Nedostatek vody na Ruskem okupovaném Krymu vyvolá masovou emigraci

23. 2. 2024

čas čtení 7 minut
Ruskem okupovaný Krym se nyní potýká s tak vážným nedostatkem vody, že až 500 000 z 2,5 milionu obyvatel poloostrova může být brzy nuceno pokusit se uprchnout, navzdory tvrzením Moskvy o opaku, píše Paul Goble.

Taková emigrace podkopává ruskou kontrolu. Vytváří to potíže i pro Kyjev, který musí vyvážit svůj zájem na znovuzískání svého území s problémy, které pro Ukrajinu vytváří masová emigrace.

Tato humanitární katastrofa způsobuje problémy i mezinárodnímu společenství, ale pravděpodobně se bude muset vypořádat s jejími důsledky pro Ukrajinu nyní i v budoucnu.

Přinejmenším od roku 1945 poptávka po vodě pramenící ze zemědělství, průmyslu a obyvatelstva poloostrova převyšuje místní zásoby na Krymu. Globální oteplování i ruská okupace poloostrova po vpádu na Ukrajinu v roce 2014 situaci ještě zhoršily. Moskva doufala, že tento problém dokáže překonat, když v roce 2022 rozšířila invazi na Ukrajinu. Tento krok měl alespoň částečně prolomit vodní blokádu, kterou Kyjev zavedl proti Krymu před osmi lety. Někteří odborníci naznačili, že hlavním důvodem rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina zahájit v únoru 2022 rozšířený útok na Ukrajinu bylo získání vody pro Krym. V posledních dvou letech však situaci na Krymu a přilehlých regionech ještě zhoršilo chronicky špatné hospodaření Moskvy, neschopnost financovat alternativní zdroje vody, odklon zdrojů k armádě, rozšířená korupce mezi ruskými představiteli a pokračující ničení nádrží a kanálů. Nejznámějším příkladem tohoto posledního bodu bylo ruské bombardování přehrady Chakovaka v červnu 2023.

Okupační úředníci byli nuceni přiznat, že stále více vesnic a velkých měst na Krymu trpí vážným nedostatkem vody. Moskva nadále tvrdí, že je na dobré cestě vyřešit problémy v regionu v letošním roce, protože dřívější sucho se zmírnilo. Okupační úřady musely zavádět stále drakoničtější omezení využívání vody, někdy zašly tak daleko, že v největších městských centrech na několik dní přerušily dodávky, aby zajistily dostatek vody pro ruské vojenské jednotky. Někteří experti předpokládají, že tento nedostatek vody může donutit až pětinu obyvatel Krymu – asi 500 000 lidí – k odchodu. Tato situace již nyní způsobuje vážné problémy ruským okupačním úřadům, ale navíc bude mít vážné důsledky i pro Ukrajinu, bez ohledu na to, kdo poloostrov ovládá.

Moskva obviňuje ze současného nedostatku vody na Krymu mnoho různých problémů, z nichž žádný se netýká ruské účasti. Viní Ukrajinu z toho, že blokuje tok vody na poloostrov z pevniny, nedávná sucha, o nichž Kreml tvrdí, že se nyní zmírňují, a špatné vzorce využívání vody, které se v současné době napravují. Rusko trvá na tom, že je již na cestě k definitivnímu vyřešení problémů s vodou na Krymu. Zprávy z posledních několika týdnů však ukazují jen malou podporu argumentů Moskvy, což je realita, kterou nyní začínají uznávat i ruští komentátoři. Tyto zprávy v ruských státem kontrolovaných médiích ukazují, že stále více vesnic je nuceno obejít se bez vody několik dní po sobě a že tento nedostatek se nyní rozšiřuje do velkých měst, včetně Feodosije a Sevastopolu.

Tyto odstávky již mají ekonomický dopad a rychle vytvářejí humanitární katastrofu. Tato krize postihuje především krymské Tatary, kteří žijí především ve venkovských oblastech, ale také ostatní civilní obyvatelstvo, zejména etnickou ukrajinskou část. Tyto skupiny jsou tak silně postiženy kvůli tomu, že Moskva přijala opatření, aby zajistila, že Rusové, kteří se přesunuli na poloostrov, ať už jako součást okupačních sil, nebo na jejich podporu, budou mít dostatek vody. Na Krymu probíhaly malé, ale pokračující protesty proti nedostatku vody. Nejdůležitějším důsledkem však byl útěk obyvatel Krymu, nejprve z vesnic do měst a poté na Ukrajinu nebo jinam. Okupační úřady se snažily obojí omezit, ale měly jen mírný úspěch. Některé krymské vesnice už zejí prázdnotou a odchod obyvatel z poloostrova byl ve statistických zprávách zakryt příchodem tolika ruských vojáků a podpůrného personálu.

Je nepravděpodobné, že by cokoli blížící se odhadovaným 500 000 obětem nedostatku vody mohlo opravdu odejít, vzhledem k policejním pravomocem Moskvy na okupovaném poloostrově a nejistotě mezi Krymčany, kam by mohli jít. To však neznamená, že nesplnění požadavků krymského obyvatelstva na vodu nebude mít vážné důsledky pro všechny zúčastněné. Zatímco někteří lidé v Moskvě nemusí být proti útěku etnických Ukrajinců a krymských Tatarů z poloostrova jako prostředku rusifikace, jen málokdo v Kremlu bude zcela spokojen buď s mezinárodní ostudou, kterou by Rusku způsobil exodus pětiny obyvatel z "Našeho Krymu", nebo s hrozbou pro kontrolu Moskvy, kterou představuje takový destabilizující útěk z poloostrova. Okupační úřady budou v takovém případě pravděpodobně nuceny odklonit zdroje, aby omezily pohyb z Krymu, ale pokud obyvatelé poloostrova nebudou schopni uprchnout do měst nebo z Krymu, budou jistě následovat protesty.

Mnozí v Kyjevě přitom mohou tuto hrozbu pro ruskou kontrolu vítají, zatímco jiní budou znepokojeni humanitární katastrofou způsobenou ruskou politikou. Mnozí si uvědomují velmi reálné limity schopnosti Ukrajiny využít krize. Úředníci v Kyjevě se jistě obávají rizika, které představuje velký počet lidí prchajících z Krymu. Existuje riziko, že objem takového exodu by mohl pro ukrajinskou vládu znamenat nesnesitelné břemeno. Stejně tak vzhledem k Putinově ochotě porušovat mezinárodní normy existuje až příliš reálná možnost, že by Moskva mohla dokonce záměrně podniknout kroky k vyprovokování takového útěku. To by mohlo Kremlu nabídnout jak způsob, jak rusifikovat Krym, tak prostředek, kterým by mohl být vyvinut další tlak na Ukrajinu, zejména v blízké budoucnosti, aby vyjednala ukončení války za ruských podmínek.

Ani proukrajinská část mezinárodního společenství se nevyhne důsledkům této krize. Západ musí být citlivý na skutečnost, že humanitární katastrofa na okupovaném ukrajinském poloostrově se může rozšířit daleko za toto území. Západní vlády si zároveň musí být vědomy toho, že budou pravděpodobně nuceny nést náklady na překonání této katastrofy, a to jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu. Očekává se, že v blízké budoucnosti bude Západ nucen zaměřit se na nebezpečí, která tento vývoj pro Ukrajinu představuje, a upozornit na ně – a bude připraven pomoci Kyjevu překonat humanitární katastrofu. Z dlouhodobého hlediska to pravděpodobně znamená, že Západ musí být připraven pomoci Ukrajině vyřešit problémy s vodou na Krymu, jakmile získá zpět Krym. V opačném případě katastrofa, kterou Rusové způsobili, vrhne dlouhodobý stín na Ukrajinu a svět.

Zdroj v angličtině: ZDE

-1
Vytisknout
1661

Diskuse

Obsah vydání | 27. 2. 2024