7. 12. 2023 / David Marenčák
Problém lidstva s informacemi je dvojí. Jednak asi věčný problém je ten, že vždy budeme vědět méně než nevědět.
Druhý, dnes zdá se akutnější a palčivější než lecjaké jiné, je ten, že příliš
toho, co víme, jsou jalové banality, nesmysly, lži, dezinterpretace, omyly,
bludy a propaganda.
Mnoho lidí dělá tu chybu, že když se setká s novou informací, nekriticky přijme to první, vnoří to jako součást do svého ega a s odpovídající urputností a agresivitou to následně obhajují, třeba že jim ona mylná informace osobně škodí.
Proto je na osobní rovině nezbytné se nadechnout a ponořit do ledové vody pochyb a především kritiky. Například nás nadchne (nebo naštve) nějaká nová zelená technologie. V obou případech je dobré si přečíst relevantní kritiku, v prvním případě od rozumných skeptiků (nikoli fosilních propagandistů), v druhém případě od expertů na daný obor, nikoli greenwashingové produkty korporací, které už k tomuto účelu i zakládají falešné občanské spolky.
Spousta balastu, včetně řady konspiračních teorií, protisystémových výkladů
světa a podobně by byla dobrou beletrií žánru sci-fi, fantasy nebo alternativní
historie. Nicméně to, že člověk tuší, že historii píšou vítězové a proběhla často
jinak, než je obecně známo ze školního dějepisu, že toho pořád víme méně, než
nevíme, o podjatosti a prolhanosti většiny hlavněproudých médií nemluvě, nemusí
znamenat, že skočíme rovnýma nohama do žumpy tzv. alternativ, které většinou
znamenají stejný informační plevel, jen chronicky opoziční vůči tomu, co se
hlásá v mainstreamu.
Informační zahradu je potřeba plet denně a zejména tehdy, když nám nové informace příliš dobře zapadají do toho, co už známe, chumelí se kolem toho silné emoce nebo existuje silný tlak skupin, kterýchžto jsme členy, abychom zastávali nějaký určitý názor. V opačných případech nám jde kritizovat a zpochybňovat samo od sebe, snadno a kvalitně.
Diskuse