nejsevernější město Gazy, Bejt Hanún, bylo po počátečním leteckém bombardování napadeno a obklíčeno a velitel, plukovník Arye Baat z 252. divize, jednotky záložníků, uvedl, že převzetí vojenské kontroly v těžkých bojích trvalo "asi 24 dní".
Pokud bude nový model životaschopný, mohou podle IDF boje pokračovat ještě několik měsíců, přinejmenším do ledna. Vyhlídka na delší válku a především na další evakuaci, a to na stále menší část pásma, však znepokojuje humanitární agentury a vyvolá širší obavy, že konečným cílem Izraele je pásmo vylidnit.
"Nazval bych to Nakbou," řekl jeden z humanitárních pracovníků, který si nepřál být jmenován, což je odkaz na masové vysídlení Palestinců během války v roce 1948.
Humanitární situace na jihu je každopádně dost náročná. Oxfam uvádí, že se spolu se svými partnery potýká s problémy s poskytováním pomoci na požadované úrovni během současné přestávky v bojích, kdy není obnovena dodávka vody, elektřiny a plná telekomunikační síť, a humanitárním pracovníkům a strojům na odstraňování trosek je často odepřen vstup.
Bushra Khalidi, vedoucí pracovník Oxfamu pro politiku v Gaze, uvedl, že šestidenní přestávka "selhala" jako účinný mechanismus pro zvýšení dodávek pomoci. "Jednou z našich hlavních obav zůstává zřízení a správa bezpečných zón nebo humanitárních oblastí, které se ukázaly jako velmi problematické," dodala.
Obavy neztrácí ani hlavní podporovatel Izraele, Spojené státy. "Nepodpoříme jižní operace, dokud nebo pokud Izraelci neprokážou, že se postarali o všechny vnitřně vysídlené obyvatele Gazy," uvedl v úterý John Kirby, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost, a dodal, že Izraelci "byli vnímaví".
Na počátku sedmitýdenní války Izrael oznámil zřízení humanitární zóny v al-Mawasi, pozemku na pobřeží Středozemního moře širokém 0,6 míle (1 km) a dlouhém 8,7 míle (14 km), ale na začátku tohoto měsíce tento nápad odsoudil Tedros Adhanom Ghebreyesus, šéf Světové zdravotnické organizace.
"Snaha nacpat tolik lidí na tak malou plochu s tak malou infrastrukturou nebo službami výrazně zvýší zdravotní rizika pro lidi, kteří jsou již nyní na pokraji sil," řekl v OSN a uvedl, že jeho orgán se nebude podílet na zřízení takové zóny, pokud nebudou splněny bezpečnostní a ochranné podmínky.
Diskuse