Poprask v italském městě poté, co krajně pravicová starostka zakázala muslimské modlitby

19. 2. 2024

čas čtení 6 minut
Foto: Georgia Meloniová

Bangladéšané a další obyvatelé italského městečka Monfalcone tvrdí, že rozhodnutí zakázat bohoslužby v kulturních centrech a zakázat burkiny na pláži je součástí protiislámské agendy


Počet obyvatel Monfalcone nedávno překročil 30 000. Takový pozitivní demografický trend by za normálních okolností znamenal dobrou zprávu v zemi, která se potýká s rychle klesající porodností, ale v Monfalcone, kde starostka Cisintová od získání svého prvního mandátu v roce 2016 pěstuje protiislámskou agendu, nebyl tento nárůst vítán.

Nárůst počtu obyvatel města se připisuje především rozlehlé loděnici vlastněné státem ovládaným gigantem Fincantieri, jehož politika outsourcingu pracovních sil v posledních dvou desetiletích vedla k obrovskému přílivu kvalifikovaných zahraničních pracovníků, především z Bangladéše. Levnější pracovní síla z řad přistěhovalců vysoce převyšuje počet Italů, zejména v období špičky při stavbě obrovských výletních lodí.

 
Bangladéšskou komunitu v Monfalcone dále posilují příbuzní, kteří přicházejí v rámci politiky slučování rodin, kterou by Cisintová ráda omezila, a jejich děti narozené v Itálii.

Dnes tvoří tato komunita 6 600 lidí z celkového počtu 9 400 obyvatel Monfalcone narozených v zahraničí.

Imigrace změnila složení obyvatel města. Nachází se zde řada obchodů a restaurací vlastněných cizinci a síť cyklostezek využívaných převážně Bangladéšany, pro které jsou kola hlavním dopravním prostředkem.

"Nebýt přispění cizinecké komunity, Monfalcone by se stalo městem duchů," řekl Enrico Bullian, levicový radní pro širší region Friuli-Venezia Giulia.


Cisintová, politička podporovaný stranou Liga Mattea Salviniho a stranou Bratři Itálie, kterou vede italská premiérka Giorgia Meloniová, vyhrál v roce 2022 snadné znovuzvolení, a to převážně na protiimigrační kandidátce, která usnadnila nástup italské krajní pravice k moci.

Jedním z jejích prvních opatření bylo odstranění laviček na hlavním náměstí, údajně proto, že je využívali hlavně přistěhovalci. Cisintová se pokusila omezit počet dětí cizinců ve školách, zatímco kriket, oblíbený mezi Bangladéšany, byl vyškrtnut ze sportovního festivalu. Loni v létě zakázala muslimkám nosit na pláži burkiny.

Největší ohlas však vyvolal listopadový  zákaz modliteb od Cisintové, který se vztahuje i na druhé muslimské kulturní centrum ve městě.

"Mělo to obrovský dopad," řekl Konate, inženýr, který žije v Itálii již 40 let. "Přes 20 let jsme se tu pokojně modlili. Ale nebylo to jen místo pro modlitby - lidé se sem chodili setkávat, povídat si. Děti přicházely na mimoškolní výuku. Po celé Evropě je mnoho islámských kulturních center, kde se můžete modlit, a nikdo vám v tom nebrání."

Cisintová tvrdila, že muslimové porušili předpisy územního plánování, protože prostory byly určeny ke komerčnímu využití, a ne k bohoslužbám. Dalším faktorem byla podle ní bezpečnost poté, co jí občané poslali fotografie, na nichž jsou vidět "stovky lidí", kteří vcházejí dovnitř.

"Neřekla jsem 'zavřete a nesmíte se modlit'," řekla Cisintová. "Prostor byl využíván zkresleným způsobem - byla to mešita. Musí respektovat zákony."

Tento zákaz souzní s návrhem Italských bratří Meloniové na celostátní uzavření stovek muslimských modliteben, které nejsou v mešitách. Meloniová, která dlouhodobě brojí proti "islamizaci" v Evropě, byla na tiskové konferenci na začátku ledna požádán, aby se vyjádřila k "situaci v Monfalcone": "Ti, kteří se rozhodli žít v Itálii, musí respektovat italské normy."

Konate uvedl, že muslimové v Monfalcone vždy respektovali zákony, čehož důkazem je mimořádně nízká kriminalita ve městě, a že motivem starostky bylo omezit jejich italské ústavní právo modlit se.

Odhaduje se, že 23. prosince protestovalo proti tomuto kroku a proti protiislámské kampani Cisintové, kterou podle mnohých využívá ke svému zviditelnění v naději, že bude kandidovat v červnových volbách do Evropského parlamentu, asi 8 000 lidí.

Muslimská komunita se proti zákazu modliteb odvolává také u krajského správního soudu. "Poprvé jsme si řekli 'musíme se bránit'," řekl Konate, který má stejně jako mnoho dalších muslimů v Monfalcone italské občanství.

Cisintová uvedla, že exponenciální nárůst počtu obyvatel narozených v zahraničí vyvolává tlak na sociální služby v Monfalcone. S další významnou cizineckou komunitou ve městě - Rumuny - však problém nemá. "Přicházejí, integrují se a respektují italské normy," řekla.

Cisintová odříkává seznam stereotypů o muslimech, například že ženy musí nosit zahalený obličej a chodit za muži. Tvrdí, že pro komunitu udělala hodně, včetně výstavby dalších škol, "protože se jim rodí tolik dětí". Obviňuje muslimy, že se nechtějí učit italsky, a pokud se tak stane, hlavním cílem je získat občanství.

Na hodině italštiny, kterou vedli dobrovolníci, však jedna muslimka uvedla, že je těžké najít místa v kurzech vedených úřadey. Její učitelka Cinzia Benussiová řekla: "Zdá se, že se dělá všechno pro to, aby se lidem z Bangladéše ztížil život."

Uprostřed napětí vznikla ženská skupina složená z rodilých Italek a Italek narozených v zahraničí, která se snaží překlenout rozpory způsobené politikou Cisintové.

Nahida Akhterová, sedmadvacetiletá studentka a dcera dělníka Fincantieri, která žije v Monfalcone od dětství, na nedávném setkání řekla:  "Je důležité mít tuto skupinu, která sdílí myšlenky a pomáhá měnit názory těch, kteří jsou fixováni na stejné předsudky."

Fulvia Taucerová, finanční poradkyně, dodala: "S touto komunitou nebyl nikdy žádný problém... Monfalcone je domovem všech."

Podrobnosti v angličtině ZDE

2
Vytisknout
1917

Diskuse

Obsah vydání | 21. 2. 2024