Venezuela zvyšuje napětí na hranicích s Guyanou

19. 2. 2024

Ne tak pro Georgetown. Těžkopádné a antagonistické šaškárny Caracasu související se zahraniční politikou selhaly a ukázaly se jako neúčinné a kontraproduktivní.

Jednak a v rámci diplomatického kroku, který bude rezonovat v nadcházejících letech, Georgetown narušil širší regionální strategii Caracasu. Za druhé, většinou přestál nápor.

Ovšem riziko střetu mezi Guyanou a Venezuelou nezmizí a stále existují větší, rychle se vyvíjející rizika pro bezpečnost této země.

V posledních dnech, na dohled od západní hranice Guyany, se objevily náznaky (údajně zveřejněné guyanskými úřady), že probíhají venezuelské vojenské manévry. Údajné hromadění venezuelských sil v blízkosti této hranice, kterému se nyní dostává větší pozornosti v mezinárodních médiích, se dostalo pod drobnohled v souvislosti s nedávno vyjednanou dohodou o deeskalaci napětí mezi těmito dvěma jihoamerickými sousedy.

Stojí za povšimnutí, že v souladu s podmínkami Společné deklarace z Argyle o dialogu a míru mezi Guyanou a Venezuelou – a v souvislosti s prvním zasedáním Společné komise – se 25. ledna v Brazílii setkali ministři zahraničí Guyany a Venezuely. Tyto rozhovory zprostředkoval brazilský ministr zahraničních věcí, přičemž jako pozorovatelé byli přítomni zástupci Společenství latinskoamerických a karibských států a Organizace spojených národů.

Toto údajné venezuelské řinčení zbraněmi vrhlo stín na první nesmělé kroky na dříve dohodnuté cestě výše zmíněného procesu řízeného Společnou komisí, který v současné podobě může selhat.

Je výmluvné, že – podle aktuální analýzy (nazvané "Chybná kalkulace a eskalace nad Essequibem"), kterou zveřejnil přední washingtonský think-tank – Caracas uplatňuje "donucovací strategii" vůči hraničnímu sporu. To podle názoru jednoho z autorů nese punc "dvojaké politiky" ze strany Madurova režimu.

Lídři bloku Karibského společenství (CARICOM) se v rozsáhlé reakci údajně zaměřili na pokrok. V tomto ohledu není pro Guyanu, ani pro toto regionální uskupení malých států, na pořadu dne ústup.

To znamená, že s velkým společným projektem zemního plynu, který byl nedávno uzavřen, se Trinidad a Tobago snaží kráčet po laně mezi Georgetownem a Caracasem. Dohoda, kterou musel Washington přezkoumat, vyvolala v Georgetownu neklid.

Nicméně vzhledem k tomu, že několik regionálních států uskutečňuje diplomatické gambity zaměřené na prohloubení vztahů s Venezuelou, tato reakce z Georgetownu neilustruje názor členských států CARICOMu, které se staví k energetickým dohodám spojeným s Venezuelou. I když Guyana shromáždila sesterské členy CARICOMu, aby se postavili venezuelské geopolitické šikaně a diplomacii ve zlé víře související s Essequibem, tyto země si nedělají žádnou laskavost tím, že zdůrazňují politické rozdíly v takových dohodách.

Navzdory všem řečem o jejich rozdílných výsledcích v diplomatických jednáních s Venezuelou, v souladu se svými národními zájmy, jsou členské státy CARICOMu zajedno v názoru na nejnovější plán Caracasu zaměřený na Guyanu: Může to být dosud nejriskantnější geopolitická sázka Caracasu, vzhledem k tomu, co je v sázce, vzheledem k zájmům a hráčům, kterých se to týká.

Představuje zkoušku nejen pro Guyanu, ale i pro CARICOM, stejně jako pro regionální bezpečnost a mezinárodní řád.

Vzhledem k tomu, že uvnitř uskupení CARICOM ohledně Venezuely existují zjevné rozpory, musí Georgetown uvést poslední provokaci Caracasu do perspektivy tím, že bude věnovat pozornost dlouhodobé prioritě strategie bloku ve vztahu k širšímu regionu. Záměrem totiž je, aby tato oblast zůstala zónou míru.

Tento přístup k mezinárodním vztahům a kombinace podpory ze strany klíčových globálních a regionálních mocností spolu s podporou procesů mezinárodní spolupráce a multilateralismu hrají životně důležitou roli při dotahování do konce zahraničněpolitické koncovky související s Essequibem; Guyana přitom musí zmařit jestřábí postoj Caracasu.

A to v kontextu toho, že Guyana se dostala na titulní stránky novin a zahraničně-právní cesta vede k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ). Všeobecně se věří, že Mezinárodní soudní dvůr poskytne legitimní a definitivní řešení sporu o hranice.

Provokace Caracasu je tedy také poslední připomínkou toho, že – i když je příliv dějin na straně Georgetownu – zvratů a zákrut dotyčné cesty je spousta.

Georgetown teď musí udržet nervy na uzdě a uvědomit si, že spor o hranice je nyní součástí známé spleti vleklého globálního geopolitického soupeření.

Zdroj v angličtině: ZDE